zhe
vido-časová částice

Částice zhe 着 stojí přímo za hlavním slovesem věty, proto je v některých učebnicích také označována jako vido-časová slovesná přípona. Používá se k vyjádření existence na nějakém místě nebo popisu trvajícího stavu, probíhající činnosti nebo doprovodné (současně probíhající) činnosti. Pokud popisuje dvě současně probíhající činnosti, připojuje se zhe 着 k prvnímu slovesu ve větě.

Slovosled

Základní věta

Při vyjádření existence, trvajícího stavu nebo probíhající činnosti stojí částice zhe 着 přímo za hlavním slovesem věty. Ve větách s objektovým slovesem se zhe 着 dává mezi sloveso a jeho předmět. Objektová slovesa jsou specifická skupina dvouslabičných sloves, u nichž lze dvě slabiky od sebe oddělit. První slabiku tvoří zpravidla sloveso označující činnost, zatímco druhá slabika je zpravidla podstatné jméno představující předmět této činnosti. Příkladem takových sloves jsou slovesa jako chī fàn 吃饭/吃飯 „jíst“, jiàn miàn 见面/見面 „setkat se“ nebo shuì jiào 睡觉/睡覺 „spát“.

podmět
他们
他們
Tāmen
sloveso
tiào
zhe
předmět
ne
.
Tancují. (/Tancovali.)
(Může se jednat například o popis fotografie, na níž jsou dva lidé zachyceni, jak tančí.)

Vyjádření existence na nějakém místě

místo
教室里
教室里
Jiàoshì lǐ
sloveso
zuò
zhe
(přívlastek)
很多
很多
hěn duō
podstatné jméno
学生
學生
xuésheng
.
Ve třídě sedí hodně studentů.
(Tato věta popisuje třídu, ve které je přítomno mnoho sedících studentů.)

Popis probíhající činnosti

podmět
zài
sloveso
chī
(着)
zhe
(přívlastek)
/
/
/
předmět
fàn
(呢)
ne
.
(Právě) si dává jídlo.
(Tato věta popisuje probíhající děj: on teď nebo v danou chvíli v minulosti právě jí/jedl.)

Popis trvajícího stavu

podmět
sloveso
穿
穿
chuān
zhe
(přívlastek)
一件红色的
一件紅色的
yí jiàn hóngsè de
předmět
衣服
衣服
yīfu
.
Má na sobě červené oblečení. / Měla na sobě červené oblečení.
(Tato věta popisuje trvající stav vyplývající z činnosti vyjádřené slovesem chuān 穿 „oblékat se“: má na sobě červené oblečení.)
podmět
Mén
sloveso
guān
zhe
.
Dveře jsou zavřené. / Dveře byly zavřené.
(Tato věta popisuje trvající stav vyplývající z činnosti vyjádřené slovesem guān 关 „zavírat“: dveře jsou už zavřené.)

Popis doprovodné (současně probíhající) činnosti

podmět
我哥哥
我哥哥
Wǒ gēge
sloveso 1
dài
zhe
(předmět)
电脑
電腦
diànnǎo
sloveso 2
(předmět)
图书馆
圖書館
túshūguǎn
.
Můj starší bratr si nese počítač do knihovny.
(V této větě první sloveso dài 带/帶 „vzít/nést” následované částicí zhe 着 popisuje doprovodnou činnost, zatímco druhé sloveso qù 去 „jít (kam)“ je hlavní činností. Obě činnosti probíhají současně, ale důraz je kladen na hlavní děj – jít do knihovny. Doslovně bychom mohli překládat „nesouc si počítač jde do knihovny“. Nesení počítače je vnímáno jako vedlejší, doprovodná činnost, která probíhá souběžně s hlavní činností.)

Zápor

Zápor vět s zhe 着 se vytváří pomocí záporky méi 没/沒. Pro větší zdůraznění je možné použít dvouslabičnou formu této záporky méi yǒu 没有/沒有.

podmět
Mén
没 (有)
méi
sloveso
guān
zhe
.
Dveře nejsou zavřené. / Dveře nebyly zavřené.
podmět
没 (有)
méi
sloveso
穿
穿
chuān
zhe
(přívlastek)
一件红色的
一件紅色的
yí jiàn hóngsè de
předmět
衣服
衣服
yīfu
.
Nemá na sobě červené oblečení. / Neměla na sobě červené oblečení.

Záporná forma se obvykle používá k vyvrácení nebo popření tvrzení jiného mluvčího v rámci rozhovoru.

A: 房间的门关着,我们还在等着你开门呢。
A: 房間的門關着,我們還在等着你開門呢。
Fángjiān de mén guān zhe, wǒmen hái zài děng zhe nǐ kāi mén ne.
Dveře pokoje jsou zavřené, pořád ještě čekáme, až je otevřeš.
B: 门没关着,你们看,可以进来。
B: 門沒關着,你們看,可以進來。
Mén méi guān zhe, nǐmen kàn, kěyǐ jìnlái.
Dveře nejsou zavřené, podívejte, můžete jít dovnitř.

Otázka

Existují tři základní způsoby vytvoření otázky zjišťovací (ano-ne) s částicí zhe 着:

1. přídáním méi yǒu 没有/沒有 na konec věty;

2. přidáním tázací částice ma 吗/嗎 na konec věty;

3. přidáním shì bu shì 是不是 před sloveso s částicí zhe 着.

Ve všech těchto třech typech otázek se částice zhe 着 dává za hlavní sloveso věty.

podmět
Mén
sloveso
guān
zhe
(předmět)
/
/
/
没有
没有
沒有
méi yǒu
?
Jsou dveře zavřené?
podmět
sloveso
穿
穿
chuān
zhe
(předmět)
一件红色的衣服
一件紅色的衣服
yí jiàn hóngsè de yīfu
ma
?
Má na sobě červené oblečení?
podmět
Mén
是不是
是不是
是不是
shì bu shì
sloveso
guān
zhe
?
Jsou dveře zavřené?

S příslovcem

Když zhe 着 popisuje probíhající děj, slovesu často předchází příslovce zài 在, zhèng 正 či zhèngzài 正在, která vyjadřují, že „děj právě probíhá“. Příslovce hái 还/還 „ještě, stále“ a yìzhí 一直 „pořád, stále“ mohou také být použita pro zdůraznění trvání probíhajícího děje nebo trvajícího stavu. V takových případech lze na konec věty dát ještě větnou částici ne 呢.

podmět
příslovce
zài
sloveso
shuō
(着)
zhe
(předmět)
huà
(呢)
ne
.
(Právě) mluví. / (Právě) mluvila.
他们
他們
Tāmen
zhèng
zhe
jiǔ
ne
.
(Právě) pijí alkohol. / (Právě) pili alkohol.
妈妈
媽媽
Māma
正在
正在
zhèngzài
zhe
电话
電話
diànhuà
ne
.
Maminka (právě) telefonuje. / Maminka (právě) telefonovala.
Shuǐ
hái
zhe
ne
.
Voda je ještě horká. / Voda byla ještě horká.
一直
一直
yìzhí
饿
è
zhe
.
On má pořád hlad. / On měl pořád hlad.

Pokud je ve větě některé z výše uvedených příslovcí, vido-časová částice zhe 着 i větná částice ne 呢, mluvčí dává silný důraz na probíhající děj nebo vzniklý stav.

Funkce

1. Zhe 着 vyjadřuje existenci na nějakém místě

Částice zhe 着 může být použita ve větách vyjadřujících existenci nebo přítomnost někoho či něčeho, podobně jako v angličtině konstrukce „there is / there are“…. Zdůrazňuje přitom trvání dané situace. Tyto věty začínají místem a lze v nich použít jen omezený okruh sloves, například zhàn 站 „stát“, zuò 坐 „sedět“, shuì 睡 „spát“, fàng 放 „položit“, xiě 写/寫 „psát“ nebo 拿 „držet“. Tato slovesa vyjadřují přechod od činnosti (např. psaní básně) ke stavu (např. báseň zůstává napsaná na daném místě).

桌子上放着书、笔和本子。
桌子上放着書、筆和本子。
Zhuōzi shàng fàng zhe shū, bǐ hé běnzi.
Na stole jsou položené knihy, psací potřeby a sešity.
街上站着很多人。
街上站着很多人。
Jiē shàng zhàn zhe hěn duō rén.
Na ulici stojí mnoho lidí.

2. Zhe 着 popisuje probíhající děj

Částice zhe 着 může být použita k popisu probíhajícího děje, který se může vztahovat k minulosti, přítomnosti nebo budoucnosti. V těchto případech se vždy pojí s příslovci zài 在, zhèng 正 nebo zhèngzài 正在 („právě, zrovna“).

Mezi těmito příslovci jsou jemné významové rozdíly:

  • zài 在 zdůrazňuje, že děj nebo stav pokračuje,
  • zhèng 正 klade důraz na okamžik, kdy se probíhající děj odehrává,
  • zhèngzài 正在 spojuje obojí, tedy čas i probíhající děj nebo stav

Na konci věty se může objevit i částice ne 呢, která ještě více zdůrazní, že děj právě probíhá.

我在等着你呢,你来不来?
我在等着你呢,你來不來?
Wǒ zài děng zhe nǐ ne, nǐ lái bu lái?
Čekám na tebe, přijdeš?
雪正下着呢,别出门了。
雪正下着呢,別出門了。
Xuě zhèng xià zhe ne, bié chū mén le.
Právě sněží, nechoď ven.
孩子们正在做着作业呢,现在不可以看电视。
孩子們正在做着作業呢,現在不可以看電視。
Háizimen zhèngzài zuò zhe zuòyè ne,xiànzài bù kěyǐ kàn diànshì.
Děti právě dělají domácí úkoly, teď se nemůžou dívat na televizi.

Pokud zhe 着 vyjadřuje právě probíhající děj, mělo by být použito jedno z těchto příslovcí, jinak může být věta vnímána jako neúplná.

我听着音乐,他看着电视,我们不说话。
我聽着音樂,他看着電視,我們不說話。
Wǒ tīng zhe yīnyuè, tā kàn zhe diànshì, wǒmen bù shuō huà.
Já (právě) poslouchám hudbu, on se dívá na televizi, nemluvíme.

Srovnej s Ukazatel/průběhová částice 在

3. Zhe 着 popisuje trvající stav

Zhe 着 se často používá pro popis trvajícího stavu, který je výsledkem činnosti vyjádřené slovesem. Někdy se na konci věty objeví i částice ne 呢, která trvající stav ještě více zdůrazňuje.

电脑开着。
電腦開着。
Diànnǎo kāi zhe.
Počítač je zapnutý.

Pozor, zhe 着 nelze použít se slovesy, které nevyjadřují trvání. Zpravidla se nepoužívá se stavovými slovesy jako shì 是 „být“. Existuje ovšem několik výjimek. Pokud některým slovesům vyjadřujícím stav předchází příslovce zài 在, zhèng 正, zhèngzài 正在 „právě, zrovna“ nebo yìzhí 一直 „pořád, stále“, může být za těmito slovesy částice zhe 着. Příkladem takových sloves může být bìng 病 „být nemocný“, è 饿/餓 „být hladový“, kùn 困 „být ospalý“, zuì 醉 „být opilý“, ài 爱/愛 „milovat“ a hèn 恨 „nenávidět“.

她正病着呢。
她正病着呢。
Tā zhèng bìng zhe ne.
Zrovna je nemocná. / Zrovna byla nemocná.
她一直病着呢。
她一直病着呢。
Tā yìzhí bìng zhe ne.
Je pořád nemocná. / Byla pořád nemocná.

4. Zhe 着 popisuje doprovodnou činnost

Částice zhe 着 může být použita pro popis současně probíhající činnosti. První sloveso následované částicí zhe 着 zpravidla popisuje způsob nebo stav druhé, hlavní činnosti.

很多老师坐着讲课。
很多老師坐着講課。
Hěnduō lǎoshī zuò zhe jiǎng kè.
Hodně učitelů vyučuje vsedě.
她红着脸说:“对不起”。
她紅着臉說:“對不起”。
Tā hóng zhe liǎn shuō: “Duìbuqǐ.”
Začervenala se a řekla “promiň”.

V některých případech první děj s částicí zhe 着 vyjadřuje způsob nebo stav, ve kterém se odehrává druhý děj. Druhý děj potom svým způsobem vyjadřuje, co je důvodem toho prvního.

你们的同学正忙着考试。
你們的同學正忙着考試。
Nǐmen de tóngxué zhèng máng zhe kǎo shì.
Vaši spolužáci jsou právě zaneprázdněni zkouškou. / Vaši spolužáci mají právě plné ruce práce se zkouškou.
我姐姐急着找工作。
我姐姐急着找工作。
Wǒ jiějie jí zhe zhǎo gōngzuò.
Moje starší sestra spěchá s hledáním práce.