en
cs
da
de
it
plČasté chyby
Příslovce 才 vyjadřuje sled dvou po sobě jdoucích dějů nebo naznačuje, že se něco stane později, pomaleji či s větším úsilím nebo ve větším množství, než se očekávalo.
1. Vynechání
Ve větě, která popisuje již dokončený děj, studenti někdy zapomínají před 才 použít vido-časovou částici 了.
我等一会儿才告诉你。
我等一會兒才告訴你。
我等了一会儿才告诉你。
我等了一會兒才告訴你。
2. Nadbytečnost
Studenti někdy za konstrukci s 才 přidají na konec věty modální částici 了 (了2). S tímto užitím je třeba zacházet opatrně, protože jeho přijatelnost závisí na tom, k čemu se 了 vztahuje, a ne jen na tom, že se ve větě vyskytuje 才. Větné 了2 se může objevit například tehdy, když označuje nový stav.
他给我解释我才明白。
他给我解释我才明白了。
他給我解釋我才明白。
他給我解釋我才明白了。
Naopak ve strukturách s 才 a číselnou hodnotou (např. věk, čas, množství) se 了2 obvykle nepoužívá. Je to proto, že 才 hodnotí skutečný výsledek jeho porovnáním s očekáváním mluvčího (např. později, méně nebo s větší námahou, než se čekalo). Naproti tomu 了2 zdůrazňuje nově vzniklý stav. Když se oba výrazy vztahují ke stejnému ději, často vzniká pragmatický rozpor a věta zní nepřirozeně.
*他才三岁了。
他才三岁。
他三岁了。
*他才三歲了。
他才三歲。
他三歲了。
*我第四次才通过考试了。
我第四次才通过考试。
*我第四次才通過考試了。
我第四次才通過考試。
Někteří rodilí mluvčí mohou v citově zabarvené promluvě nebo vyprávění občas použít 了2 i po konstrukci „číselná hodnota + 才“. Toto užití je však silně závislé na kontextu.
*他做了饭才看电影了。
他做了饭才看电影。
*他做了飯才看電影了。
他做了飯才看電影。
才 nikdy nenásleduje po záporce.
3. Nejasnosti ve vyjadřování menšího či většího množství
Když 才 následuje po množství, vyjadřuje, že hodnota je větší, než se očekávalo. Naopak když 才 stojí před slovesem, po němž následuje množství, zdůrazňuje, že množství je menší, než se očekávalo.
妹妹五百块钱才买了这件衣服。
妹妹五百塊錢才買了這件衣服。
这件衣服很好看！你才花了一百块钱。
這件衣服很好看！你才花了一百塊錢。
4. Nejasnosti při vyjadřování pozdějšího či dřívějšího času
Když je ve větě uveden časový údaj, jeho pozice mění význam: stojí‑li před 才, znamená to, že děj proběhl nebo byl dokončen později, než se očekávalo; stojí‑li až za 才, znamená to, že děj proběhl nebo byl dokončen dříve, než se očekávalo.
你上午十点半才上班。
你上午十點半才上班。
我上班的时候才早上七点半！
我上班的時候才早上七點半！
5. Nejasnosti ohledně použití 才 a 就
Oba výrazy mohou spojovat dvě slovesné fráze a vyjadřovat, že jeden děj následuje po druhém. Vyjadřují však opačné časové vztahy: 就 vyjadřuje, že druhý děj nastane „hned po“ prvním, s krátkým časovým odstupem; naproti tomu 才 vyjadřuje, že druhý děj nastane „až po“ prvním, s dlouhým nebo neočekávaným časovým odstupem.
他做完作业就来到我家了。
他做完作業就來到我家了。
他做完作业才来到我家。
他做完作業才來到我家。
Když se 了 objeví na konci věty po 就, vyjadřuje, že děj následující po 就 se už také uskutečnil. Naproti tomu slovesná fráze po 才 obvykle nepřebírá modální částici 了 na konci věty, protože děj, který následuje po 才, je vnímán jako takový, který se v rámci sledu po sobě jdoucích dějů už stal.
等了一会儿，医生就来了。
等了一會兒，醫生就來了。
等了很久，医生才来。
等了很久，醫生才來。
Je možné si povšimnout, že v některých případech mohou rodilí mluvčí přidat modální částici 了 i na konec věty s 才. Ačkoli se 了 po 才 obecně nepovažuje za nutné, někdy se používá k zdůraznění výsledné změny stavu pro zdůraznění toho, že daný výsledek nyní skutečně nastal.
爷爷吃了药才好（了）。
爺爺吃了藥才好（了）。
Aktivita do výuky: Brzy, nebo pozdě?
dvojice
10 minut
žádné
- Učitel napíše na tabuli dvě modelové věty: 我吃完饭就上课/我吃完飯就上課。 a 他十一点才起床/他十一點才起床。 Učitel stručně vysvětlí, že 就 vyjadřuje, že děj nastane brzy / rychle, zatímco 才 vyjadřuje, že děj nastane pozdě / pomalu.
- Studenti pracují ve dvojicích.
- Učitel říká nebo ukazuje jednoduché situace, jako 吃饭/吃飯, 起床, 下课/下課, 回家.
- U každé situace se dvojice rozhodnou, jestli použít 就 nebo 才 a vytvoří jednu větu se dvěma ději/činnostmi.
- Studenti říkají svě věty nahlas.
- Učitel poslouchá, kontroluje použití 就 a 才 a dává stručnou zpětnou vazbu.