Menu

Datum a čas

HSK1 TBCL1

Číslovky mohou být použity dohromady s různými běžnými časovými výrazy jako jsou nián 年 „rok“, „yuè 月 „měsíc“, rì 日 „den (v měsíci)“, xīngqī 星期 „týden“, diǎn 点/點 „hodina“ a fēn 分 „minuta“. Tímto způsobem se v čínštině vyjadřuje datum a čas.

UBER dates and times sim tra UBER dates and times sim tra

Slovosled

1. Datum: rok – měsíc – den

Při vyjádření data se číslovky dávají před časové výrazy nián 年 „rok“, yuè 月 „měsíc“ a rì 日 „den (v měsíci)“, přičemž je respektováno pořadí od největší jednotky k nejmenším, tedy rok – měsíc – den. V neformálním mluveném jazyce se místo rì 日 používá výraz hào 号/號 se stejným významem. Pokud obsahuje rok nulu, používá se obvykle znak líng 〇 „nula“ místo znaku líng 零 „nula“.

číslovka + 年
二〇二六年
二〇二六年
èr líng èr liù nián
číslovka + 月
七月
七月
qī yuè
číslovka + 日
九日
九日
jiǔ rì
9. července 2026
číslovka + 年
一九九八年
一九九八年
yī jiǔ jiǔ bā nián
číslovka + 月
二月
二月
èr yuè
číslovka + 日
十四日
十四日
shísì rì
14. února 1998

číslovka + 年
一八三六年
一八三六年
yī bā sān liù nián
číslovka + 月
三月
三月
sān yuè
číslovka + 号
二十五号
二十五号
èrshíwǔ hào
25. března 1836
číslovka + 年
二〇〇一年
二〇〇一年
èr líng líng yī nián
číslovka + 月
十一月
十一月
shíyī yuè
číslovka + 号
二号
二号
èr hào
2. listopadu 2001

Na datum je možné se zeptat různými způsoby, například: shénme shíhou 什么时候/什麼時候 „kdy“, jǐ yuè jǐ haò 几月几号/幾月幾號 „jaké datum“, nǎ yì tiān 哪一天 „který den“ nebo nǎ yì nián 哪一年 „který rok“. Použití těchto a dalších podobných otázek je vidět na následujících příkladech:

A: 今天是几月几号?
A: 今天是幾月幾號?
Jīntiān shì jǐ yuè jǐ hào?
Jaké je dnes datum?
B: 三月六号。
B: 三月六號。
Sān yuè liù hào.
6. března
A: 现在是几月?
A: 现在是几月?
Xiànzài shì jǐ yuè?
Který je teď měsíc?
B: 六月。
B: 六月。
Liù yuè.
Červen.
A: 你几号去北京?
A: 你幾號去北京?
Nǐ jǐ hào qù Běijīng?
Kolikátého jedeš do Pekingu?
B: 我十五号去。
B: 我十五號去。
Wǒ shíwǔ hào qù.
Jedu tam patnáctého.
A: 你的生日是哪一年?
A: 你的生日是哪一年?
Nǐ de shēngrì shì nǎ yì nián?
Ve kterém roce ses narodil?
B: 二〇〇四年。
B: 二〇〇四年。
Èr líng líng sì nián.
V roce 2004.
A: 我们什么时候考试?
A: 我們什麼時候考試?
Wǒmen shénme shíhou kǎo shì?
Kdy máme zkoušku?
B: 二月十一号。
B: 二月十一號。
Èr yuè shíyī hào.
11. února.

2. Dny v týdnu

Názvy dnů v týdnu se tvoří tak, že se za časový výraz xīngqī 星期 „týden“ přidávají číslovky yī 一 „jedna“ až liù 六 „šest“, čímž vzniknout názvy dnů od pondělí do soboty. Neděle se řekne xīngqīrì 星期日 nebo xīngqītiān 星期天, přičemž první z těchto výrazů je formálnější.

Místo xīngqī 星期 lze také použít výraz zhōu 周/週 „týden“. Za ten se opět připojují číslovky yī 一 „jedna“ až liù 六 „šest“, takže vznikají výrazy jako zhōuyī 周一/週一 „pondělí“. Pro neděli je v tomto způsobu tvoření přípustný pouze výraz zhōurì 周日/週日.

Pondělí星期一xīngqīyī  =周一週一zhōuyī
Úterý星期二xīngqīèr =周二週二zhōu‘èr
Středa星期三xīngqīsān=周三週三zhōusān
Čtvrtek星期四xīngqīsì  =周四週四zhōusì
Pátek星期五xīngqīwǔ=周五週五zhōuwǔ
Sobota星期六xīngqīliù =周六週六zhōuliù
Neděle星期日xīngqīrì=周日週日zhōurì
Neděle星期天xīngqītiān

3. Úplné datum

Pokud má být vyjádřeno celé datum včetně dne v týdnu, stojí výraz s xīngqī 星期 až na úplném konci (za rokem, měsícem a dnem).

číslovka + 年
二〇二五年
二〇二五年
èr líng èr wǔ nián
číslovka + 月
四月
四月
sì yuè
číslovka + 日/号
十九日
十九日
shíjiǔ rì
星期 + číslovka
星期六
星期六
xīngqīliù
sobota 19. dubna 2025

V otázce na den v týdnu se za výraz xīngqī 星期 nebo zhōu 周/週 připojuje otázkové slovo jǐ 几 „kolik“, čímž je vytvořena otázka xīngqī jǐ 星期几 /星期幾 nebo zhōu jǐ 周几/周幾.

A: 老师星期几来?
A: 老師星期幾來?
Lǎoshī xīngqī jǐ lái?
Který den přijde učitel?
B: 星期五。
B: 星期五。
Xīngqīwǔ.
V pátek.
A: 明天周几?
A: 明天週幾?
Míngtiān zhōu jǐ?
Co je zítra za den?
B: 周三。
B: 週三。
Zhōusān.
Středa.

4. Často používané časové výrazy

Pro časové zařazení děje nebo události se často používají časové výrazy jako jīnnián 今年 „letos“, zuótiān 昨天 „včera“, shàng ge xīngqī 上个星期/上個星期 „minulý týden“ nebo xià ge yuè 下个月/下個月 „příští měsíc“.

Výrazy nián 年 „rok“ a tiān 天 „den“ jsou oba měrovými jmény, což znamená, že se připojují přímo k číslovce (nevkládá se už další numerativ), například: yì nián 一年 „jeden rok“, sān tiān 三天 „tři dny“.

Naproti tomu yuè 月 „měsíc“ a xīngqī 星期 „týden“ fungují jako běžná podstatná jména, což znamená, že se mezi číslovku a tyto výrazy musí vkládat numerativ ge 个/個, například: yí ge xīngqī 一个星期/一個星期 „jeden týden“, liǎng ge yuè 两个月/兩個月 „dva měsíce“.

Následují příklady běžně používaných časových výrazů, které ilustrují výše uvedený rozdíl mezi měrovými jmény a podstatnými jmény:

前年去年今年明年后年/後年
qiánniánqùniánjīnnián    míngniánhòunián
předminulý rokminulý roktento rokpříští rokpřespříští rok
前天              昨天               今天                明天               后天/後天
qiántiānzuótiānjīntiānmíngtiānhòutiān
předevčíremvčeradneszítrapozítří

上上个星期/上上個星期上个星期/上個星期这个星期/這個星期下个星期/下個星期下下个星期/下下個星期
shàngshàng ge xīngqīshàng ge xīngqīzhè ge xīngqī  xià ge xīngqīxiàxià ge xīngqī
předminulý týdenminulý týdentento týdenpříští týdenpřespříští týden
上上个月/上上個月上个月/上個月   这个月/這個月下个月/下個月下下个月/下下個月
shàngshàng ge yuèshàng ge yuè zhè ge yuèxià ge yuèxiàxià ge yuè
předminulý měsícminulý měsíctento měsícpříští měsícpřespříští měsíc

5. Hodiny

Při vyjadřování celých hodin se číslovka klade přímo před výraz diǎn 点/點 „hodina“ nebo diǎnzhōng 点钟/點鐘 „hodina“. Pozor, „(ve) dvě hodiny“ lze říct pouze jako liǎng diǎn 两点/兩點, nikoliv èr diǎn 二点/二點.

číslovka + 点(钟)
一点
一點
yī diǎn
jedna hodina / v jednu hodinu
číslovka + 点(钟)
两点
兩點
liǎng diǎn
dvě hodiny / ve dvě hodiny
číslovka + 点(钟)
九点钟
九點鐘
jiǔ diǎn zhōng
devět hodin / v devět hodin

Minutý se vyjadřují tak, že se číslovka umístí před výraz fēn 分 „minuta“. V mluvené čínštině lze fēn 分 často vynechat. Pokud je potřeba vyjádřit nulu, použije se znak líng 零.

číslovka + 点
两点
兩點
liǎng diǎn
číslovka + (分)
零五(分)
零五(分)
líng wǔ (fēn)
2:05
číslovka + 点
八点
八點
bā diǎn
číslovka + (分)
五十九(分)
五十九(分)
wǔshíjiǔ (fēn)
8:59
číslovka + 点
四点
四點
sì diǎn
číslovka + (分)
三十(分)
三十(分)
sānshí (fēn)
4:30

Pro vyjádření půlhodiny (tedy že je např. půl šesté apod.) se používá výraz bàn 半 „půl“, který se klade přímo za diǎn 点/點. Pozor na to, že v češtině „půl“ označuje polovinu následující hodiny (půl šesté = 5:30), zatímco čínské bàn 半 se vždy přidává až za celou (již uplynulou) hodinu (五点半 = 5:30).

číslovka + 点
四点
四點
sì diǎn
半
半
半
bàn
půl páté (4:30)

Kè 刻 „čtvrt(hodina)“ se používá ve výrazech yí kè 一刻 „čtvrt“ a sān kè 三刻 „tři čtvrtě“, které se dávají za diǎn 点/點, přičemž opět platí, co bylo řečeno o rozdílu mezi češtinou a čínštinou v předchozím odstavci.

číslovka + 点
两点
兩點
liǎng diǎn
一刻/三刻
一刻
一刻
yí kè
čtvrt na tři (2:15)
číslovka
五点
五點
wǔ diǎn
一刻/三刻
三刻
三刻
sān kè
tři čtvrtě na šest (5:45)

V čínštině se pro vyjadřování minut před celou hodinou používá slovo chà 差 „chybět, scházet“, které stojí před nebo za frází s fēn 分. Například chà liǎng fēn shí diǎn 差两分十点/差兩分十點 znamená „za dvě minuty deset“. Tento způsob vyjádření se nejčastěji používá tehdy, kdy do celé hodiny chybí „pět minut“, „deset minut“ nebo čtvrt hodiny.

差 + číslovka + 分/刻
差五分
差五分
chà wǔ fēn
číslovka + 点
六点
六點
liù diǎn
za pět minut šest (5:55)
差 + číslovka + 分/刻
差一刻
差一刻
chà yí kè
číslovka + 点
六点
六點
liù diǎn
tři čtvrtě na šest (5:45)

číslovka + 点
六点
六點
liù diǎn
差 + číslovka + 分/刻
差五分
差五分
chà wǔ fēn
za pět minut šest (5:55)
číslovka + 点
六点
六點
liù diǎn
差 + číslovka + 分/刻
差一刻
差一刻
chà yí kè
tři čtvrtě na šest (5:45)

V čínštině se obvykle nepoužívá 24hodinový formát. Místo toho se před hodinou uvádí část dne, ve které se daný časový údaj nachází:

  • zǎoshang 早上 „ráno“ – obvykle před 8:00
  • shàngwǔ  上午 „dopoledne“ – od cca 8:00 do 11:59
  • zhōngwǔ 中午 „poledne“ – přibližně od 12:00 do 12:59
  • xiàwǔ 下午 „odpoledne“ – přibližně od 13:00 do 17:59
  • wǎnshang 晚上 „večer“ – od 18:00 dál

Výše uvedené výrazy označují část dne spíše obecně, ale jednotliví mluvčí je mohou používat různě, například někteří mluvčí používají zǎoshang 早上 pro celé dopoledne.

Zde je pár příkladů:

část dne
早上
早上
zǎoshang
čas
八点零三分
八點零三分
bā diǎn líng sān fēn
8:03 (ráno)
část dne
上午
上午
shàngwǔ
čas
十一点钟
十一點鐘
shíyī diǎnzhōng
11:00 (dopoledne)
část dne
中午
中午
zhōngwǔ
čas
十二点半
十二點半
shí’èr diǎn bàn
12:30
část dne
下午
下午
xiàwǔ
čas
两点二十分
兩點二十分
liǎng diǎn èrshí fēn
14:20 (odpoledne)
část dne
晚上
晚上
wǎnshang
čas
六点五十五分
六點五十五分
liù diǎn wǔshíwǔ fēn
18:55 (večer)
část dne
晚上
晚上
wǎnshang
čas
十点一刻
十點一刻
shí diǎn yí kè
22:15 (večer)

Nejčastěji používaným způsobem, jak se zeptat na konkrétní čas, je otázka jǐ diǎn 几点/幾點 „(v) kolik hodin“, případně jǐ diǎn jǐ fēn 几点几分/幾點幾分 „(v) kolik hodin a kolik minut“.

A: 王先生昨天几点到家?
A: 王先生昨天幾點到家?
Wáng xiānsheng zuótiān jǐ diǎn dào jiā?
V kolik hodin dorazil pan Wang včera domů?
B: 晚上八点半。
B: 晚上八點半。
Wǎnshang bā diǎn bàn.
O půl deváté večer.
A: 现在几点几分?
A: 現在幾點幾分?
Xiànzài jǐ diǎn jǐ fēn?
Kolik je (teď) hodin?
B: 差五分下午两点。
B: 差五分下午兩點。
Chà wǔ fēn xiàwǔ liǎng diǎn.
13:55. (za pět minut dvě)

Funkce

Vyjádření, kdy se děj odehrává

Časové výrazy slouží k vyjádření toho, kde se děj odehrává. Obvykle stojí za podmětem.

爸爸下个月开始学英语。
爸爸下個月開始學英語。
Bàba xià ge yuè kāishǐ xué Yīngyǔ.
Táta se příští měsíc začne učit anglicky.
王老师晚上六点半给孩子做饭。
王老師晚上六點半給孩子做飯。
Wáng lǎoshī wǎnshang liù diǎn bàn gěi háizi zuò fàn.
Pan učitel Wang o půl sedmé večer dělá dětem jídlo (večeři).
你上个星期三去医院了吗?
你上個星期三去醫院了嗎?
Nǐ shàng ge xīngqīsān qù yīyuàn le ma?
Šel jsi minulou středu do nemocnice? (Byl jsi minulou středu v nemocnici?)

Pokud je však potřeba čas zdůraznit – například při porovnávání načasování více různých dějů/událostí nebo při zdůrazňování jejich chronologického pořadí – může časový výraz stát i před podmětem.

昨天我去他家,今天他来我家。
昨天我去他家,今天他來我家。
Zuótiān wǒ qù tā jiā, jīntiān tā lái wǒ jiā.
Včera jsem šel já k němu (domů), dnes přijde on ke mně (domů).
姐姐明天上午去图书馆,下午两点她有一个汉字考试,晚上她的朋友请她吃饭。
姐姐明天上午去圖書館,下午兩點她有一個漢字考試,晚上她的朋友請她吃飯。
Jiějie míngtiān shàngwǔ qù túshūguǎn, xiàwǔ liǎng diǎn tā yǒu yí ge Hànzì kǎoshì, wǎnshang tā de péngyou qǐng tā chī fàn.
Starší sestra jde zítra dopoledne do knihovny, ve dvě odpoledne má test z čínských znaků a večer ji kamarád zve na večeři.

V případě otázek by však otázkový výraz neměl stát na začátku věty.

A: 你的朋友一般几点给你打电话?
A: 你的朋友一般幾點給你打電話?
Nǐ de péngyou yìbān jǐ diǎn gěi nǐ dǎ diànhuà?
V kolik hodin ti kamarád obvykle volá?
B: 晚上十点半。
B: 晚上十點半。
Wǎnshang shí diǎn bàn.
O půl jedenácté večer.
A: 你打算什么时候去旅行?
A: 你打算什麼時候去旅行?
Nǐ dǎsuàn shénme shíhou qù lǚxíng?
Když máš v plánu (jet) cestovat?
B: 我打算下个星期去。
B: 我打算下個星期去。
Wǒ dǎsuàn xià ge xīngqī qù.
Mám v planu jet příští týden.