en
cs
da
de
it
plČasté chyby
Příslovce 还/還 může mít různé funkce. Následující text se vztahuje k příslovci 还/還, které:
- vyjadřuje „ještě“ ve smyslu „také, navíc“
- vyjadřuje „ještě“ ve smyslu „pořád, stále, dosud“
1. Chybná pozice
1.1 Studenti mohou mít tendenci negovat 还/還 přímo tím, že umístí záporku před 还/還. Ve skutečnosti je však negován děj nebo stav, nikoli samotné 还/還, takže záporka musí stát před slovesem, ne před 还/還.
*他们没还来。
他们还没来。
*他們沒還來。
他們還沒來。
*孩子不还睡觉。
孩子还不睡觉。
*孩子不還睡覺。
孩子還不睡覺。
1.2 Studenti někdy chybně dávají 还/還 před podmět.
*我要喝咖啡, 还我要喝水。
我要喝咖啡, 我还要喝水。
*我要喝咖啡, 還我要喝水。
我要喝咖啡, 我還要喝水。
1.3 Studenti někdy chybně dávají 还/還 až před hlavní sloveso ve větě s předložkovou frází (prepozičním slovesem).
*他们在中国还工作。
他们还在中国工作。
*他們在中國還工作。
他們還在中國工作。
1.4 Studenti někdy chybně dávají 还/還 až za příslovce 在 označující právě probíhající děj.
*他们在还吃饭。
他们还在吃饭。
*他們在還吃飯。
他們還在吃飯。
2. Nejasnosti ohledně použití 还/還 a 也
Obě příslovce lze přeložit výrazem „taky, také“ a studenti mohou mít někdy potíže se rozhodnout, kdy použít 还/還.
Tip pro výuku
Vytvořte různé situace, ze kterých bude studentům jasné, kdy lze použít 还/還 i 也 a kdy lze použít pouze 也.
Stejný podmět dělá různé činnosti nebo má různé vlastnosti:
我会说英语，(我) 还会说汉语。
我会说英语，(我) 也会说汉语。
我會說英語，(我) 還會說漢語。
我會說英語，(我) 也會說漢語。
Dva různé podměty dělají stejnou činnost nebo mají stejnou vlastnost:
*我会说英语，她还会说英语。
我会说英语，她也会说英语。
*我會說英語，她還會說英語。
我會說英語，她也會說英語。
3. Použití 还/還 ve smyslu „ani“ („také ne“)
Použití 还/還 se záporkou často naznačuje, že se zhoršuje už tak nepříjemná situace nebo že mluvčí vyjadřuje stížnost, zklamání či podráždění. V neutrálním kontextu by běžnou volbou bylo 也.
我不会说英语，(我) 也不会说汉语。
我不會說英語，(我) 也不會說漢語。
Stejná věta s 还/還 nese jiný významový odstín, ačkoli je také syntakticky správná.
我不会说英语，(我)还不会说汉语。
我不會說英語，(我)還不會說漢語。
4. Vynechání příslovce 在, které funguje jako ukazatel právě probíhajícího děje
还/還 může vyjadřovat, že děj stále pokračuje, tedy že něco pořád probíhá. V takových větách se obvykle používá příslovce 在, které vyjadřuje, že děj právě probíhá. Bez 在 může věta působit neúplně, protože chybí jasný signál, že děj probíhá:
学生还看书。
学生还在看书。
我还学中文。
我还在学中文。
學生還看書。
學生還在看書。
我還學中文。
我還在學中文。
5. Nejistota ohledně toho, jak správně použít záporku ve větě s 还/還
Studenti mohou být zmateni různými významy, které může vyjadřovat použití záporky 不 nebo 没/沒.
还没/還沒 je nejběžnější a nejneutrálnější způsob, jak negovat význam slova 还/還„ještě, pořád, stále“. Vyjadřuje, že někdo „pořád ještě (něco) neudělal“. Naznačuje očekávání nebo možnost budoucí změny.
工作很忙, 我还没吃饭。
工作很忙, 我還沒吃飯。
还不/還不 vyjadřuje „ještě ne“ – někdo stále ještě něco nedělá nebo nebude dělat. Nese v sobě význam vytrvalého odmítání nebo neochoty. Působí méně neutrálně než 还没/還沒 a často vyjadřuje frustraci, překvapení nebo kritiku ze strany mluvčího.
他可能生病了，怎么还不吃饭？
他可能生病了，怎麼還不吃飯？