Částice zhe 着 stojí přímo za hlavním slovesem věty, proto je v některých učebnicích také označována jako vido-časová slovesná přípona. Používá se k vyjádření existence na nějakém místě nebo popisu trvajícího stavu, probíhající činnosti nebo doprovodné (současně probíhající) činnosti. Pokud popisuje dvě současně probíhající činnosti, připojuje se zhe 着 k prvnímu slovesu ve větě.
Slovosled
Základní věta
Při vyjádření existence, trvajícího stavu nebo probíhající činnosti stojí částice zhe 着 přímo za hlavním slovesem věty. Ve větách s objektovým slovesem se zhe 着 dává mezi sloveso a jeho předmět. Objektová slovesa jsou specifická skupina dvouslabičných sloves, u nichž lze dvě slabiky od sebe oddělit. První slabiku tvoří zpravidla sloveso označující činnost, zatímco druhá slabika je zpravidla podstatné jméno představující předmět této činnosti. Příkladem takových sloves jsou slovesa jako chī fàn 吃饭/吃飯 „jíst“, jiàn miàn 见面/見面 „setkat se“ nebo shuì jiào 睡觉/睡覺 „spát“.
Vyjádření existence na nějakém místě
Popis probíhající činnosti
Popis trvajícího stavu
Popis doprovodné (současně probíhající) činnosti
Zápor
Zápor vět s zhe 着 se vytváří pomocí záporky méi 没/沒. Pro větší zdůraznění je možné použít dvouslabičnou formu této záporky méi yǒu 没有/沒有.
Záporná forma se obvykle používá k vyvrácení nebo popření tvrzení jiného mluvčího v rámci rozhovoru.
Otázka
Existují tři základní způsoby vytvoření otázky zjišťovací (ano-ne) s částicí zhe 着:
1. přídáním méi yǒu 没有/沒有 na konec věty;
2. přidáním tázací částice ma 吗/嗎 na konec věty;
3. přidáním shì bu shì 是不是 před sloveso s částicí zhe 着.
Ve všech těchto třech typech otázek se částice zhe 着 dává za hlavní sloveso věty.
S příslovcem
Když zhe 着 popisuje probíhající děj, slovesu často předchází příslovce zài 在, zhèng 正 či zhèngzài 正在, která vyjadřují, že „děj právě probíhá“. Příslovce hái 还/還 „ještě, stále“ a yìzhí 一直 „pořád, stále“ mohou také být použita pro zdůraznění trvání probíhajícího děje nebo trvajícího stavu. V takových případech lze na konec věty dát ještě větnou částici ne 呢.
Pokud je ve větě některé z výše uvedených příslovcí, vido-časová částice zhe 着 i větná částice ne 呢, mluvčí dává silný důraz na probíhající děj nebo vzniklý stav.
Funkce
1. Zhe 着 vyjadřuje existenci na nějakém místě
Částice zhe 着 může být použita ve větách vyjadřujících existenci nebo přítomnost někoho či něčeho, podobně jako v angličtině konstrukce „there is / there are“…. Zdůrazňuje přitom trvání dané situace. Tyto věty začínají místem a lze v nich použít jen omezený okruh sloves, například zhàn 站 „stát“, zuò 坐 „sedět“, shuì 睡 „spát“, fàng 放 „položit“, xiě 写/寫 „psát“ nebo ná 拿 „držet“. Tato slovesa vyjadřují přechod od činnosti (např. psaní básně) ke stavu (např. báseň zůstává napsaná na daném místě).
2. Zhe 着 popisuje probíhající děj
Částice zhe 着 může být použita k popisu probíhajícího děje, který se může vztahovat k minulosti, přítomnosti nebo budoucnosti. V těchto případech se vždy pojí s příslovci zài 在, zhèng 正 nebo zhèngzài 正在 („právě, zrovna“).
Mezi těmito příslovci jsou jemné významové rozdíly:
- zài 在 zdůrazňuje, že děj nebo stav pokračuje,
- zhèng 正 klade důraz na okamžik, kdy se probíhající děj odehrává,
- zhèngzài 正在 spojuje obojí, tedy čas i probíhající děj nebo stav
Na konci věty se může objevit i částice ne 呢, která ještě více zdůrazní, že děj právě probíhá.
Pokud zhe 着 vyjadřuje právě probíhající děj, mělo by být použito jedno z těchto příslovcí, jinak může být věta vnímána jako neúplná.
Srovnej s Ukazatel/průběhová částice 在
3. Zhe 着 popisuje trvající stav
Zhe 着 se často používá pro popis trvajícího stavu, který je výsledkem činnosti vyjádřené slovesem. Někdy se na konci věty objeví i částice ne 呢, která trvající stav ještě více zdůrazňuje.
Pozor, zhe 着 nelze použít se slovesy, které nevyjadřují trvání. Zpravidla se nepoužívá se stavovými slovesy jako shì 是 „být“. Existuje ovšem několik výjimek. Pokud některým slovesům vyjadřujícím stav předchází příslovce zài 在, zhèng 正, zhèngzài 正在 „právě, zrovna“ nebo yìzhí 一直 „pořád, stále“, může být za těmito slovesy částice zhe 着. Příkladem takových sloves může být bìng 病 „být nemocný“, è 饿/餓 „být hladový“, kùn 困 „být ospalý“, zuì 醉 „být opilý“, ài 爱/愛 „milovat“ a hèn 恨 „nenávidět“.
4. Zhe 着 popisuje doprovodnou činnost
Částice zhe 着 může být použita pro popis současně probíhající činnosti. První sloveso následované částicí zhe 着 zpravidla popisuje způsob nebo stav druhé, hlavní činnosti.
V některých případech první děj s částicí zhe 着 vyjadřuje způsob nebo stav, ve kterém se odehrává druhý děj. Druhý děj potom svým způsobem vyjadřuje, co je důvodem toho prvního.