en
cs
da
de
it
plOsobní zájmena jako 我 „já“, 你 „ty“, 他 „on“ atd. mohou ve větě fungovat jako podmět i jako předmět. Mluvčí jimi označuje sám sebe, osobu či osoby, které oslovuje, nebo osobu či věci, o nichž hovoří.
Časté chyby
1. Nejasnosti ohledně použití 我们/我們 a 咱们/咱們
Zájmena 我们/我們 a 咱们/咱們 obě znamenají „my“, ale používají se odlišně. 咱们/咱們 vždy vědomě zahrnuje posluchače a používá se hlavně v mluvené čínštině; ve formálním nebo psaném projevu se objevuje jen zřídka. Naproti tomu 我们/我們 posluchače zahrnovat může, ale nemusí.
*你好好休息吧，咱们明天再来看你。
*你好好休息吧，咱們明天再來看你。
你好好休息吧，我们明天再来看你。
你好好休息吧，我們明天再來看你。
Nicméně rodilí mluvčí někdy používají 我们/我們 v neformálním či mluveném projevu i ve významu zahrnujícím posluchače.
同学们，咱们走吧。
同學們，咱們走吧。
同学们，我们一起走吧。
同學們，我們一起走吧。
2. Záměna 他 a 她
Studenti si mohou při psaní plést znaky 他 „on“ a 她 „ona“, protože zapomínají, že jejich psaná podoba se liší podle rodu.
*她是我哥哥。
他是我哥哥。
*她是我哥哥。
他是我哥哥。
3. Nadměrné používání 它
Čeština poměrně frekventovaně používá ukazovací zájmeno „to“. Jeho použití sice není tak časté jako v angličtině používání osobního zájmena „it“, ale pořád je jeho výskyt výrazně častější než výskyt 它 v čínštině (např. „koupím si to“ vs 我买). V čínštině lze často zopakovat podstatné jméno, případně se pracuje s kontextem a dané podstatné jméno/zájmeno je úplně vynecháno.
4. Vynechání strukturní částice 的
V mluveném projevu je možné vynechat strukturní částici 的 v přívlastku tvořeném osobním zájmenem. K vynechání často dochází tehdy, když je podstatné jméno za přívlastkem označením pro člena rodiny nebo běžné místo každodenního života, jako je domov, škola či firma. Pokud si studenti neuvědomují, že vynechání 的 naznačuje těsný vztah mezi osobním zájmenem a podstatným jménem, mohou částici 的 vynechat i tam, kde vynechána být nemá. Učitel může studentům připomenout, že vynechání je možné jen v omezených situacích, aby se takovým chybám předešlo.
*我笔
我的笔
我（的）姐姐/公司/学校
*我筆
我的筆
我（的）姐姐/公司/學校
5. Pragmatické chyby nebo nevhodné použití
Studenti mohou nesprávně použít 你 místo 您, když mluví s někým, komu je třeba projevit úctu nebo zdvořilost.
*请问，你贵姓？
请问，您贵姓？
*請問，你貴姓？
請問，您貴姓？
Studenti mohou chybně používat 您们/您們 v mluvené čínštině, přičemž tato forma je velmi vzácná a převážně omezená na formální či psaný projev. V běžné řeči je přirozenější použít 您 následované číslovkou a zdvořilostním měrovým slovem 位.
*您们是中国老师吗？
您两位是中国老师吗？
*您們是中國老師嗎？
您兩位是中國老師嗎？
Aktivita do výuky: Zamíchej a přiřaď.
celá třída
20 minut
- Vytištěné části znaků (radikály nebo prvky znaků 我, 你, 他, 她, 它, 我们/我們, 你们/你們, 他们/他們, 她们/她們, 您, 咱们/咱們).
- Obrázkové kartičky nebo na tabuli promítané obrázky zobrazující jednotlivce, skupiny a různé interakce (např. osoba ukazující na sebe, dva spolu hovořící lidé, rodina).
- Magnety nebo suchý zip pro skládání znaků na tabuli (volitelné).
- Učitel náhodně rozloží části znaků osobních zájmen na lavici nebo magnetickou tabuli.
- Učitel ukáže obrázek (např. někoho, kdo ukazuje sám na sebe, člověka hovořícího k někomu dalšímu, skupinu lidí) a chce po studentech, aby identifikovali správné zájmeno – jako 我, 你, 他, 她, 它, 我们/我們, 你们/你們, 他们/他們, 她们/她們.
- Jeden nebo dva studenti jdou k lavici, vyberou správné prvky a sestaví celý znak (znaky) odpovídající zájmenu, které se k obrázku hodí.
- Jeden ze studentů ukáže hotový znak (hotové slovo) třídě, nahlas jej přečte a učitel nebo spolužáci potvrdí výslovnost a význam.
- Po představení všech jednotlivých zájmen učitel představí krátké dialogy obsahující zájmena jako 我们/我們, 咱们/咱們, 你, 您.
- Studenti zopakují aktivitu se skládáním a výslovností i s těmito novými zájmeny, aby si upevnili rozdíly mezi formálním/neformálním a inkluzivním/exkluzivním použitím zájmen.