Číslovky mohou být použity dohromady s různými běžnými časovými výrazy jako jsou nián 年 „rok“, „yuè 月 „měsíc“, rì 日 „den (v měsíci)“, xīngqī 星期 „týden“, diǎn 点/點 „hodina“ a fēn 分 „minuta“. Tímto způsobem se v čínštině vyjadřuje datum a čas.

Slovosled
1. Datum: rok – měsíc – den
Při vyjádření data se číslovky dávají před časové výrazy nián 年 „rok“, yuè 月 „měsíc“ a rì 日 „den (v měsíci)“, přičemž je respektováno pořadí od největší jednotky k nejmenším, tedy rok – měsíc – den. V neformálním mluveném jazyce se místo rì 日 používá výraz hào 号/號 se stejným významem. Pokud obsahuje rok nulu, používá se obvykle znak líng 〇 „nula“ místo znaku líng 零 „nula“.
Na datum je možné se zeptat různými způsoby, například: shénme shíhou 什么时候/什麼時候 „kdy“, jǐ yuè jǐ haò 几月几号/幾月幾號 „jaké datum“, nǎ yì tiān 哪一天 „který den“ nebo nǎ yì nián 哪一年 „který rok“. Použití těchto a dalších podobných otázek je vidět na následujících příkladech:
2. Dny v týdnu
Názvy dnů v týdnu se tvoří tak, že se za časový výraz xīngqī 星期 „týden“ přidávají číslovky yī 一 „jedna“ až liù 六 „šest“, čímž vzniknout názvy dnů od pondělí do soboty. Neděle se řekne xīngqīrì 星期日 nebo xīngqītiān 星期天, přičemž první z těchto výrazů je formálnější.
Místo xīngqī 星期 lze také použít výraz zhōu 周/週 „týden“. Za ten se opět připojují číslovky yī 一 „jedna“ až liù 六 „šest“, takže vznikají výrazy jako zhōuyī 周一/週一 „pondělí“. Pro neděli je v tomto způsobu tvoření přípustný pouze výraz zhōurì 周日/週日.
| Pondělí | 星期一 | xīngqīyī | = | 周一 | 週一 | zhōuyī |
| Úterý | 星期二 | xīngqīèr | = | 周二 | 週二 | zhōu‘èr |
| Středa | 星期三 | xīngqīsān | = | 周三 | 週三 | zhōusān |
| Čtvrtek | 星期四 | xīngqīsì | = | 周四 | 週四 | zhōusì |
| Pátek | 星期五 | xīngqīwǔ | = | 周五 | 週五 | zhōuwǔ |
| Sobota | 星期六 | xīngqīliù | = | 周六 | 週六 | zhōuliù |
| Neděle | 星期日 | xīngqīrì | = | 周日 | 週日 | zhōurì |
| Neděle | 星期天 | xīngqītiān |
3. Úplné datum
Pokud má být vyjádřeno celé datum včetně dne v týdnu, stojí výraz s xīngqī 星期 až na úplném konci (za rokem, měsícem a dnem).
V otázce na den v týdnu se za výraz xīngqī 星期 nebo zhōu 周/週 připojuje otázkové slovo jǐ 几 „kolik“, čímž je vytvořena otázka xīngqī jǐ 星期几 /星期幾 nebo zhōu jǐ 周几/周幾.
4. Často používané časové výrazy
Pro časové zařazení děje nebo události se často používají časové výrazy jako jīnnián 今年 „letos“, zuótiān 昨天 „včera“, shàng ge xīngqī 上个星期/上個星期 „minulý týden“ nebo xià ge yuè 下个月/下個月 „příští měsíc“.
Výrazy nián 年 „rok“ a tiān 天 „den“ jsou oba měrovými jmény, což znamená, že se připojují přímo k číslovce (nevkládá se už další numerativ), například: yì nián 一年 „jeden rok“, sān tiān 三天 „tři dny“.
Naproti tomu yuè 月 „měsíc“ a xīngqī 星期 „týden“ fungují jako běžná podstatná jména, což znamená, že se mezi číslovku a tyto výrazy musí vkládat numerativ ge 个/個, například: yí ge xīngqī 一个星期/一個星期 „jeden týden“, liǎng ge yuè 两个月/兩個月 „dva měsíce“.
Následují příklady běžně používaných časových výrazů, které ilustrují výše uvedený rozdíl mezi měrovými jmény a podstatnými jmény:
| 前年 | 去年 | 今年 | 明年 | 后年/後年 |
| qiánnián | qùnián | jīnnián | míngnián | hòunián |
| předminulý rok | minulý rok | tento rok | příští rok | přespříští rok |
| 前天 | 昨天 | 今天 | 明天 | 后天/後天 |
| qiántiān | zuótiān | jīntiān | míngtiān | hòutiān |
| předevčírem | včera | dnes | zítra | pozítří |
| 上上个星期/上上個星期 | 上个星期/上個星期 | 这个星期/這個星期 | 下个星期/下個星期 | 下下个星期/下下個星期 |
| shàngshàng ge xīngqī | shàng ge xīngqī | zhè ge xīngqī | xià ge xīngqī | xiàxià ge xīngqī |
| předminulý týden | minulý týden | tento týden | příští týden | přespříští týden |
| 上上个月/上上個月 | 上个月/上個月 | 这个月/這個月 | 下个月/下個月 | 下下个月/下下個月 |
| shàngshàng ge yuè | shàng ge yuè | zhè ge yuè | xià ge yuè | xiàxià ge yuè |
| předminulý měsíc | minulý měsíc | tento měsíc | příští měsíc | přespříští měsíc |
5. Hodiny
Při vyjadřování celých hodin se číslovka klade přímo před výraz diǎn 点/點 „hodina“ nebo diǎnzhōng 点钟/點鐘 „hodina“. Pozor, „(ve) dvě hodiny“ lze říct pouze jako liǎng diǎn 两点/兩點, nikoliv èr diǎn 二点/二點.
Minutý se vyjadřují tak, že se číslovka umístí před výraz fēn 分 „minuta“. V mluvené čínštině lze fēn 分 často vynechat. Pokud je potřeba vyjádřit nulu, použije se znak líng 零.
Pro vyjádření půlhodiny (tedy že je např. půl šesté apod.) se používá výraz bàn 半 „půl“, který se klade přímo za diǎn 点/點. Pozor na to, že v češtině „půl“ označuje polovinu následující hodiny (půl šesté = 5:30), zatímco čínské bàn 半 se vždy přidává až za celou (již uplynulou) hodinu (五点半 = 5:30).
Kè 刻 „čtvrt(hodina)“ se používá ve výrazech yí kè 一刻 „čtvrt“ a sān kè 三刻 „tři čtvrtě“, které se dávají za diǎn 点/點, přičemž opět platí, co bylo řečeno o rozdílu mezi češtinou a čínštinou v předchozím odstavci.
V čínštině se pro vyjadřování minut před celou hodinou používá slovo chà 差 „chybět, scházet“, které stojí před nebo za frází s fēn 分. Například chà liǎng fēn shí diǎn 差两分十点/差兩分十點 znamená „za dvě minuty deset“. Tento způsob vyjádření se nejčastěji používá tehdy, kdy do celé hodiny chybí „pět minut“, „deset minut“ nebo čtvrt hodiny.
V čínštině se obvykle nepoužívá 24hodinový formát. Místo toho se před hodinou uvádí část dne, ve které se daný časový údaj nachází:
- zǎoshang 早上 „ráno“ – obvykle před 8:00
- shàngwǔ 上午 „dopoledne“ – od cca 8:00 do 11:59
- zhōngwǔ 中午 „poledne“ – přibližně od 12:00 do 12:59
- xiàwǔ 下午 „odpoledne“ – přibližně od 13:00 do 17:59
- wǎnshang 晚上 „večer“ – od 18:00 dál
Výše uvedené výrazy označují část dne spíše obecně, ale jednotliví mluvčí je mohou používat různě, například někteří mluvčí používají zǎoshang 早上 pro celé dopoledne.
Zde je pár příkladů:
Nejčastěji používaným způsobem, jak se zeptat na konkrétní čas, je otázka jǐ diǎn 几点/幾點 „(v) kolik hodin“, případně jǐ diǎn jǐ fēn 几点几分/幾點幾分 „(v) kolik hodin a kolik minut“.
Funkce
Vyjádření, kdy se děj odehrává
Časové výrazy slouží k vyjádření toho, kde se děj odehrává. Obvykle stojí za podmětem.
Pokud je však potřeba čas zdůraznit – například při porovnávání načasování více různých dějů/událostí nebo při zdůrazňování jejich chronologického pořadí – může časový výraz stát i před podmětem.
V případě otázek by však otázkový výraz neměl stát na začátku věty.