xiǎng
modální sloveso

HSK1 TBCL2
„chtít“

Xiǎng 想 „chtít“ je modální sloveso, a proto vždy předchází hlavnímu slovesu ve větě. Obvykle vyjadřuje přání nebo vůli mluvčího.

UBER MV xiang sim

Slovosled

Základní věta

Stejně jako ostatní modální slovesa, xiǎng 想 zpravidla stojí před slovesem, ke kterému se vztahuje.

podmět
xiǎng
sloveso
kàn
předmět
电影。
電影。
diànyǐng.
Chci/chtěl bych se podívat na film.

Zápor

Zápor se tvoří přidáním záporky 不 „ne“ před xiǎng 想.

podmět
xiǎng
sloveso
chī
předmět
肉。
肉。
ròu.
Nechci jíst maso.

Otázka

Otázku zjišťovací (ano-ne) se xiǎng 想 lze vytvořit dvěma způsoby. První možností je přidat na konec věty tázací částici ma 吗/嗎.

podmět
xiǎng
sloveso
mǎi
předmět
衣服
衣服
yīfu
吗/嗎?
吗?
嗎?
ma?
Chceš si koupit oblečení?

Druhou možností je vytvořit otázku klad-zápor přímo z modálního slovesa xiǎng bu xiǎng 想不想 a postavit tuto frázi před hlavní sloveso věty.

podmět
想不想
想不想
想不想
xiǎng bu xiǎng
sloveso
mǎi
předmět
衣服?
衣服?
yīfu?
Chceš si koupit oblečení?

S příslovci

Příslovce jako hěn 很 „velmi” a zhǐ 只 „pouze” stojí obvykle před xiǎng 想.

podmět
他们
他們
Tāmen
příslovce
hěn
xiǎng
sloveso
xué
předmět
中文。
中文。
Zhōngwén.
Moc se chtějí učit čínsky.
姐姐
姐姐
Jiějie
zhǐ
xiǎng
chī
餃子。
餃子
jiǎozi.
Moje starší sestra chce jíst jen knedlíčky.

S předložkovou frází

Stejně jako ostatní modální slovesa, xiǎng 想 stojí ve větě ještě před předložkovou frází, která stojí před slovesem.

podmět
xiǎng
předložková fráze
给她
給她
gěi tā
sloveso
předmět
电话。
電話。
diànhuà.
Chci jí zavolat.
xiǎng
跟你
跟你
gēn nǐ
超市。
超市。
chāoshì.
Chci jít s tebou do supermarketu.

Pokud mluvčí nechce něco zvlášť zdůraznit, stojí jméno času obvykle před slovesem xiǎng 想. Pro zdůraznění je možné jméno času umístit až za modální sloveso (před hlavní sloveso věty).

podmět
jméno času
今年
今年
jīnnián
xiǎng
sloveso
předmět
中国。
中國。
Zhōngguó.
Chci jet letos do Číny.
podmět
xiǎng
jméno času
今年
今年
jīnnián
sloveso
předmět
中国。
中國。
Zhōngguó.
Chci jet do Číny letos.

Funkce

Xiǎngvyjadřuje přání nebo vůli

Sloveso xiǎng 想 se používá, když mluvčí vyjadřuje svou vůli nebo chuť něco udělat, nebo když se chce zeptat na přání či záměr někoho jiného.

A: 我很想去旅行。你想不想跟我一起去?
A: 我很想去旅行。你想不想跟我一起去?
Wǒ hěn xiǎng qù lǚxíng. Nǐ xiǎng bu xiǎng gēn wǒ yìqǐ qù?
Moc bych chtěl někam cestovat. Chceš jet se mnou?
B: 想。
B: 想。
Xiǎng.
Ano.
B: 不想。
B: 不想。
Bù xiǎng.
Ne.
A: 谁现在想听音乐?
A: 誰現在想聽音樂?
Shéi xiànzài xiǎng tīng yīnyuè?
Kdo chce teď poslouchat hudbu?
B: 我想。
B: 我想。
Wǒ xiǎng.
Já chci (poslouchat).
B: 我不想。
B: 我不想。
Wǒ bù xiǎng.
Já nechci (poslouchat).

Příslovce míry (jako např. hěn 很 „velmi“, bú tài 不太 „moc ne“) a další příslovečné výrazy (např. zhēn 真 „opravdu“) stojí obvykle před xiǎng 想 a vyjadřují míru přání či vůle.

A: 我现在真想睡觉!你呢?
A: 我現在真想睡覺!你呢?
Wǒ xiànzài zhēn xiǎng shuì jiào! Nǐ ne?
Teď vážně chci spát! A co ty?
B: 我不太想睡。
B: 我不太想睡。
Wǒ bú tài xiǎng shuì.
Moc se mi nechce spát.