Menu

就
就
jiù
„hned (poté)“, „tak“, „jen, pouze“, „přesně, právě“
才
才
cái
„teprve“, „až (po)“, „jen“

HSK2 TBCL2

Příslovce jiù 就 a cái 才 často vyjadřují opačné významy. Obě mohou vyjadřovat časový sled činností nebo subjektivní hodnocení číselných hodnot, jako jsou věk, délka trvání, čas či množství. Obecně platí, že jiù 就 naznačuje, že se něco stane dříve, rychleji nebo s menší námahou, než se očekávalo, zatímco cái 才 vyjadřuje, že se něco odehraje později, pomaleji nebo s větší obtíží, než se očekávalo.

Pro více informací k příslovcům jiù 就 a cái 才: Příslovce jiù 就 „hned (poté)“, „tak“, „jen, pouze“, „přesně, právě“ a Příslovce cái 才„teprve“, „až (po)“, „jen“

Rozdíly

1. Vyjádření časového sledu dějů

Příslovce jiù 就 i cái 才 mohou spojovat dvě slovesné fráze a vyjadřovat, že jeden děj následuje po druhém. Vyjadřují však opačné časové vztahy:

  • jiù 就 vyjadřuje, že druhý děj nastane hned po prvním;
  • cái 才 vyjadřuje, že druhý děj nastane “až po” prvním.
她看完了电影就去睡觉了。
她看完了電影就去睡覺了。
Tā kàn wán le diànyǐng jiù qù shuì jiào le.
Poté, co se dosledovala film, šla hned spát.
她看完了电影才去睡觉。
她看完了電影才去睡覺。
Tā kàn wán le diànyǐng cái qù shuì jiào.
Šla spát až po skončení filmu. (Až po té, co ho dosledovala)

Jak ukazují tyto příklady, před jiù 就 i cái 才 bývá zpravidla uveden nějaký dokončený děj – nejčastěji ve struktuře „sloveso + vido-časová částice le 了 + předmět“, případně s výsledkovým modifikátorem nebo v záporném tvaru s méi(yǒu) 没(有)/沒(有) před slovesem.

Aby bylo zřejmé, že druhý děj (ten po jiù 就 nebo cái 才) také proběhl, objevuje se u jiù 就 na konci věty částice le 了.

U cái 才 je modální částice le 了 (了2) pouze volitelná. Bez 了2 je druhý děj chápán jako součást dokončené posloupnosti dějů; s 了2 mluvčí navíc zdůrazňuje výsledek jako nově nastalý nebo nějak zasluhující pozornost.

他没有吃早饭就去学校了。
他沒有吃早飯就去學校了。
Tā méi yǒu chī zǎofàn, jiù qù xuéxiào le.
Ani si nedal snídani a odešel do školy.
我妈妈回到家,我才开始做饭。
我媽媽回到家,我才開始做飯。
Wǒ māma huí dào jiā, wǒ cái kāishǐ zuò fàn.
Začal jsem dělat večeři, až když se máma vrátila domů.
一个星期都没下雨,今天才下雨了。
一個星期都沒下雨,今天才下雨了。
Yí ge xīngqī dōu méi xià yǔ, jīntiān cái xià yǔ le.
Celý týden nepršelo, až dnes pršelo.

2. Vyjádření toho, že skutečná hodnota je jiná než očekávaná

Příslovce jiù 就 i cái 才 mohou vyjadřovat subjektivní hodnocení mluvčího, že určitá hodnota, například věk, délka trvání nebo množství, se liší od toho, co by běžně očekával. V takové větě musí tato hodnota stát před jiù 就 nebo cái 才.

Po údaji o věku, délce nebo množství:

  • jiù 就 vyjadřuje, že něco/někdo je mladší, kratší nebo menší, než se očekávalo;
  • cái 才 vyjadřuje, že něco/někdo je starší, delší nebo větší, než se očekávalo.
这个孩子三岁就会写字了。
這個孩子三歲就會寫字了。
Zhè gè háizi sān suì jiù huì xiě zì le.
Tohle dítě umělo psát (znaky) už ve třech letech.
(Jedná se o mladší věk, než by člověk čekal.)
很多孩子六岁才会写字。
很多孩子六歲才會寫字。
Hěn duō háizi liù suì cái huì xiě zì.
Hodně dětí se naučí psát (znaky) až v šesti letech.
(Jedná se o starší věk, než by člověk čekal.)
我看了一遍就懂了。
我看了一遍就懂了。
Wǒ kàn le yí biàn jiù dǒng le.
(Po)rozuměl jsem tomu po (pouhém) jednom přečtení. / Stačilo, že jsem to jednou přečetl, a hned jsem tomu porozuměl.
(Trvalo to kratší dobu, než by člověk čekal.)
我看了三遍才懂了。
我看了三遍才懂了。
Wǒ kàn le sān biàn cái dǒng le.
Porozuměl jsem tomu až poté, co jsem si to třikrát přečetl.
(Trvalo to delší dobu, než by člověk čekal.)

Když se ve větě s jiù 就 nebo cái 才 objeví časový údaj, jeho umístění určuje, zda je děj chápán jako dřívější, nebo pozdější, než se očekávalo:

  • časový údaj + jiù 就 = děj se odehrál dříve, než se čekalo;
  • časový údaj + cái 才 = děj se odehrál později, než se čekalo;
  • jiù 就 + časový údaj = děj se odehrál později, než se čekalo;
  • cái 才 + časový údaj = děj se odehrál dříve, než se čekalo.
我们十点才开会,你怎么九点就来了?
我們十點才開會,你怎麼九點就來了?
Wǒmen shí diǎn cái kāi huì, nǐ zěnme jiǔ diǎn jiù lái le?
Schůzi máme až v deset hodin, jak to, že jsi přišel už v devět?
(V první větě je čas pozdější, než by se čekalo, a ve druhé naopak dřívější, než by se čekalo.)
公共汽车来的时候就七点半了,我们都快迟到了!
公共汽車來的時候就七點半了,我們都快遲到了!
Gōnggòng qìchē lái de shíhou jiù qī diǎn bàn le, wǒmen dōu kuài chídào le!
Když autobus přijel, bylo už půl osmé, už jsme málem jeli pozdě!
(Jednalo se o pozdější čas, než se čekalo.)
公共汽车来的时候才七点半,我们还有时间去咖啡店。
公共汽車來的時候才七點半,我們還有時間去咖啡店。
Gōnggòng qìchē lái de shíhou cái qī diǎn bàn, wǒmen hái yǒu shíjiān qù kāfēidiàn.
Když autobus přijel, byl teprve půl osmé, ještě jsme měli čas jít do kavárny.
(Jednalo se o dřívější čas, než se čekalo.)

3. Vyjádření limitovaného množství

Příslovce jiù 就 i cái 才 mohou také vyjadřovat význam „jen, pouze“. V tomto použití stojí jiù 就 a cái 才 před slovesem, za nímž následuje údaj o množství, například fráze s číslovkou a měrovým slovem.

Jejich význam se však výrazně liší:

  • cái 才 vždy vyjadřuje, že množství je menší, než by se čekalo;
  • jiù 就 samo o sobě neříká, zda je množství malé nebo velké; vyjadřuje pouze subjektivní hodnocení mluvčího, které je třeba odvodit z kontextu.
她买菜就花了五十块钱,真贵!
她買菜就花了五十塊錢,真貴!
Tā mǎi cài jiù huā le wǔshí kuài qián, zhēn guì!
Za nákup zeleniny utratila celých padesát jüanů, to je vážně drahé!
(Jedná se o vyšší částku, než by člověk čekal.)
她买菜就花了五十块钱,挺便宜的。
她買菜就花了五十塊錢,挺便宜的。
Tā mǎi cài jiù huā le wǔshí kuài qián, tǐng piányi de.
Za nákup zeleniny utraila pouhých padesát jüanů, to je docela levné.
(Jedná se o nižší částku, než by člověk čekal.)
他今天才花了十五块钱。
他今天才花了十五塊錢。
Tā jīntiān cái huā le shíwǔ kuài qián.
Dnes utratil jen patnáct jüanů.
(Jedná se o nižší částku, než by člověk čekal.)
这个小说,他才花了一个星期。
這個小說,他才花了一個星期。
Zhè ge xiǎoshuō, tā cái huā le yí ge xīngqī.
Tenhle román mu trvalo napsat jen týden.
(Jedná se o kratší dobu, než by člověk čekal.)