Menu

就
就
jiù
příslovce

„hned (poté)“, „tak“, „jen, pouze“, „přesně, právě“
HSK2 TBCL2

Příslovce jiù 就 může ve větě plnit několik různých funkcí a jeho význam silně závisí na kontextu. Může vyjadřovat:

  • časovou posloupnost ve významu „hned poté“,
  • omezené množství ve významu „jen“,
  • zúžení rozsahu ve významu „pouze“,
  • důraz ve významu „právě, přesně“,
  • vztah mezi větami v podmínkovém souvětí ve významu „tak“
UNIOR jiu sim UNIOR jiu tra

Slovosled

Základní slovosled

Napříč různými významy a kontexty se jiù 就 zpravidla vyskytuje před slovesem.

Sled dvou po sobě jdoucích událostí

Když jiù 就 vyjadřuje, že jeden děj nastane „hned poté“, co skončí jiný, stojí mezi dvěma slovesnými frázemi. První slovesná fráze obvykle vyjadřuje dokončený děj, nejčastěji ve struktuře „sloveso + vido-časová částice le 了 + předmět“ nebo s výsledkovým modifikátorem, ale nikdy jako samotné sloveso bez dalšího doplnění. Druhá slovesná fráze vyjadřuje druhý děj, který může být vyjádřen buď holým slovesem, nebo celou slovesnou frází. Pokud se na konci věty objeví částice le 了, naznačuje, že i druhý děj už proběhl.

podmět
我
我
Wǒ
sloveso
下
下
xià
了
了
了
le
předmět
课
課
kè
就
就
就
jiù
sloveso/slovesná fráze
去找你。
去找你
qù zhǎo nǐ.
(了)
Po skončení vyučování půjdu (hned) za tebou.
podmět
妈妈
媽媽
Māma
sloveso
吃
吃
chī
výsledkový modifikátor
完
完
wán
(předmět)
饭
飯
fàn
就
就
就
jiù
sloveso/slovesná fráze
出去
出去
chūqù
(了)
了。
了。
le.
Máma šla (hned) po jídle ven.

Výsledek hypotetické situace

Když se jiù 就 objeví ve druhé větě podmínkového souvětí, uvádí výsledek hypotetické situace a tvoří odezvu na spojku rúguǒ 如果 „jestliže, pokud“ v první větě souvětí. Tato struktura vyjadřuje, že pokud je splněna podmínka v první větě, „tak“ druhá přirozeně následuje.

(如果)
如果
如果
Rúguǒ
podmět 1
他
他
tā
sloveso / slovesná fráze 1
去,
去,
qù,
podmět 2
我
我
wǒ
就
就
就
jiù
sloveso / slovesná fráze 2
去。
去。
qù.
Jestliže půjde on, půjdu (i) já.

Děj, který nastane brzy nebo rychle

Jiù 就 může stát před slovesnou frází a vyjadřovat, že děj nastane brzy, často ve struktuře jiù…… le 就……了 „brzy/co nevidět se stane“.

podmět
妈妈
媽媽
Māma
就
就
就
jiù
slovesná fráze
回来
回來
huílái
了
了。
了。
le.
Máma se brzy vrátí.

Nesoulad mezi očekáváním a skutečností

Příslovce jiù 就 se používá také k vyjádření toho, že skutečný výsledek se liší od toho, co mluvčí očekával. Jeho význam závisí na tom, zda se číselná hodnota (např. délka trvání, množství, věk, vzdálenost apod.) nebo časový údaj objevuje ve větě před nebo po jiù 就.

A. Číselná hodnota je před jiù 就

Pokud číslo nebo časový výraz stojí před jiù 就, znamená to, že daná hodnota je menší, dřívější nebo vyžaduje méně úsilí, než mluvčí očekával.

podmět
孩子
孩子
Háizi
hodnota
一岁
一歲
yí suì
就
就
就
jiù
slovesná fráze
会说话
會說話
huì shuō huà
(了)
了。
了。
le.
Dítě umělo mluvit už v jednom roce.
(Věk je nižší, než by člověk očekával.)
podmět
孩子
孩子
Háizi
hodnota
一会儿
一會兒
yíhuìr
就
就
就
jiù
slovesná fráze
睡觉
睡覺
shuì jiào
(了)
了。
了。
le.
Dítě po chvilce (hned) usnulo.
(Trvalo to kratší dobu, než by člověk očekával.)
podmět
她
她
Tā
hodnota
五十块钱
五十塊錢
wǔshí kuài qián
就
就
就
jiù
slovesná fráze
买了两本书。
買了兩本書。
mǎi le liǎng běn shū.
(了)
Za pouhých 50 jüanů koupila dvě knihy.
(Stálo to méně, než by člověk očekával, šlo o levné knihy.)
podmět
我
我
Wǒ
hodnota
五点半
五點半
wǔ diǎn bàn
就
就
就
jiù
slovesná fráze
起床
起床
qǐ chuáng
(了)
了。
了。
le.
Vstal jsem už o půl šesté.
(Bylo to dříve, než by člověk očekával.)
B. Číselná hodnota je za jiù 就

Pokud časový údaj stojí za jiù 就, znamená to, že mluvčí daný čas vnímá jako pozdější, než očekával. Naproti tomu když za jiù 就 stojí jiný číselný údaj (nikoli časový), interpretace toho, zda jde o malé nebo velké množství, závisí na kontextu.

podmět
我
我
Wǒ
slovesná fráze
做完作业
做完作業
zuò wán zuòyè
就
就
就
jiù
čas
十一点
十一點
shíyī diǎn
了
了!
了!
le!
Když jsem dodělal domácí úkol, bylo už jedenáct hodin!
(Bylo později, než mluvčí očekával.)
subject
她
她
Tā
就
就
就
jiù
verb
花
花
huā
了
了
了
le
value
一百块钱。
一百塊錢。
yì bǎi kuài qián.
Utratil (pouze) 100 jüanů.

Vymezení nebo omezení rozsahu děje

Jiù 就 může také znamenat „jen, pouze“ ve smyslu omezení. V tomto použití stojí před slovesem.

podmět
我
我
Wǒ
就
就
就
jiù
(modální sloveso)
sloveso
喜欢
喜歡
xǐhuan
předmět
他。
他。
tā.
Mám rád jen jeho.
podmět
我
我
Wǒ
就
就
就
jiù
(modální sloveso)
想
想
xiǎng
sloveso
去
去
qù
předmět
北京。
北京。
Běijīng.
Chci jet jenom do Pekingu.
(Nechci jet do jiných čínských měst, ale jen do Pekingu.)

Zdůrazněné tvrzení

Jiù 就 může zesílit tvrzení, zejména u sloves shì 是 „být“ nebo zài 在 „být, nacházet se (někde)“. V tomto použití stojí před slovesem.

podmět
她
她
Tā
就
就
就
jiù
sloveso
是
是
shì
předmět
我们的中文老师。
我們的中文老師。
wǒmen de Zhōngwén lǎoshī.
To ona je naše učitelka čínštiny.
podmět
学校
學校
Xuéxiào
就
就
就
jiù
sloveso
在
在
zài
předmět
我家旁边。
我家旁邊。
wǒ jiā pángbiān .
Škola je hned vedle mého domu.

Funkce

1. Jiù 就 „hned poté“ vyjadřuje sled dvou po sobě jdoucích událostí

Jiù 就 může vyjadřovat, že dva děje proběhnou v těsném sledu, tedy že druhá činnosti nastane „hned po“ dokončení první.

他吃完就回家了。
他吃完就回家了。
Tā chī wán jiù huí jiā le.
Jakmile dojedl, šel hned domů.
昨天我同学下了课就去书店了。
昨天我同學下了課就去書店了。
Zuótiān wǒ tóngxué xià le kè jiù qù shūdiàn le.
Včera můj spolužák po skončení vyučování (hned) šel do knihkupectví.

Dokončený děj často označuje něco, co se stalo v minulosti. Může však také popisovat děj, který bude dokončen v budoucnosti v rámci sledu událostí. Například ve větě níže výraz pá wán shān 爬完山 „dokončit výstup na horu“ označuje budoucí dokončený děj.

明天我们爬完山就去休息。
明天我們爬完山就去休息。
Míngtiān wǒmen pá wán shān jiù qù xiūxi.
Zítra si po dokončení výstupu na horu (hned) půjdeme odpočinout.

Když se na konci věty objeví 了 le, často ukazuje, že druhý děj už proběhl. Bez něj může věta v závislosti na kontextu popisovat zvyk, plán nebo žádost.

孩子洗了脸就睡觉了。
孩子洗了臉就睡覺了。
Háizi xǐ le liǎn jiù shuì jiào le.
Děti si umyly obličej a hned usnuly.
(Dokončily obě činnosti a teď spí.)
他做了作业,吃了晚饭,洗了澡,就去睡觉了。
他做了作業,吃了晚飯,洗了澡,就去睡覺了。
Tā zuò le zuòyè, chī le wǎnfàn, xǐ le zǎo, jiù qù shuì jiào le.
Udělal domácí úkol, navečeřel se, osprchoval se a pak šel (hned) spát.
孩子洗了脸就睡觉。
孩子洗了臉就睡覺。
Háizi xǐ le liǎn jiù shuì jiào.
Děti si umyjí obličej a (hned) jdou spát.
(Věta se může vztahovat k plánu na dnešní večer nebo ke každodenní rutině.)
你到了火车站就给我打电话。
你到了火車站就給我打電話。
Nǐ dào le huǒchēzhàn jiù gěi wǒ dǎ diànhuà.
Až dorazíš na nádraží, hned mi zavolej.
Více informací o navazujících činnostech je v heslech: yī……jiù……一……就…… „jakmile…, tak…“ a Srovnání příslovcí jiù 就 a cài 才

2. Jiù 就 „tak“ vyjadřuje výsledek hypotetické situace

Jiù 就 se používá ve větách se strukturou rúguǒ……, jiù…… 如果……,就…… ve významu „jestliže/pokud…, tak…“. Tato struktura vyjadřuje, že podmínka uvedená v první větě je dostačující k tomu, aby nastal děj ve větě druhé.

如果你有时间,我们就一起去饭店吃晚饭吧。
如果你有時間,我們就一起去飯店吃晚飯吧。
Rúguǒ nǐ yǒu shíjiān, wǒmen jiù yìqǐ qù fàndiàn chī wǎnfàn ba.
Jestli máš čas, tak pojďme společně do restaurace na večeři.
如果明天天气不好,我就不去海边了。
如果明天天氣不好,我就不去海邊了。
Rúguǒ míngtiān tiānqì bù hǎo, wǒ jiù bú qù hǎibiān le.
Pokud bude zítra špatné počasí, tak na pláž nepůjdu.

Pokud je podmínka jasná z kontextu, může být rúguǒ 如果 „jestliže, pokud“ vynecháno.

I bez něj vytváří jiù 就 ve druhé větě jasný význam „jestliže/pokud…, tak…“. Tato zkrácená forma je v mluvené čínštině velmi běžná.

你帮我一下,我就能做好。
你幫我一下,我就能做好。
Nǐ bāng wǒ yíxià, wǒ jiù néng zuò hǎo.
Když mi (trochu) pomůžeš, tak to můžu/dokážu dodělat.
你不吃饭,身体就不好。
你不吃饭,身体就不好。
Nǐ bù chī fàn, shēntǐ jiù bù hǎo.
Když nebudeš jíst, tak nebudeš mít dobré zdraví.
Více informací o podmínkových větách v hesle Podmínkové věty s rúguǒ……, jiù…… 如果……,就…… „jestliže/pokud…, tak…“ a ……dehuà, jiù…… ……的话,就…… „jestliže/pokud…, tak…“ a Příslovce zài 再 „opět, znovu, zase“

3. Jiù…… le 就……了 vyjadřuje děj, který nastane brzy nebo rychle

Jiù 就 může také vyjadřovat, že se nějaký děj stane velmi brzy nebo velmi rychle. V tomto použití jiù 就 zdůrazňuje pocit mluvčího, že děj zabere málo času nebo že nastává téměř okamžitě. Tento význam bezprostřednosti se vyjadřuje pomocí struktury jiù…… le 就……了 „co nevidět se stane“.

V tomto použití se jiù 就 může objevit také s modálním slovesem yào 要. Kombinace „jiù 就 + yào 要 + sloveso + le 了“ ještě více zdůrazňuje, že se děj stane velmi brzy, často s nádechem naléhavosti nebo připomenutí.

火车就 (要)开了。
火車就 (要) 開了。
Huǒchē jiù (yào) kāi le.
Vlak už (brzy) pojede.
饭就 (要) 好了,等一会儿!
饭就 (要) 好了,等一会儿!
Fàn jiù (yào) hǎo le, děng yíhuìr!
Jídlo bude už (brzy) hotové, počkej chvíli!

Aby věta působila ještě naléhavěji nebo bezprostředněji, lze před jiù 就 přidat příslovce mǎshàng 马上 „okamžitě“.

我马上就到了。
我馬上就到了。
Wǒ mǎshàng jiù dào le.
Hned jsem tam.
电影马上就开始了。
電影馬上就開始了。
Diànyǐng mǎshàng jiù kāishǐ le.
Film brzy začne.

4. Jiù 就 vyjadřuje nesoulad mezi očekáváním a skutečností

Jiù 就 může také vyjadřovat subjektivní hodnocení mluvčího, jeho pocit nebo postoj, že určitá číselná hodnota, jako je věk, délka trvání nebo množství, je jiná, než mluvčí původně očekával.

Když se tato hodnota objeví před jiù 就, znamená to, že mluvčí považuje například věk za mladší, dobu trvání za kratší, množství za menší nebo čas uskutečnění děje za dřívější, než očekával.

我十四岁就开始工作了。
我十四岁就开始工作了。
Wǒ shísì suì jiù kāishǐ gōngzuò le.
Začal jsem pracovat už ve čtrnácti letech.
(Jedná se o mladší věk, než by někdo očekával.)
今天的午饭我十分钟就吃完了。
今天的午飯我十分鐘就吃完了。
Jīntiān de wǔfàn wǒ shí fēnzhōng jiù chī wán le.
Dnešní oběd jsem dojedl už za deset minut.
(Doba trvání je kratší nebo rychlejší, než by někdo očekával.)
你在中国花十块钱就能买到食物。
你在中國花十塊錢就能買到食物。
Nǐ zài Zhōngguó huā shí kuài qián jiù néng mǎi dào shíwù.
V Číně si už za deset jüanů můžeš koupit jídlo.
(Potřebné množství je nižší, než by někdo očekával.)
新来的学生七点半就到教室了。
新來的學生七點半就到教室了。
Xīn lái de xuésheng qī diǎn bàn jiù dào jiàoshì le.
Nový student dorazil do třídy už o půl osmé.
(Čas je dřívější, než by někdo očekával.)

Pokud se časový údaj objeví až po jiù 就, znamená to, že mluvčí daný čas vnímá jako pozdější, než očekával.

医生到的时候就十二点了。
醫生到的時候就十二點了。
Yīshēng dào de shíhou jiù shí’èr diǎn le.
Když doktor dorazil, bylo už dvanáct hodin.
(Jedná se o pozdější čas, než člověk očekával.)
昨天爸爸到家就九点五十了,所以没跟我们吃晚饭。
昨天爸爸到家就九點五十了,所以沒跟我們吃晚飯。
Zuótiān bàba dào jiā jiù jiǔ diǎn wǔshí le, suǒyǐ méi gēn wǒmen chī wǎnfàn.
Když táta včera dorazil domů, bylo už 21:50, takže si s námi nedal večeři.
(Jednalo se o pozdější čas, než mluvčí očekával.)

Naproti tomu, když se číslo objeví až po jiù 就, interpretace toho, zda jde o malé nebo velké množství, závisí silně na kontextu. V takovém případě jiù 就 samo o sobě neurčuje, zda je množství malé nebo velké — pouze zdůrazňuje subjektivní hodnocení mluvčího v dané situaci.

她买菜就花了五十块钱,真贵!
她買菜就花了五十塊錢,真貴!
Tā mǎi cài jiù huā le wǔshí kuài qián, zhēn guì!
Za nákup zeleniny utratila celých padesát jüanů, to je fakt drahé!
她买菜就花了五十块钱,挺便宜的。
她買菜就花了五十塊錢,挺便宜的。
Tā mǎi cài jiù huā le wǔshí kuài qián, tǐng piányi de.
Za nákup zeleniny utratila jen padesát jüanů, to je docela levné!
哥哥出去的时候,手里就拿了一本书。
哥哥出去的時候,手裡就拿了一本書。
Gēge chūqù de shíhòu, shǒu lǐ jiù ná le yì běn shū.
Když šel (starší) bratr ven, měl v rukou jen (jednu) knihu.
你就买了一斤苹果,怎么够呢?
你就買了一斤蘋果,怎麼夠呢?
Nǐ jiù mǎi le yì jīn píngguǒ, zěnme gòu ne?
Koupil jsi jen půl kila jablek, jak by to mohlo stačit?

5. Jiù 就 „jen, pouze“ vymezuje nebo omezuje rozsah děje

Jiù 就 umístěné před slovesem lze použít k omezení rozsahu děje. Když je zdůrazněno, omezuje to, na co se sloveso vztahuje – buď na předmět, nebo na samotnou činnost. V tomto použití jiù 就 vyjadřuje význam „jen, pouze“.

我就喜欢打篮球,不喜欢踢足球。
我就喜歡打籃球,不喜歡踢足球。
Wǒ jiù xǐhuan dǎ lánqiú, bù xǐhuan tī zúqiú.
Rád hraju jen basketbal, nerad hraju fotbal.
我就知道他的名字,别的都不知道。
我就知道他的名字,別的都不知道。
Wǒ jiù zhīdào tā de míngzi, bié de dōu bù zhīdào
Vím jen jeho jméno, nic dalšího nevím.

6. Jiù 就 „přesně, právě“ zdůrazňuje tvrzení

Jiù 就 může také vyjadřovat silný stvrzující nebo důrazný tón, často ve významu „přesně, právě“. V tomto použití se obvykle objevuje před slovesy jako shì 是 „být“ nebo zài 在 „být, nacházet se (někde)“ a slouží ke zdůrazněnému určení osoby, místa nebo pozice.

Věta bývá jednoduchá a přímočará, bez jakéhokoli vyjádření podmínky, času nebo množství před jiù 就.

你看,这就是我上班的公司。
你看,這就是我上班的公司。
Nǐ kàn, zhè jiù shì wǒ shàng bān de gōngsī.
Podívej, tohle je ta firma, kde pracuji.
A:手机在哪儿?
A:手機在哪兒?
A: Shǒujī zài nǎr?
A: Kde je mobil?
B:手机就在桌子上。
B:手機就在桌子上。
B: Shǒujī jiù zài zhuōzi shàng.
B: Mobil je na stole (právě tam).
A: 谁是汉语班的班长?
A: 誰是漢語班的班長?
A: Shéi shì Hànyǔ bān de bānzhǎng?
A: Kdo je předseda třídy čínštiny?
B:我就是。
B:我就是。
B: Wǒ jiù shì.
B: Jsem to (právě) já.