Ukazovací zájmena zhè 这/這 „tento, tato, toto“, nà 那 „tamten, tamta, tamto“, zhèxiē 这些/這些 „tito, tyto, tato“, nàxiē 那些 „tamti, tamty, tamta“* slouží k poukázání na konkrétní osoby nebo věci.
(*Dále v textu nebudou znova opakovány všechny rody, pro vysvětlení gramatiky je využit pouze mužský rod (tj. tento, tamten, tito, tamti).)
Slovosled
Ukazovací zájmena obvykle stojí před podstatným jménem. V tomto případě mezi ukazovacím zájmenem zhè 这/這 „tento“ nebo nà 那 „tamten“ a podstatným jménem stojí číslovka a měrové slovo. Číslovka se mi obvykle vynechává, pokud se hovoří o jedné osobě nebo věci.
Pokud ukazovací zájmeno stojí před měrovým jménem vyjadřujícím čas, jako tiān 天 „den“, nián 年 „rok“ nebo shí 时 „doba“, žádné další měrové slovo není potřeba.
Množné číslo ukazovacích zájmen se tvoří přidáním měrového slova xiē 些 za zhè 这/這 a nà 那, čímž jsou vytvořeny tvary zhèxiē 这些/這些 „tito“ a nàxiē 那些 „tamti“. Žádné další měrové slovo už se nepřidává.
Jmenná fráze tvořená ukazovacím zájmenem, měrovým slovem (někdy se vynechává), číslovkou (někdy se vynechává) a podstatným jménem může ve větě stát na pozici podmětu nebo předmětu.
Jako podmět:
podmět
这个小孩
這個小孩
Zhè ge xiǎohái
Toto dítě je roztomilé.
podmět
这些小孩
這些小孩
Zhèxiē xiǎohái
Tyto děti jsou roztomilé.
podmět
那两张画儿
那兩張畫兒
Nà liǎng zhāng huàr
adjektivum
漂亮。
漂亮。
piàoliang.
Ty dva obrazy/obrázky jsou hezké.
adjektivum
漂亮。
漂亮。
piàoliang.
Ty obrazy/obrázky jsou hezké.
Jako předmět:
předmět
这张画儿。
這張畫兒。
zhè zhāng huàr.
Obzvlášť se mu líbí tento obraz/obrázek.
předmět
这几张画儿。
這幾張畫兒。
zhè jǐ zhāng huàr.
Obzvlášť se mu líbí těchto pár obrazů/obrázků.
předmět
那部电影。
那部電影。
nà bù diànyǐng.
Ten film má obzvláště rád.
předmět
那些电影。
那些電影。
nàxiē diànyǐng.
Ty filmy má obzvlášť rád.
Když je podstatné jméno, které ukazovací zájmeno zhè 这/這 „tento“ nebo nà 那 „tamten“ rozvíjí, zřejmé z kontextu, může být ve větě vynecháno. V takových větách však za ukazovacím zájmenem musí následovat měrové slovo.
A: 你买哪本书？
A: 你買哪本書？
Nǐ mǎi nǎ běn shū?
Kterou knihu si koupíš?
B: 这本。
B: 這本。
Zhè běn.
Tuto.
A: 哪张画儿比较好看？
A: 哪張畫兒比較好看？
Nǎ zhāng huàr bǐjiào hǎokàn?
Který obraz/obrázek je hezčí?
B: 那张很好看。
B: 那張很好看。
Nà zhāng hěn hǎokàn.
Tamten je hezký.
A: 你喜欢哪些画儿？
A: 你喜歡哪些畫兒？
Nǐ xǐhuan nǎxiē huàr？
Které obrazy/obrázky se ti líbí?
B: 我喜欢这些。
B: 我喜歡這些。
Xǐhuan zhèxiē.
Líbí se mi tyhle.
Ukazovací zájmena zhè 这/這 „tento“, nà 那 „tamten“, zhèxiē 这些/這些 „tito“, nàxiē 那些 „tamti“ mohou také stát samostatně na pozici podmětu. V takových větách je přísudek obvykle tvořen slovesem shì 是 „být“.
předmět
他的自行车。
他的自行車。
tā de zìxíngchē.
(Tam)to je jeho kolo.
Toto jsou všechno nové knihy.
předmět
他的东西。
他的東西。
tā de dōngxi.
(Tam)to jsou jeho věci.
Otázka
Otázková slova jako shéi/shuí 谁/誰 nebo shénme 什么 stojí ve větě na stejné pozici, kde by v odpovědi stála informace, na kterou se daná otázka ptá.
otázkové slovo
谁的
誰的
shéi de
Či je (tam)ta peněženka?
otázkové slovo
谁的？
誰的？
shéi de?
Tyto jsou čí?
otázkové slovo
什么 ？
什麼？
shénme？
Co jsou tamty (věci)?
Otázková slova nǎ 哪 a nǎxiē 哪些 stojí v otázce na stejné pozici jako ukazovací zájmena zhè 这/這, nà 那, zhèxiē 这些/這些 a nàxiē 那些 v odpovědi na ni.
Na který film se chtějí dívat?
Odpověď:
Chtějí se dívat na tento film.
Odpověď:
Funkce
1. Poukazují na konkrétní lidi nebo věci
Ukazovací zájmena zhè 这/這 „tento“ a zhèxiē 这些/這些 „tito“ se používají tehdy, když mluvčí hovoří o osobách nebo věcech, které jsou blízko u něj. Nà 那 „tamten“ a nàxiē 那些 „tamti “ naopak odkazují na osoby nebo věci od mluvčího vzdálenější.
我觉得这件礼物真不错。
我覺得這件禮物真不錯。
Wǒ juéde zhè jiàn lǐwù zhēn búcuò.
Myslím si, že tento dárek je vážně dobrý.
(Mluvčí ukazuje na věc, kterou má v ruce.)
这个故事很有意思。
這個故事很有意思。
Zhè ge gùshi hěn yǒu yìsi.
Tento příběh je zajímavý.
(Mluvčí ho právě doposlouchal.)
那些学生为什么不来上课？
那些學生為什麼不來上課？
Nàxiē xuésheng wèi shénme bù lái shàng kè？
Proč ti studenti nepřijdou na hodinu?
(Mluvčí sedí ve třídě a dívá se na studenty, kteří se nachází venku.)
我们一定想去那个地方。
我們一定想去那個地方。
Wǒmen yídìng xiǎng qù nà ge dìfang.
Určitě tam chceme jet. / Určitě chceme na to místo jet.
(Místo se nachází daleko od mluvčích.)
这本书是我的，那本书是你的。
這本書是我的，那本書是你的。
Zhè běn shū shì wǒ de, nà běn shū shì nǐ de.
Tato kniha je moje, tamta kniha je tvoje.
(První kniha se nachází poblíž mluvčího, druhá kniha se nachází daleko od něj.)
2. Nahrazují osoby nebo věci
Pokud jsou osoby nebo věci zřejmé z kontextu nebo už byly zmíněny, mohou být nahrazeny zájmeny zhè 这/這, nà 那, zhèxiē 这些/這些 nebo nàxiē 那些. V tomto použití mohou ukazovací zájmena fungovat jako podmět i jako předmět věty a v přísudku často stojí sloveso shì 是.
这是我妈妈。
這是我媽媽。
Zhè shì wŏ māma.
Toto je moje máma.
那些是他的同学。
那些是他的同學。
Nàxiē shì tā de tóngxué.
Tamto jsou jeho spolužáci.
这些是谁的东西？
這些是誰的東西？
Zhèxiē shì shéi de dōngxi？
Čí jsou tyto věci?
他昨天买的苹果是那些。
他昨天買的蘋果是那些。
Tā zuótiān mǎi de píngguǒ shì nàxiē.
Tamto jsou jablka, která včera koupil.
我喜欢那个手机，不喜欢这个。
我喜歡那個手機，不喜歡這個。
Wǒ xǐhuan nà ge shǒujī, bù xǐhuan zhè ge.
Líbí se mi tamten mobil, nelíbí se mi tenhle.
Přísudkem vět s zhè 这/這, zhèxiē 这些/這些 , nà 那 a nàxiē那些 mohou být i jiná slovesa.
这不行！
這不行！
Zhè bù xíng！
To nejde!
Zhè 这/這 může také nahrazovat celou větu. V takovém případě se vztahuje k celé větě, která mu předchází. Zhè 这/這 tedy může znamenat „toto“ ve smyslu „to, co bylo právě řečeno“.
小李当了我们的老师？这不可能吧！
小李當了我們的老師？這不可能吧！
Xiǎo Lĭ dāng le wŏmen de lǎoshī？Zhè bù kěnéng ba!
Xiao Li se stal naším učitelem? To přece není možné!
打球、跑步、游泳，这就是我最喜欢的运动。
打球、跑步、游泳，這就是我最喜歡的運動。
Dǎqiú, pǎo bù, yóu yǒng，zhè jiù shì wǒ zui xǐhuan de yùndòng!
Hraní míčových her, běhání, plavání, to jsou moje nejoblíbenější sporty!
Srovnej s Otázková slova 哪, 哪些
Srovnej s Otázkové slovo shénme 什么 „co“
en
cs
da
de
it
pl