cs
da
de
it
plVýsledkový modifikátor (někdy také označován jako výsledkový komplement) se připojuje ke slovesu a vyjadřuje výsledek děje vyjádřeného daným slovesem. Jako výsledkové modifikátory mohou sloužit vhodně zvolená slovesa nebo adjektiva.
Slovosled
Základní slovosled
Sloveso nebo adjektivum, které slouží jako výsledkový modifikátor se vždy připojuje přímo ke slovesu, ke kterému se vztahuje.
Mezi adjektiva, která často slouží jako výsledkové modifikátory, se řadí:
| hǎo 好 | vyjadřuje dokončení činnosti, např. zhǔnbèi hǎo 准备好/準備好 „nachystat (se/si)“; |
| duì 对/對 | vyjadřuje správný výsledek, např. suàn duì 算对/算對 „správně spočítat“; |
| cuò 错/錯 | vyjadřuje chybný výsledek, např. jì cuò记错/記錯 „špatně si zapamatovat“; |
| gānjìng 干净/乾淨 | vyjadřuje čistotu, např. xǐ gānjìng 洗干净/洗乾净 „umýt (do čista)“; |
| qīngchu 清楚 | vyjadřuje jasnost nebo srozumitelnost, např. tīng qīngchu听清楚/聽清楚 „(u)slyšet jasně“. |
Některé výsledkové modifikátory lze použít s mnoha různými slovesy, např. wán 完 „dokončit“ může vytvořit modifikovaná slovesa jako kàn wán 看完 „dočíst/dodívat se“, shuō wán 说完/説完 „domluvit“ (a dál již nemluvit), xiě wán 写完/寫完 „dopsat“, xǐ wán 洗完 „domýt“, xué wán 学完/學完 „doučit se“ (dokončit, už dál nepokračovat v učení se).
Jiné lze použít pouze s omezeným počtem sloves, např. huì 会/會 „umět“ může vytvořit pouze modifikované sloveso xué huì 学会/學會 „naučit se“.
S předmětem
Pokud je ve větě předmět, dává se až za modifikátor.
Pokud se nová informace ve větě týká dosažení určitého výsledku a předmětem je určitá jmenná fráze (jedná se o konkrétní předmět), může se tento předmět dát na začátek věty.
Slovesa s výsledkovým modifikátorem se často používají ve větách, které připomínají pasivum (trpný rod). Podmětem takové věty je předmět děje (příjemce děje).
Zápor
Zápor vět s výsledkově modifikovaným slovesem se tvoří přidáním záporky méi 没/沒 „ne“ nebo méiyǒu 没有/沒有 „ne“ před sloveso. V záporných větách se vynechává vido-časová částice le 了.
Taková věta znamená, že výsledek vyjádřený modifikátorem nebyl dosažen, samotná činnost vyjádřená hlavním slovesem však není popřena.
Otázka
Otázku na výsledek děje/činnosti lze vytvořit přidáním tázací částice ma 吗/嗎 na konec věty.
Podobnou otázku jde vytvořit přidáním záporky méiyǒu 没有/沒有 „ne“ na konec věty.
S vido-časovou částicí
Ve větě s výsledkovým modifikátorem obvykle za modifikovaným slovesem následuje vido-časová částice le 了, která stojí vždy až za modifikátorem.
Podobným způsobem se používá i vido-časová částice guo 过/過.
Ve větách s výsledkovým modifikátorem se nepoužívá vido-časová částice zhe 着/著.
Více informací pod heslem: Aspectual particle
S příslovcem
Ve větě s výsledkovým modifikátorem stojí příslovce zpravidla před hlavním slovesem.
S modálním slovesem
Ve větě s výsledkovým modifikátorem stojí modální sloveso zpravidla před modifikovaným slovesem.
Funkce
1. Vyjadřuje výsledek činnosti
Výsledkové modifikátory se používají k vyjádření toho, že v průběhu vykonávání daného děje bylo dosaženo výsledku, účinku nebo stavu (vyjádřeného modifikátorem). Pozorujte na následujících příkladech:
她找王老师。/她找王老師。
Tā zhǎo Wáng lǎoshī.
Hledá pana učitele Wanga.
我看了这本书。/我看了這本書。
Wǒ kàn le zhè běn shū.
Četl jsem tuhle knihu.
我听了老师的话。/我聽了老師的話。
Wǒ tīng le lǎoshī de huà.
Poslouchal jsem, co učitel říkal.
我写了他的名字。/我寫了他的名字。
Wǒ xiě le tā de míngzi.
Psal jsem jeho jméno.
她找到了王老师。/她找到了王老師。
Tā zhǎo dào le Wáng lǎoshī.
Našla pana učitele Wanga.
我看完了这本书。/我看完了這本書。
Wǒ kàn wán le zhè běn shū.
Dočetl jsem tuhle knihu.
我听懂了老师的话。/我聽懂了老師的話。
Wǒ tīng dǒng le lǎoshī de huà.
Porozuměl jsem tomu, co učitel říkal.
我写错了他的名字。/我寫錯了他的名字。
Wǒ xiě cuò le tā de míngzi.
Napsal jsem jeho jméno špatně.
Jedno sloveso lze spojit s různými modifikátory pro vyjádření různých výsledků stejné činnosti.
| tīng wán | 听完/聽完 | „doposlouchat“; |
| tīng jiàn | 听见/聽見 | „uslyšet“ (např. zvuk); |
| tīng dào | 听到/聽到 | „doslechnout se“ (např. zprávu); |
| tīng dǒng | 听懂/聽懂 | „porozumět“ (např. mluvené řeči); |
| tīng cuò | 听错/聽錯 | „přeslechnout se, špatně rozumět (slyšenému)“. |
Otázka s výsledkovým modifikátorem se používá ke zjištění, zda nastal výsledek vyjádřený modifikátorem (nikoli zda proběhla samotná činnost vyjádřená slovesem). Srovnejte:
你听了这个故事吗？/你聽了這個故事嗎？
Nǐ tīng le zhè ge gùshi ma?
Slyšel jsi tento příběh?
你看了这本书吗？/你看了這本書嗎？
Nǐ kàn le zhè běn shū ma?
Četl jsi tuto knihu?
你吃了早饭吗？/你吃了早飯嗎？
Nǐ chī le zǎofàn ma?
Dal sis snídani?
你听懂了这个故事吗？/你聽懂了這個故事嗎？
Nǐ tīng dǒng le zhè ge gùshi ma?
Porozuměl jsi tomuto příběhu?
你看完了这本书吗？/你看完了這本書嗎？
Nǐ kàn wán le zhè běn shū ma?
Dočetl jsi tuto knihu?
你吃完了早饭吗？/你吃完了早飯嗎？
Nǐ chī wán le zǎofàn ma?
Dojedl jsi snídani?
Záporná věta s výsledkovým modifikátorem vyjadřuje, že výsledek označený modifikátorem nebyl dosažen. Záporka se nevztahuje k samotné činnosti, pouze k nedosaženému výsledku.
我还没看这部电影。 /我還沒看這部電影。
Wǒ hái méi kàn zhè bù diànyǐng.
Ještě jsem neviděl tento film.
(Nezačal jsem se na něj dívat.)
他还没学开车。/他還沒學開車。
Tā hái méi xué kāi chē.
Ještě se neučil řídit.
(Nezačal se to učit.)
我没写这个字。 /我沒寫這個字。
Wǒ méi xiě zhè ge zì.
Nepsal jsem tenhle znak.
我还没看完这部电影。/我還沒看完這部電影。
Wǒ hái méi kàn wán zhè bù diànyǐng.
Ještě jsem se nedodíval na tento film.
(Začal jsem se dívat, ale neviděl jsem ho až do konce.)
他还没学会开车。/他還沒學會開車。
Tā hái méi xué huì kāi chē.
Ještě se nenaučil řídit.
(Začal se to učit, ale ještě to neumí.)
我没写错这个字。/我沒寫錯這個字。
Wǒ méi xiě cuò zhè ge zì.
Nenapsal jsem špatně tenhle znak (napsal jsem ho správně).