Konstrukce xiān…… zài/ránhòu…… 先…… 再/然后/然後…… „nejprve… potom…“ se používá k vyjádření časového sledu dějů nebo stavů v chronologickém pořadí. Děj v první větě předchází ději či stavu ve větě druhé.
Slovosled
Základní slovosled
Podmět stojí před příslovcem xiān 先 „nejprve“, zatímco sloveso nebo slovesná fráze stojí za xiān 先 a další sloveso či slovesná fráze následuje za zài 再 nebo ránhòu 然后/然後 „potom“.
Zài 再 i ránhòu 然后/然後 vyjadřují, že jeden děj nebo stav proběhne jako první a poté následuje další. Konstrukce se typicky používá u pravidelných (např. denních) činností nebo u budoucích dějů či stavů, které se dosud neuskutečnily.
sloveso/slovesná fráze 1
做作业
做作業
zuò zuòyè
sloveso/slovesná fráze 2
打篮球。
打籃球。
dǎ lánqiú
Nejprve udělám domácí úkol a potom budu hrát basket.
Ránhòu 然后/然後 lze použít také pro vyjádření časového sledu dějů, které se již odehrály v minulosti.
sloveso/slovesná fráze 1
做作业
做作業
zuò zuòyè
sloveso/slovesná fráze 2
打篮球。
打籃球。
dǎ lánqiú
Nejprve jsem udělal domácí úkol a potom jsem hrál basket.
S odlišnými podměty
Tato konstrukce může být použita i se dvěma různými podměty. První podmět se vždy objevuje před xiān 先, zatímco druhý podmět může mít různé umístění: buď stojí před příslovcem zài 再, nebo následuje až za spojkou ránhòu 然后/然後.
sloveso / slovesná fráze 1
出门，
出門，
chū mén,
sloveso / slovesná fráze 2
关门。
關門。
guān mén.
Nejprve vyjdi ven a já potom zavřu dveře.
sloveso / slovesná fráze 1
出门，
出門，
chū mén,
sloveso / slovesná fráze 2
关门。
關門。
guān mén.
Nejprve vyjdi ven a já potom zavřu dveře.
Otázka
Otázka zjišťovací (ano-ne) se tvoří přidáním tázací částice ma 吗/嗎 na konec věty.
sloveso / slovesná fráze 1
去运动
去運動
qù yùndòng
sloveso / slovesná fráze 2
洗澡
洗澡
xǐ zǎo
Jdeš nejprve sportovat a pak se osprchuješ?
sloveso/slovesná fráze 1
吃饭
吃飯
chī fàn
sloveso/slovesná fráze 2
去学校
去學校
qù xuéxiào
Jdeš se nejprve najíst a potom jdeš do školy?
S příslovcem
Pokud se příslovce vztahuje k celému časovému sledu dějů, dává se před xiān 先, protože se vztahuje na oba děje.
sloveso / slovesná fráze 1
洗澡
洗澡
xǐ zǎo
sloveso / slovesná fráze 2
去睡觉。
去睡覺。
qù shuì jiào.
Často se nejprve osprchuje a pak jde spát.
Pokud se příslovce vztahuje pouze k jednomu z dějů, dává se přímo před dané sloveso.
sloveso / slovesná fráze 1
走，
走，
zǒu,
sloveso / slovesná fráze 2
走快一点。
走快一點。
zǒu kuài yìdiǎn.
Půjdeme nejprve pomalu a potom trochu rychleji.
sloveso/slovesná fráze 1
写完作业，，
xiěwán zuòyè
sloveso/slovesná fráze 2
检查。
jiǎnchá.
Nejprve dopíšeme domácí úkol a potom ho pečlivě zkontrolujeme.
sloveso/slovesná fráze 1
休息，
xiūxi,
sloveso/slovesná fráze 2
学习。
xuéxí.
Nejprve si pořádně odpočineme a potom se budeme pilně učit.
S modálním slovesem
Pokud se modální sloveso vztahuje k oběma dějům, dává se před xiān 先.
sloveso/slovesná fráze 1
洗手，
洗手，
xǐ shǒu,
sloveso/slovesná fráze 2
吃饭
吃饭
chī fàn.
Děti si musí nejdřív umýt ruce a potom jíst.
Pokud se modální sloveso vztahuje pouze k jednomu ději, dává se přímo před dané sloveso.
sloveso/slovesná fráze 1
做作业，
做作业，
zuò zuòyè,
(modální sloveso)
可以
可以
kěyǐ
sloveso/slovesná fráze 2
出去玩儿。
出去玩儿。
chūqù wánr.
Nejprve si udělám domácí úkol a potom můžu jít ven (za zábavou).
Se třemi činnostmi nebo stavy
K vyjádření tří po sobě jdoucích dějů nebo stavů, které se dosud neuskutečnily, se používá konstrukce xiān…… zài…… ránhòu…… 先…… 再…… 然后/然後…… „nejprve… potom… a potom…“.
sloveso/slovesná fráze 1
吃早饭，
吃早飯，
chī zǎofàn,
sloveso/slovesná fráze 2
洗澡，
洗澡，
xǐ zǎo,
sloveso/slovesná fráze 3
去学校。
去學校。
qù xuéxiào.
Nejprve si dám snídani, pak si dám sprchu a potom půjdu do školy.
Pro děje, které se už odehrály, se používá konstrukce xiān…… yòu…… ránhòu…… 先…… 又…… 然后/然後…… „nejprve… potom… a potom…“.
sloveso/slovesná fráze 1
吃了早饭，
吃了早飯，
chī le zǎofàn,
sloveso/slovesná fráze 2
洗了澡，
洗了澡，
xǐ le zǎo,
sloveso/slovesná fráze 3
去了学校。
去了學校。
qù le xuéxiào.
Nejprve jsem si dal snídani, pak jsem se osprchoval a potom jsem šel do školy.
Funkce
1. Vyjadřuje časovou posloupnost dějů nebo stavů
V čínštině lze dvě věty stojící těsně vedle sebe často chápat jako časovou posloupnost, pokud je to z kontextu zřejmé.
吃了午饭，我们去打球。
吃了午飯，我們去打球。
Chī le wǔfàn, wǒmen qù dǎ qiú.
Po obědě půjdeme hrát míčové hry.
她回家拿了手机，去大学上课了。
她回家拿了手機，去大學上課了。
Tā huí jiā ná le shǒujī, qù dàxué shàng kè le.
Vrátila se domů pro mobil a šla na univerzitu na výuku.
Pokud však chce mluvčí jasně vyjádřit chronologické pořadí dějů, zejména když pořadí dějů nelze otočit, použije se konstrukce xiān…… zài/ránhòu…… 先…… 再/然后/然後…… „nejdřív… potom…“.
Konstrukce s zài 再 vyjadřuje, že jeden děj nebo stav proběhne jako první a poté nastane další. Lze jej použít pouze u pravidelných (např. denních) činností a u dějů či stavů, které se dosud neuskutečnily, ale nastanou v budoucnosti.
妈妈先做午饭，再去休息。
媽媽先做午飯，再去休息。
Māma xiān zuò wǔfàn, zài qù xiūxi.
Máma nejprve udělá oběd a potom si půjde odpočinout.
他先吃完早饭，再去上课。
他先吃完早飯，再去上課。
Tā xiān chī wán zǎofàn, zài qù shàng kè.
Nejprve dojí snídani a potom půjde do školy (na hodinu).
你先学发音，再学语法。
你先學發音，再學語法。
Nǐ xiān xué fāyīn, zài xué yǔfǎ.
Nejprve se uč výslovnost a potom gramatiku.
Zài 再 může také stát samostatně ve významu „a potom“, což vyjadřuje, že nějaký děj bude následovat po jiném. V tomto případě se xiān 先 vynechává.
我们 (先) 做完作业再出去玩儿。
我們 (先) 做完作業再出去玩兒。
Wǒmen (xiān) zuò wán zuòyè zài chūqù wánr.
Poté, co doděláme domácí úkoly, půjdeme ven (za zábavou).
请你 (先) 等一等再走。
請你 (先) 等一等再走。
Qǐng nǐ (xiān) děng yī děng zài zǒu.
Prosím počkej chvíli než odejdeš.
你 (先) 洗了手再吃饺子。
你 (先) 洗了手再吃餃子。
Nǐ (xiān) xǐ le shǒu zài chī jiǎozi.
Nejdřív si umyj ruce a pak si dej knedlíčky.
Konstrukci xiān…… ránhòu…… 先……然后…… lze naopak použít k popisu pravidelných (např. denních) činností, dějů či stavů, které se dosud neuskutečnily, ale nastanou v budoucnosti, i dějů či stavů, které už proběhly.
我每天早上先洗脸，然后吃早饭。
我每天早上先洗臉，然後吃早飯。
Wǒ měitiān zǎoshang xiān xǐ liǎn, ránhòu chī zǎofàn.
Každé ráno si nejprve umyju obličej a potom si dám snídani.
今天上午我很忙，我要先去银行，然后去超市买东西。
今天上午我很忙，我要先去銀行，然後去超市買東西。
Jīntiān shàngwǔ wǒ hěn máng, wǒ yào xiān qù yínháng, ránhòu qù chāoshì mǎi dōngxi.
Dnes dopoledne toho mám hodně, nejprve musím jít do banky a potom musím jít nakoupit do supermarketu.
如果你不喜欢看电影，明天我们可以先听音乐，然后去饭店吃晚饭。
如果你不喜歡看電影，明天我們可以先聽音樂，然後去飯店吃晚飯。
Rúguǒ nǐ bù xǐhuan kàn diànyǐng, míngtiān wǒmen kěyǐ xiān tīng yīnyuè, ránhòu qù fàndiàn chī wǎnfàn.
Pokud se nerad díváš na filmy, tak můžeme zítra nejprve poslouchat hudbu a potom jít do restaurace na večeři.
我昨天先去了大学的办公室，然后去了书店买书。
我昨天先去了大學的辦公室，然後去了書店買書。
Wǒ zuótiān xiān qù le dàxué de bàngōngshì, ránhòu qù le shūdiàn mǎi shū.
Včera jsem šel nejprve do univerzitní kanceláře a potom jsem šel do knihkupectví koupit knihy.
Někdy se ránhòu 然后/然後 a zài 再 mohou objevit ve stejné větě, pokud se mluví o dějích či stavech, které se dosud neuskutečnily. Ránhòu 然后 propojuje jednotlivé kroky a zài 再 zdůrazňuje pozdější krok ve významu „teprve potom“.
我们先看本子、笔，然后再看看别的。
我們先看本子、筆，然後再看看別的。
Wǒmen xiān kàn běnzi, bǐ, ránhòu zài kàn kàn bié de.
Nejprve se podíváme na sešity a psací potřeby a (až) potom se podíváme na ostatní věci.
你太累了，你先休息一下、喝点儿水，然后再爬。
你太累了，你先休息一下、喝點兒水，然後再爬。
Nǐ tài lèi le, nǐ xiān xiūxi yíxià, hē diǎnr shuǐ, ránhòu zài pá.
Jsi příliš unavený, nejprve si odpočiň, dej si trochu vody a (až) potom pokračuj ve výstupu (na horu).
K vyjádření pořadí tří dějů či stavů, které se dosud neuskutečnily, se používá konstrukce xiān…… zài…… ránhòu…… 先…… 再…… 然后/然後…… „nejprve… potom… a potom…“. Pokud už se děje nebo stavy odehrály, nahradí se zài 再 výrazem yòu 又.
这次旅行我们打算先去北京，再去上海，然后去台北。
這次旅行我們打算先去北京，再去上海，然後去台北。
Zhè cì lǚxíng wǒmen dǎsuàn xiān qù Běijīng, zài qù Shànghǎi, ránhòu qù Táiběi.
Na této cestě plánujeme nejdřív jet do Pekingu, potom do Šanghaje a potom do Tchaj-peje.
这次旅行我们先去了北京，又去了上海，然后去了台北。
這次旅行我們先去了北京，又去了上海，然後去了台北。
Zhè cì lǚxíng wǒmen xiān qù le Běijīng, yòu qù le Shànghǎi, ránhòu qù le Táiběi.
Na této cestě jsme nejprve jeli do Pekingu, potom do Šanghaje a potom do Tchaj-peje.
en
cs
da
de
it
pl