Osobní zájmena, jako jsou wǒ 我 „já“, nǐ 你 „ty“ nebo tā 他 „on“, slouží k označení mluvčího, posluchače či dalších osob nebo věcí. Ve větě mohou vystupovat v roli podmětu i předmětu (přímého i nepřímého), aniž by měnila svůj tvar.

Slovosled
Základní slovosled
Osobní zájmena slouží k označení mluvčího, posluchače či dalších osob nebo věcí.
Tvary jednotného čísla
| čínština | pinyin | čeština |
| 我 | wǒ | já |
| 你 | nǐ | ty |
| 您 | nín | Vy (vykání jedné osobě) |
| 他 | tā | on |
| 她 | tā | ona |
| 它 | tā | ono (pro zvířata, věci nebo abstraktní pojmy) |
Zvořilostní formou zájmena nǐ 你 „ty“ je nín 您 „Vy“, která vyjadřuje úctu při oslovování cizích lidí, starších osob, učitelů nebo nadřízených. V posledních letech se zejména na Taiwanu a v Hongkongu používá také nový znak pro ženský tvar zájmena „ty“: nǐ 妳.
Všechna zájmena ve třetí osobě jednotného čísla se v mluvené čínštině vyslovují stejně: tā. Rod nebo přesný význam obvykle vyplývá z kontextu. Zájmeno pro neživé předměty tā 它 se používá výrazně méně než jeho ekvivalenty například v angličtině nebo češtině. V psané čínštině se k rozlišení rodu a životnosti používají různé znaky:
Tā 他: pro mužský rod
Tā 她 : pro ženský rod
Tā 它: pro zvířata, věci nebo abstraktní pojmy
Tvary množného čísla
Tvary množného čísla se tvoří přidáním přípony men 们/們 ke tvarům jednotného čísla.
| čínština | pinyin | čeština |
| 我们/我們 | wǒmen | my (nezahrnuje nutně i posluchače) |
| 咱们/咱們 | zánmen | my (zahrnuje i posluchače) |
| 你们/你們 | nǐmen | vy (množné číslo) |
| 他们/他們 | tāmen | oni (pro mužské nebo smíšené skupiny) |
| 她们/她們 | tāmen | ony (pro ženské skupiny) |
| 它们/它們 | tāmen | ona (pro zvířata, věci nebo abstraktní pojmy) |
V čínštině existují dvě osobní zájmena pro vyjádření „my“: wǒmen 我们/我們 nemusí zahrnovat i posluchače, zatímco zánmen 咱们/咱們 vždy zahrnuje mluvčího i posluchače.
Množné číslo nínmen 您们/您們 „Vy“ se vyskytuje převážně v psaném nebo formálním jazyce. V mluvené čínštině se místo toho dává přednost zájmenu nín 您 ve spojení s číslovkou a zdvořilostním numerativem pro osoby wèi 位, například nín sān wèi 您三位 „Vy tři“ (zdvořile).
Množné tvary tāmen 他们/他們 a tāmen 她们/她們 odpovídají zájmenům „oni, ony“: tāmen 他们 se používá pro skupiny mužů nebo smíšené skupiny, zatímco tāmen 她们 se vztahuje výhradně ke skupinám žen.
Ve větě
Čínská osobní zájmena nemění nikdy svůj tvar. Stejné zájmeno se používá ve funkci podmětu i předmětu (přímého i nepřímého). Zatímco čeština mění tvary podle pádů (např. já × mě/mně), čínština si vystačí s jediným tvarem (např. wǒ 我).
Se strukturní částicí de 的
| čínština | pinyin | čeština |
| 我的 | wǒ de | můj |
| 你的 | nǐ de | tvůj |
| 您的 | nín de | Váš (zdvořilé vykání v jednotném čísle) |
| 他的 | tā de | jeho |
| 她的 | tā de | její |
| 它的 | tā de | jeho (pro zvířata, věci nebo abstraktní pojmy) |
| 我们的/我們的 | wǒmen de | náš (nezahrnuje nutně i posluchače) |
| 咱们的/咱們的 | zánmen de | náš (zahrnuje posluchače) |
| 你们的/你們的 | nǐmen de | vaše (množné číslo) |
| 他们的/他們的 | tāmen de | jejich (pro mužské nebo smíšené skupiny) |
| 她们的/她們的 | tāmen de | jejich (pro ženské skupiny) |
| 它们的/它們的 | tāmen de | jejich (pro zvířata, věci nebo abstraktní pojmy) |
Osobní zájmeno ve spojení se strukturní částicí de 的 může sloužit jako přívlastek podstatného jména vyjadřující vlastnictví nebo blízký vztah mezi osobami nebo věcmi. Odpovídá tak českým přivlastňovacím zájmenům jako jsou „můj“, „tvůj“, „jeho“, „její“ apod.
V hovorové čínštině se částice de 的 často vynechává, pokud přivlastňované podstatné jméno označuje blízkou osobu nebo známé místo, například péngyou 朋友 „přítel, kamarád“, xuéxiào 学校 „škola“, jiā 家 „domov“ nebo gōngsī 公司 „firma“.
Funkce
1. Osobní zájmena označují osoby nebo věci
Osobní zájmeno může mluvčí použít k označení sebe, adresáta promluvy nebo dalších osob či věcí, o kterých je řeč. Čínská osobní zájmena mohou být na pozici podmětu i předmětu věty, aniž by měnila svůj tvar.
Srovnej s: Osobní zájmeno zìjǐ 自己
2. Rozlišení rodu v psané formě zájmen třetí osoby tā 他, tā 她 a tā 它
Zájmeno třetí osoby jednotného čísla se v mluveném jazyce vyslovuje vždy jako tā. V psané čínštině se však rod rozlišuje pomocí použití různých radikálů: tā 他 s radikálem „člověk“ znamená „on“, zatímco tā 她 s radikálem „žena“ znamená „ona“.
U smíšených skupin (složených z mužů i žen) se používá tvar tāmen 他们/他們 „oni“.
Pro označení neživých předmětů, zvířat nebo abstraktních pojmů se v psané čínštině používá tā 它 „ono, to“.
V mluvené čínštině se zájmena tā 它 „ono, to“ a tāmen 它们/它們 „ona“ často zcela vynechávají, pokud je z kontextu jasné, o čem je řeč.
3. Rozdíl mezi wǒmen 我们/我們 a zánmen 咱们/咱們 pro vyjádření „my“
V čínštině existují dvě různá osobní zájmena s významem „my“. Prvním z nich je wǒmen 我们/我們, které nemusí nutně zahrnovat i posluchače. Druhým je zánmen 咱们/咱們, které naopak vždy výslovně zahrnuje i posluchače. V běžné mluvě však rodilí mluvčí tento rozdíl ne vždy důsledně dodržují a zájmeno wǒmen 我们/我們 často používají i v situacích, kdy se promluva týká i posluchače.
Zánmen 咱们/咱們 „my“ obvykle ve větě slouží pouze jako podmět.
4. Zdvořilostní forma nín 您 „Vy“
Zdvořilostní zájmeno nín 您 „Vy“ se používá k vyjádření úcty vůči adresátovi, například při rozhovoru s učiteli, staršími osobami nebo lidmi, které dobře neznáme.
Množné číslo nínmen 您们/您們 „Vy“ se vyskytuje převážně v psaném nebo formálním jazyce. V mluvené čínštině se místo toho dává přednost zájmenu nín 您 ve spojení s číslovkou a zdvořilostním numerativem pro osoby wèi 位, například nín sān wèi 您三位 „Vy tři“ (zdvořile).
Srovnej s: Měrová slova podstatných jmen
5. Osobní zájmena s de 的 vyjadřují vlastnictví nebo blízký vztah
Osobní zájmeno ve spojení se strukturní částicí de 的 vyjadřuje, že něco někomu patří nebo že existuje blízký vztah mezi osobami nebo věcmi.
Je-li podstatné jméno jasné z kontextu, může být vynecháno (podobně je tomu i v češtině). Spojení osobního zájmena s částicí de 的 stále odpovídá českému přivlastňovacímu zájmenu.
V hovorové čínštině se částice de 的 často vynechává, jedná-li se o blízký osobní vztah (například se členy rodiny nebo přáteli) nebo příslušnost k nějaké instituci (jako je firma nebo škola).