en
cs
da
de
it
plČasté chyby
1. Syntaktické chyby
Studenti mohou u 的 dělat různé chyby, některé jsou uvedeny v následujících odstavcích.
1.1 Chybějící 的
Ačkoliv 的 je možné za určitých okolností vynechat, nesmí chybět v případě, že je přívlastek blíže určený příslovcem. Stejně tak nelze 的 vynechat, pokud před ním stojí fráze 这样/這樣, 那样/那樣 or 怎样/怎樣.
*他对这么小事情生气了。
他对这么小的事情生气了。
*我的同屋是一个很好人。
我的同屋是一个很好的人。
我的同屋是一个好人。
*这样天气很适合去爬山。
这样的天气很适合去爬山。
*她穿非常漂亮衣服。
她穿非常漂亮的衣服。
*他對這麼小事情生氣了。
他對這麼小的事情生氣了。
*我的同屋是一個很好人。
我的同屋是一個很好的人。
我的同屋是一個好人。
*這樣天氣很適合去爬山。
這樣的天氣很適合去爬山。
1.2 Nadbytečné 的
的 je nutné vynechat za přívlastky, které jsou tvořeny spojením číslovky či ukazovacího zájmena (tzv. deiktického slova) s numerativem. Další častou chybou je nesprávné použití 的 ve spojeních označujících čas se slovem 时/時.
*三个的美国人
三个美国人
*这种的苹果很好吃。
这种苹果很好吃。
*上课的时，我一直说话。
上课时，我一直说话。
上课的时候，我一直说话。
*三個的美國人
三個美國人
*這種的蘋果很好吃。
這種蘋果很好吃。
*上課的時，我一直說話。
上課時，我一直說話。
上課的時候，我一直說話。
1.3 Chybný pořádek slov ve větě s jedním přívlaskem
Přívlastek v čínštině předchází podstatnému jménu, které blíže určuje – nemůže stát až za ním. Pokud je přívlastek delší, v češtině bývá vyjádřen vedlejší větou stojící za podstatným jménem.
*这是书我昨天买的。
这是我昨天买的书。
*我买了一本书跟中文有关系。
我买了一本跟中文有关系的书。
*這是書我昨天買的。
這是我昨天買的書。
*我買了一本書跟中文有關係。
我買了一本跟中文有關係的書。
1.4 Chybný pořádek slov ve větě s více přívlasky
Podstatné jméno může být rozvinuté více než jedním přívlastkem. V tom případě je třeba je seřadit podle následujících pravidel.
- podstatné jméno/zájmeno vyjadřující vlastnictví
- čas nebo místo
- přísudková nebo předložková fráze
- adjektivní fráze (zpravidla dvouslabičná nebo víceslabičná)
*小明是学习很认真的一个学生。
小明是一个学习很认真的学生。
*一本他的书
他的一本书
*一位你的朋友
你的一位朋友
*小明是學習很認真的一個學生。
小明是一個學習很認真的學生。
*一本他的書
他的一本書
Všimněte si, že jednoslabičná přídavná jména, nepredikativní adjektivum a jmenné fráze mají bližší vztah k určovanému jménu, a proto se umisťují za 的. Stejně tak pozice číslovky + numerativu nebo ukazovacího zájmena je flexibilnější a je možné je umístit až za 的.
哥哥 那件 新买 的 羊皮 大 衣 丢了。
哥哥 那件 新買 的 羊皮 大 衣 丢了。
(jméno vyjadřující vlastníka 哥哥 + ukazovací 那 + numerativ 件 + přísudková fráze 新买/新買 + 的 + jmenná fráze 羊皮 + podstatné jméno 大衣)
哥哥 新买 的 那件 羊皮 大 衣 丢了。
哥哥 新買 的 那件 羊皮 大 衣 丢了。
(jméno vyjadřující vlastníka 哥哥+ přísudková fráze 新买/新買 + 的 + ukazovací 那 + numerativ 件 + jmenná fráze 羊皮 + podstatné jméno 大衣)
Vzhledem k omezené slovní zásobě studentů není pravděpodobné, že by se studenti v počátcích studia setkali s mnohočetnými přívlastky. Vysvětlení tak lze ponechat až na později, kdy se studenti s těmito případy setkají.
Chyby českých studentů
V češtině je na rozdíl od čínštiny možné dát některé přívlastky až za určované podstatné jméno. Obzvláště u delších přívlastků obsahujících slovesnou frázi, kdy se v češtině používá vedlejší věta, mají studenti problém zvyknout si na spojení celého popisu do přívlastku a jeho předsunutí před jméno.
*她想穿那件衣服你买的。
她想穿那件你买的衣服。
*他没有很好的方法学中文。
他没有很好的学中文的方法。
*情况关于那个学校我不太了解。
关于那个学校的情况我不太了解。
*她想穿那件衣服你買的。
她想穿那件你買的衣服。
*他沒有很好的方法學中文。
他沒有很好的學中文的方法。
*情況關於那個學校我不太了解。
關於那個學校的情況我不太了解。
Další chybou bývá opačná pozice přivlastňovacího zájmena a číslovky. V češtině stojí číslovka před zájmenem (např. „jeden můj strýc je pilot“), v čínštině je to obráceně.
*一个我的姐姐是大学生。
我的一个姐姐是大学生。
*一個我的姐姐是大學生。
我的一個姐姐是大學生。
Aktivita ve třídě: "这是谁的东西/這是誰的東西？Čí to je?"
dvojice
10 minut
Dva pracovní listy – na prvním je rodina a různé předměty. Není na něm vyznačeno, komu které věci patří. Na druhém jsou věci přiřazeny k jednotlivým osobám. Každý z dvojice dostane jeden pracovní list.
- Student s prvním pracovním listem se ptá partnera ve dvojici na otázky typu 这是谁的衣服/這是誰的衣服？nebo 这是谁的茶/這是誰的茶？Partner odpoví podle druhého pracovního listu celými větami a student si odpovědi značí do svého listu.
- Poté se učitel ptá studentů, jaké informace se dozvěděli.
- Pokud zbývá dostatek času, může učitel připravit další podrobné pracovní listy, aby si studenti ve dvojicích mohli své role prohodit.