en
cs
da
de
it
plRozkazovací věta slouží k vyjádření příkazu, požadavku, prosby, návrhu nebo varování. Mluvčí s její pomocí říká, co má druhá osoba udělat, nebo jaké činnosti se má vyhnout. Často ji v nejjednodušší formě tvoří pouze sloveso nebo slovesná fráze.
V tomto textu bude popsána věta rozkazovací uvedená slovem qǐng 请/請 „prosit“, která vybízí k vykonání určité činnosti, a věta se záporkou bié 别 „ne…“, které někoho vybízí k tomu, aby danou činnost nedělal/nevykonával.
Slovosled
Základní slovosled
V nejjednodušší formě tvoří větu rozkazovací pouze sloveso nebo slovesná fráze.
Zápor
Zápor rozkazovací věty se tvoří přídáním záporky bié 别 nebo bú yào 不要 před sloveso. Bú yào 不要 je plnou nebo formální verzí záporky, zatímco bié 别 je kratší a hovorovější verze.
Sloveso qǐng 请/請 „prosit“
Sloveso qǐng 请/請 „prosit“ se používá k vyjádření zdvořilé nebo formální prosby či návrhu. Používá se tehdy, když mluvčí chce, aby někdo něco udělal. Osoba, ke které se mluvčí obrací (která představuje podmět rozkazovací věty), se obvykle vynechává a věta začíná výrazem 请/請.
Pro zjemnění záporného rozkazu je možné umístit qǐng 请/請 „prosit“ před záporku bié 别 „ne“.
Srovnej s: Záporka bié 別 „ne“ vyjadřující rozkaz
Otázka
Věta rozkazovací s qǐng 请/請 „prosit“ nebo bié 别 „ne“ není otázkou. Na konec věty rozkazovací však lze přidat tázací dovětek jako hǎo ma? 好吗? nebo hǎo bù hǎo? 好不好? „dobře? / ano?“, který zjemní vyznění věty.
S příslovcem
Pokud je ve větě rozkazovací použito příslovce, stojí obvykle za qǐng 请/請 „prosit“ nebo bié 别 „ne“ (tedy před slovesem).
S předložkovou frází
Ve větě rozkazovací qǐng 请/請 „prosit“ nebo bié 别 „ne“ stojí obvykle před předložkovou frází (frází s prepozičním slovesem).
Funkce
1. Vyjádření rozkazu se slovesem nebo slovesnou frází
Nejzákladnější čínská věta rozkazovací je tvořena pouze slovesem nebo slovesnou frází. Taková věta říká, že někdo má něco udělat, nebo naopak nemá něco dělat. Čínské rozkazovací věty často používají různé prostředky ke zjemnění tónu nebo k vyjádření zdvořilosti, například modální částici ba 吧 nebo spojení číslovky se slovesným numerativem yíxià(r) 一下(儿)/一下(兒).
Srovnej s: Částice ba 吧
Srovnej s: Verbal measure word yíxià(r) 一下(兒)
2. Vyjádření zdvořilého rozkazu s qǐng 请/請 „prosit“
Qǐng 请/請 „prosit“ se používá k vyjádření zdvořilé nebo formální prosby, žádosti či návrhu. Často se používá při oslovení cizích osob, nadřízených nebo v situacích, kdy je poskytována služba Je běžné ve školách, kancelářích nebo při komunikaci se zákazníky.
3. Vyjádření záporného rozkazu (zákazu)
Bié 别 i bú yào 不要 „ne“ jsou záporkami používanými v rozkazu. Bú yào 不要 působí o něco formálněji, zatímco bié 别 je běžnější v každodenní mluvě.
Bié 别 má důrazný tón a může znít tvrdě. Podle kontextu se používá k vyjádření příkazu, varování, rady nebo prosby, aby někdo něco nedělal. Je typické pro běžnou, neformální komunikaci.
Bú yào 不要 zní o něco důrazněji, jasněji a také trochu formálněji či vážněji než bié 别. Může působit jako pevné pravidlo nebo pokyn.
Rozdíl mezi nimi je možné ilustrovat na následující dvojici vět:
V běžné reči je nejčastější záporkou v rozkazu bié 别.
Tón věty rozkazovací lze zmírnit tím, že se před bié 别 použije qǐng 请/請 „prosit“.