Základní číslovky

Základní číslovky pojmenovávají čísla a vyjadřují počet. Čísla 1–9 v čínštině vypadají takto:

Čísla od 10 do 99 mají pravidelný způsob tvoření. Číslo 11 (shíyī 十一) je vytvořeno spojením čísel „deset“ a „jedna“, což lze interpretovat jako „deset plus jedna“. Číslo 21 (èrshíyī 二十一) je vytvořeno spojením čísel „dva“, „deset“ a „jedna“, což lze interpretovat jako „dva krát deset plus jedna“, atd.

Pro velká čísla nad 99 se v čínštině používají zvláštní číslovky:

• bǎi 百 „sto“
• qiān 千 „tisíc“
• wàn 万/萬 „deset tisíc“
• yì 亿/億 „sto milionů“

Tyto jednotky lze počítat pomocí dalších číslovek. Například yì bǎi 一百 „sto“, sān qiān 三千 „tři tisíce“, wǔ wàn 五万/五萬 „padesát tisíc“ a yí yì 一亿/一億 „sto milionů“.

Pozor, když se yī 一 objeví před výrazy bǎi 百, qiān 千, wàn 万/萬 nebo yì 亿, jeho tón se změní podle tónu slabiky, která následuje: yì bǎi一百, yì qiān一千, yí wàn一万/萬 a yí yì一亿..

Slovosled

U číslovek vyšších než sto je způsob tvoření následující:

Závěrem několik důležitých poznámek k číslům vyšším než 100:

1. Použití èr 二 a liǎng两/兩

Když se číslovka „dva“ používá samostatně, například při počítání, má vždy podobu èr 二. Také ve složených číslech typu 22 se používá èr: èrshí’èr 二十二.

Pokud však stojí před jednotkami jako bǎi 百, qiān 千, wàn 万/萬 a yì 亿/億, může být „dva“ vyjádřeno buď pomocí liǎng 两/兩 i èr 二. Volba mezi nimi se liší podle regionu i stylu. Například „dvě stě“ může být liǎng bǎi 两百/兩百 i èr bǎi 二百 a „dva tisíce“ mohou být liǎng qiān 两千/兩千 i èr qiān 二千. Zde je několik příkladů:

V mluvené čínštině se čísla často zkracují, když stojí samostatně (tzn. nejsou následována podstatným jménem). Pokud je poslední jednotkou čísla qiān 千 „tisíc“, bǎi 百 „sto“ nebo shí 十 „deset“, lze název této jednotky obvykle vynechat. Například liǎng qiān wǔ bǎi 两千五百/兩千五百 „2 500“ se běžně zkracuje na liǎng qiān wǔ 两千五/兩千五.
Číslovka liǎng 两/兩 však nemůže stát samostatně na konci výrazu. Proto výraz liǎng wàn yì qiān liǎng bǎi 两万一千两百/兩萬一千兩百 „21 200“ nelze zkrátit na liǎng wàn yì qiān liǎng. Místo toho se na konci použije èr 二: liǎng wàn yì qiān èr 两万一千二/兩萬一千二.

2. Použití líng 零 „nula“

Pokud se u čísel nad 100 objeví uvnitř čísla nula, musí se vyslovit (jako líng 零). Například 102 se zapisuje/vyslovuje jako yì bǎi líng èr 一百零二. Číslovka líng 零 by se neměla dávat přímo před názvy jednotek shí 十, bǎi 百, qiān 千, wàn 万 ani yì 亿/億. Zde je několik příkladů:

V mluvené čínštině, pokud číslo obsahuje líng 零, nelze obvykle vynechat název poslední jednotky. Například wǔ wàn líng liù bǎi 五万零六百/五萬零六百 (50 600) nelze zkrátit na wǔ wàn líng liù 五万零六/五萬零六, protože by se tím význam změnil na 50 006. Je to kvůli tomu, že bez ohledu na počet nul se vždy přečte nula jen jednou.

Líng 零 lze psát také jako líng 〇, což je znak, který se běžně používá v datech, telefonních číslech, číslech pokojů a dalších podobných kontextech.

3. Použití yīshí 一十 „deset“

Když se v číslovce vyšší než 100 objeví jako její součást číslo v rozsahu mezi 10 a 19, musí se před shí 十 vždy explicitně uvést yī 一 „jedna“. Například 115 je nutné vyjádřit jako yì bǎi yī shí wǔ 一百一十五.

4. Tipy pro použití jednotek wàn 万/萬 „deset tisíc“ a yì 亿/億 „sto milionů“

Jednotky wàn 万/萬 „deset tisíc“ a yì 亿/億 „sto milionů“ se násobí s dalšími číslovkami, čímž se tvoří další velká čísla. Tento způsob tvoření číslovek v češtině ani ve většině evropských jazyků neexistuje, což může studenty mást.

V češtině se velká čísla obvykle seskupují po třech číslicích (např. 15 000), zatímco čínština je seskupuje po čtyřech číslicích. Proto je užitečné si čísla v hlavě „přerámovat“ do čtyřciferné struktury. Například 15 000 se rozdělí jako „1 5000“, což odpovídá výrazu yí wàn wǔ qiān 一万五千/一萬五千, jako by se říkalo „jeden desetitisíc a pět tisíc“.

Pro snadné čtení a psaní čísel je důležité pamatovat si, že wàn 万/萬 představuje čtyři číslice a yì 亿/億 představuje osm číslic. Praktický způsob převodu mezi českým a čínským systémem je: nejprve číslo zapsat „česky“, potom rozdělit číslo čárkami podle čtyřciferného dělení a nakonec každou čárku nahradit (pojmenovat) názvem příslušné čínské jednotky.