Lokativy

Lokativy fāngwèicí 方位词/方位詞 označují směr nebo prostorové umístění. Tato slova se používají pro popis toho, kde se něco (či někdo) nachází ve vztahu k jinému předmětu (či osobě) nebo místu. Mezi nejčastěji používané lokativy patří:

Vyjadřování složených názvů světových stran, jako je „severovýchod“ nebo „jihozápad“, se řídí podle ustáleného vzorce. Horizontální směr (východ nebo západ) se uvádí před vertikálním směrem (sever nebo jih). Názvy jsou tedy vytvořeny přesně naopak než v češtině.

Výše uvedené jednoslabičné lokativy se v mluvené čínštině málokdy používají samostatně. Obvykle se pojí s příponou (sufixem) biān 边/邊 nebo miàn 面 a vytvářejí dvojslabičné lokativy. Tyto dvojslabičné lokativy mohou být použity pro označení směru nebo prostorového umístění. Například:

Dvojslabičná forma páng 旁 „vedle“ je vždy pángbiān 旁边/旁邊 „vedle“ (tvar s miàn 面 se nepoužívá). Dvojslabičná forma zhōng 中 „uprostřed“ zní zhōngjiān 中间/中間 „uprostřed“.

Dvojslabičné lokativy se často umisťují coby záložky za podstatná jména označující místo, osobu nebo předmět. Tato vazba podstatného jména se záložkou odpovídá české vazbě předložky s podstatným jménem.

Jednoslabičné záložky shàng 上, xià 下, lǐ 里/裡 and wài 外 lze připojit přímo k podstatnému jménu. To znamená, že vedle zhuōzi shàngbiān 桌子上边/桌子上邊 lze říct také zhuōzi shàng 桌子上 a vedle jiàoshì lǐmiàn 教室里面/教室裡面 lze říct také jiàoshì lǐ 教室里/教室裡. Toto pravidlo však nelze aplikovat na všechny jednoslabičné záložky. Mezi často používaná určení místa vytvořená pomocí jednoslabičné záložky patří:

Slovosled

1. Použití se slovesem zài 在

Lokativy se často umisťují coby záložky za podstatná jména označující místo, osobu nebo předmět. V tomto spojení lokativ označuje prostorové umístění vzhledem k danému místu, osobě nebo věci. Tato vazba podstatného jména se záložkou odpovídá české vazbě předložky s podstatným jménem a často se objevuje za slovesem zài 在 pro vyjádření toho, kde se něco nachází. Mezi podstatné jméno a jeho dvojslabičnou záložku lze vložit částici de 的, ale není to povinné.

Spojení podstatného jména se záložkou může stát za slovesem existence zài 在.

Spojení podstatného jména se záložkou může také stát ve funkci určení místa za předložkou (prepozičním slovesem) zài 在.

Spojení zài 在 + určení místa obvykle stojí před hlavním slovesem věty, ale existují i výjimky, mezi které se řadí např. slovesa zhàn 站 „stát“, zuò 坐 „sedět“, shuì 睡 „spát“ apod.

Pokud je z kontextu jasné, k jakému místu/věci/osobě se lokativ (záložka) vztahuje, není nutné dané podstatné jméno znovu opakovat. V takovém případě může být lokativ použit samostatně a bude stále srozumitelný. Například věty wǒ jiā zài hòumiàn 我家在后面/我家在後面 „bydlím vzadu (můj domov je vzadu)“ a wǒ de péngyou zhàn zài wàibiān 我的朋友站在外边/我的朋友站在外邊 „můj kamarád stojí venku“ jsou obě gramaticky správné a mohou být v kontextu vnímány jako dostatečně konkrétní a srozumitelné.

2. Použití ve větách existence

Lokativy mohou být použity ve větách existence. Mezi podstatné jméno a záložku lze vložit částici de 的, ale není to povinné.

Pokud je z kontextu jasné, k jakému místu/věci/osobě se lokativ (záložka) vztahuje, není nutné dané podstatné jméno znovu opakovat. V takovém případě může být lokativ použit samostatně a bude stále srozumitelný.

Například věta běibiān yǒu yì jiā Zhōngguó fànguǎn 北边有一家中国饭馆/北邊有一家中國飯館 „na severu (směrem na sever) je (jedna/nějaká) čínská restaurace“ je gramaticky správná a může být v kontextu vnímána jako dostatečně konkrétní a srozumitelná.

3. Použití v přívlastku.

Lokativ lze použít v přívlastku rozvíjejícím podstatné jméno.

Pokud se lokativ použije v přívlastku, částici de 的 mezi podstatným jménem a jeho záložkou lze obvykle vynechat.

Závěrem několik důležitých bodů, kterým je potřeba věnovat pozornost:

1. Použití lǐ 里/裡,  lǐbiān 里边/裡邊 a lǐmiàn 里面/裡面

Záložky lǐ 里/裡,  lǐbiān 里边/裡邊 a lǐmiàn 里面/裡面 lze přeložit jako „uvnitř“ nebo „v“. Tyto záložky však není možné připojit k názvům států nebo měst. Nelze proto říct:

Ale je potřeba říct:

2. Použití shàng 上, shàngbiān 上边/上邊 a shàngmiàn 上面

Některé jednoslabičné záložky jako shàng 上, xià 下, lǐ 里/裡 a wài 外 lze připojit přímo k podstatnému jménu. To znamená, že zhuōzi shàngbiān 桌子上边/桌子上邊 „na stole“ lze zkrátit na 桌子上 a jiàoshì lǐmiàn 教室里面/教室裡面 „ve třídě“ lze zkrátit na jiàoshì lǐ 教室里/教室裡, aniž by se změnil význam.

Je ale důležité si povšimnout, že shàng 上 a shàngbiān 上边/上邊 a také shàngmiàn 上面 mohou někdy vyjadřovat různé významy a správná interpretace záleží na kontextu.

Pokud je za podstatné jméno připojeno shàngbiān 上边/上邊 nebo shàngmiàn 上面, vztahuje se ke konkrétnímu umístění v prostoru. Naproti tomu shàng 上 připojené za podstatné jméno může mít význam abstraktnější — vztahuje se k věcem spadajícím do významového okruhu daného podstatného jména. Toto abstraktnější použití lze ilustrovat na následujících příkladech: