Menu

Lokativy

HSK1

Lokativy fāngwèicí 方位词/方位詞 označují směr nebo prostorové umístění. Tato slova se používají pro popis toho, kde se něco (či někdo) nachází ve vztahu k jinému předmětu (či osobě) nebo místu. Mezi nejčastěji používané lokativy patří:

Zjednodušené znakyTradiční znakyPinyinVýznam
上上shàngnahoře
下下xiàdole
前前qiánvpředu
后後hòuvzadu
里裡lǐuvnitř
外外wàivně
左左zuǒvlevo
右右yòuvpravo
旁旁pángvedle
中中zhōnguprostřed
东東dōngvýchod
南南nánjih
西西xīzápad
北北běisever

Vyjadřování složených názvů světových stran, jako je „severovýchod“ nebo „jihozápad“, se řídí podle ustáleného vzorce. Horizontální směr (východ nebo západ) se uvádí před vertikálním směrem (sever nebo jih). Názvy jsou tedy vytvořeny přesně naopak než v češtině.

Zjednodušené znakyTradiční znakyPinyinVýznam
东北東北dōngběiseverovýchod
东南東南dōngnánjihovýchod
西北西北xīběiseverozápad
西南西南xīnánjihozápad

Výše uvedené jednoslabičné lokativy se v mluvené čínštině málokdy používají samostatně. Obvykle se pojí s příponou (sufixem) biān 边/邊 nebo miàn 面 a vytvářejí dvojslabičné lokativy. Tyto dvojslabičné lokativy mohou být použity pro označení směru nebo prostorového umístění. Například:

Zjednodušené znakyTradiční znakyPinyinVýznam
上边上邊shàngbiānnahoře
下边下邊xiàbiāndole
前面前面qiánmiànvpředu
后面後面hòumiànvzadu
里面裡面lǐmiànuvnitř
外边外邊wàibiānvenku
左边左邊zuǒbiānvlevo
右边右邊yòubiānvpravo
旁边旁邊pángbiānvedle
东边東邊dōngbiānvýchod
南边南邊nánbiānjih
西边西邊xībiānzápad
北边北邊běibiānsever

Dvojslabičná forma páng 旁 „vedle“ je vždy pángbiān 旁边/旁邊 „vedle“ (tvar s miàn 面 se nepoužívá). Dvojslabičná forma zhōng 中 „uprostřed“ zní zhōngjiān 中间/中間 „uprostřed“.

Dvojslabičné lokativy se často umisťují coby záložky za podstatná jména označující místo, osobu nebo předmět. Tato vazba podstatného jména se záložkou odpovídá české vazbě předložky s podstatným jménem.

Zjednodušené znakyTradiční znakyPinyinVýznam
桌子上边桌子上邊zhuōzi shàngbiānna stole
学校后面學校後面xuéxiào hòumiànza školou
教室里面教室裡面jiàoshì lǐmiànve třídě
老师旁边老師旁邊lǎoshī pángbiānvedle učitele

Jednoslabičné záložky shàng 上, xià 下, lǐ 里/裡 and wài 外 lze připojit přímo k podstatnému jménu. To znamená, že vedle zhuōzi shàngbiān 桌子上边/桌子上邊 lze říct také zhuōzi shàng 桌子上 a vedle jiàoshì lǐmiàn 教室里面/教室裡面 lze říct také jiàoshì lǐ 教室里/教室裡. Toto pravidlo však nelze aplikovat na všechny jednoslabičné záložky. Mezi často používaná určení místa vytvořená pomocí jednoslabičné záložky patří:

Zjednodušené znakyTradiční znakyPinyinVýznam
楼上樓上lóu shàngnahoře (ve vyšším patře)
楼下樓下lóu xiàdole (v přízemí, v nižším patře)
路上路上lù shangna cestě, na silnici
街上街上jiē shangna ulici
地上地上dì shangna zemi
网上網上wǎng shangna internetu
门外門外mén wàivenku za dveřmi
家里家裡jiā lidoma
UBER location word sim UBER location word tra

Slovosled

1. Použití se slovesem zài 在

Lokativy se často umisťují coby záložky za podstatná jména označující místo, osobu nebo předmět. V tomto spojení lokativ označuje prostorové umístění vzhledem k danému místu, osobě nebo věci. Tato vazba podstatného jména se záložkou odpovídá české vazbě předložky s podstatným jménem a často se objevuje za slovesem zài 在 pro vyjádření toho, kde se něco nachází. Mezi podstatné jméno a jeho dvojslabičnou záložku lze vložit částici de 的, ale není to povinné.

Spojení podstatného jména se záložkou může stát za slovesem existence zài 在.

podmět
我家
我家
Wǒ jiā
在
在
在
zài
podstatné jméno +(的)+ záložka
学校后面。
學校後面。
xuéxiào hòumiàn.
Bydlím za školou. (Můj domov je za školou.)
podmět
王先生
王先生
Wáng xiānsheng
在
在
在
zài
podstatné jméno +(的)+ záložka
我和爸爸的中间。
我和爸爸的中間。
wǒ hé bàba de zhōngjiān.
Pan Wang je mezi mnou a (mým) tatou.
podmět
那些笔
那些筆
Nà xiē bǐ
在
在
在
zài
podstatné jméno +(的)+ záložka
你的字典旁边。
你的字典旁邊。
nǐ de zìdiǎn pángbiān.
Ty pera (tužky) jsou vedle tvého slovníku.
podmět
你昨天看的书
你昨天看的書
Nǐ zuótiān kàn de shū
在
在
在
zài
podstatné jméno +(的)+ záložka
楼上。
樓上。
lóu shàng.
Ta kniha, kterou jsi včera četl, je nahoře (v patře).

Spojení podstatného jména se záložkou může také stát ve funkci určení místa za předložkou (prepozičním slovesem) zài 在.

podmět
我爸爸
我爸爸
Wǒ bàba
在
在
在
zài
podstatné jméno +(的)+ záložka
办公室里
辦公室裡
bàngōngshì li
slovesná fráze
工作。
工作。
gōngzuò.
Můj táta pracuje v kanceláři.
podmět
我们
我們
Wǒmen
在
在
在
zài
podstatné jméno +(的)+ záložka
图书馆外面
圖書館外面
túshūguǎn wàimiàn
slovesná fráze
等你。
等你。
děng nǐ.
Počkáme na tebe venku před knihovnou (u knihovny).

Spojení zài 在 + určení místa obvykle stojí před hlavním slovesem věty, ale existují i výjimky, mezi které se řadí např. slovesa zhàn 站 „stát“, zuò 坐 „sedět“, shuì 睡 „spát“ apod.

podmět
我的朋友
我的朋友
Wǒ de péngyou
sloveso
站
站
zhàn
在
在
在
zài
podstatné jméno +(的)+ záložka
教室外边。
教室外邊。
jiàoshì wàibiān.
Můj kamarád stojí venku před učebnou.
podmět
老师
老師
Lǎoshī
sloveso
坐
坐
zuò
在
在
在
zài
podstatné jméno +(的)+ záložka
学生的前面。
學生的前面。
xuésheng de qiánmiàn.
Učitel sedí před studenty.
podmět
我的狗
我的狗
Wǒ de gǒu
sloveso
睡
睡
shuì
在
在
在
zài
podstatné jméno +(的)+ záložka
我的房间里。
我的房間裡。
wǒ de fángjiān li.
Můj pes spí v mém pokoji.

Pokud je z kontextu jasné, k jakému místu/věci/osobě se lokativ (záložka) vztahuje, není nutné dané podstatné jméno znovu opakovat. V takovém případě může být lokativ použit samostatně a bude stále srozumitelný. Například věty wǒ jiā zài hòumiàn 我家在后面/我家在後面 „bydlím vzadu (můj domov je vzadu)“ a wǒ de péngyou zhàn zài wàibiān 我的朋友站在外边/我的朋友站在外邊 „můj kamarád stojí venku“ jsou obě gramaticky správné a mohou být v kontextu vnímány jako dostatečně konkrétní a srozumitelné.

2. Použití ve větách existence

Lokativy mohou být použity ve větách existence. Mezi podstatné jméno a záložku lze vložit částici de 的, ale není to povinné.

podstatné jméno +(的)+ záložka
银行北边
銀行北邊
Yínháng běibiān
有/是 + podstatné jméno
有一家中国饭馆。
有一家中國飯館。
yǒu yì jiā Zhōngguó fànguǎn.
Severně od banky je (jedna/nějaká) čínská restaurace.
podstatné jméno +(的)+ záložka
桌子上
桌子上
Zhuōzi shang
有/是 + podstatné jméno
有一本书。
有一本書。
yǒu yì běn shū.
Na stole je (jedna/nějaká) kniha.
podstatné jméno +(的)+ záložka
树下
樹下
Shù xià
有/是 + podstatné jméno
有两个年轻人。
有兩個年輕人。
yǒu liǎng ge niánqīngrén.
Pod stromem jsou dva mladí lidé.
podstatné jméno +(的)+ záložka
王老师的左边
王老師的左邊
Wáng lǎoshī de zuǒbiān
有/是 + podstatné jméno
是他的学生。
是他的學生。
shì tā de xuésheng.
Nalevo od pana učitele Wanga je jeho student.

Pokud je z kontextu jasné, k jakému místu/věci/osobě se lokativ (záložka) vztahuje, není nutné dané podstatné jméno znovu opakovat. V takovém případě může být lokativ použit samostatně a bude stále srozumitelný.

Například věta běibiān yǒu yì jiā Zhōngguó fànguǎn 北边有一家中国饭馆/北邊有一家中國飯館 „na severu (směrem na sever) je (jedna/nějaká) čínská restaurace“ je gramaticky správná a může být v kontextu vnímána jako dostatečně konkrétní a srozumitelná.

3. Použití v přívlastku.

Lokativ lze použít v přívlastku rozvíjejícím podstatné jméno.

podstatné jméno +(的)+ záložka
学校里
學校裡
xuéxiào li
的
的
的
de
podstatné jméno
超市
超市
chāoshì
supermarket ve škole
lokativ
右边
右邊
yòubiān
的
的
的
de
podstatné jméno
房间
房間
fángjiān
pokoj vpravo

Pokud se lokativ použije v přívlastku, částici de 的 mezi podstatným jménem a jeho záložkou lze obvykle vynechat.

我认识王先生(的)旁边的年轻人。
我認識王先生(的)旁邊的年輕人。
Wǒ rènshi Wáng xiānsheng (de) pángbiān de niánqīngrén.
Znám (toho) mladíka, který je vedle pana Wanga.

Závěrem několik důležitých bodů, kterým je potřeba věnovat pozornost:

1. Použití lǐ 里/裡,  lǐbiān 里边/裡邊 a lǐmiàn 里面/裡面

Záložky lǐ 里/裡,  lǐbiān 里边/裡邊 a lǐmiàn 里面/裡面 lze přeložit jako „uvnitř“ nebo „v“. Tyto záložky však není možné připojit k názvům států nebo měst. Nelze proto říct:

*中国里有很多大学。
*中國裡有很多大學。
Zhōngguó li yǒu hěn duō dàxué.
V Číně je hodně vysokých škol.
*我的学校不在北京里。
*我的學校不在北京裡。
Wǒ de xuéxiào bú zài Běijīng li.
Moje škola není v Pekingu.

Ale je potřeba říct:

中国有很多大学。
中國有很多大學。
Zhōngguó yǒu hěn duō dàxué.
V Číně je hodně vysokých škol.
我的学校不在北京。
我的學校不在北京。
Wǒ de xuéxiào bú zài Běijīng.
Moje škola není v Pekingu.

2. Použití shàng 上, shàngbiān 上边/上邊 a shàngmiàn 上面

Některé jednoslabičné záložky jako shàng 上, xià 下, lǐ 里/裡 a wài 外 lze připojit přímo k podstatnému jménu. To znamená, že zhuōzi shàngbiān 桌子上边/桌子上邊 „na stole“ lze zkrátit na 桌子上 a jiàoshì lǐmiàn 教室里面/教室裡面 „ve třídě“ lze zkrátit na jiàoshì lǐ 教室里/教室裡, aniž by se změnil význam.

Je ale důležité si povšimnout, že shàng 上 a shàngbiān 上边/上邊 a také shàngmiàn 上面 mohou někdy vyjadřovat různé významy a správná interpretace záleží na kontextu.

电视上的那本书
電視上的那本書
diànshì shang de nà běn shū
ta kniha v televizi
(kniha, která se objevila v nějakém pořadu v televizi)
电视上边的那本书
電視上邊的那本書
diànshì shàngbiān de nà běn shū
ta kniha nad televizí
(kniha, která je fyzicky položená nad televizí)

Pokud je za podstatné jméno připojeno shàngbiān 上边/上邊 nebo shàngmiàn 上面, vztahuje se ke konkrétnímu umístění v prostoru. Naproti tomu shàng 上 připojené za podstatné jméno může mít význam abstraktnější — vztahuje se k věcem spadajícím do významového okruhu daného podstatného jména. Toto abstraktnější použití lze ilustrovat na následujících příkladech:

电视上的那个人是我的老师。
電視上的那個人是我的老師。
Diànshì shang de nà ge rén shì wǒ de lǎoshī.
Ten člověk v televizi je můj učitel.
他一般看手机上的新闻,不看报纸上的新闻。
他一般看手機上的新聞,不看報紙上的新聞。
Tā yìbān kàn shǒujī shang de xīnwén, bú kàn bàozhǐ shang de xīnwén.
Obvykle čte zprávy v mobilu, nečte zprávy v novinách.
我们在课上学了很多有意思的汉字。
我們在課上學了很多有意思的漢字。
Wǒmen zài kè shang xué le hěn duō yǒuyìsi de Hànzì.
Na hodině jsme se naučili hodně zajímavých (čínských) znaků.
书上的句子都很难。
書上的句子都很難。
Shū shang de jùzi dōu hěn nán.
Věty v knize jsou všechny těžké.