duì
předložka

HSK2
„k, vůči“

Duì 对/對 „k, vůči“ je předložka (též označovaná jako prepoziční sloveso), která uvádí, komu je nějaký děj určen nebo na koho/co je namířen. Může se také používat ve spojeních vyjadřujících postoj vůči někomu nebo něčemu. Ve spojení s podstatným jménem nebo zájmenem tvoří předložkovou frázi, která uvádí předmět děje. Pro tento typ výrazů se užívá také termínu „prepoziční sloveso“, který odkazuje na slovesný charakter takových slov.

dui sim dui tra

Slovosled

Základní věta

Se slovesem v přísudku

podmět
duì
podstatné jméno/zájmeno
sloveso
shuō
předmět
真话 。
真話 。
zhēnhuà.
Říkám jí pravdu.
podmět
duì
podstatné jméno/zájmeno
příslovce
hěn
sloveso
满意。
滿意 。
mǎnyì.
Jsem s ním spokojen.
podmět
duì
podstatné jméno/zájmeno
sloveso
yǒu
předmět
意见。
意見。
yìjian.
Mám vůči němu připomínky/výhrady.

S adjektivem v přísudku

podmět
duì
podstatné jméno/zájmeno
学生
學生
xuésheng
příslovce
hěn
adjektivum
好。
好。
hǎo.
Chová se ke studentům hezky.

Zápor

1. Ve větách s dějovým slovesem v přísudku se zápor zpravidla tvoří přidáním záporky 不 nebo méi yǒu 没有/沒有 před předložkovou frázi s duì 对/對.

podmět
duì
podstatné jméno/zájmeno
sloveso
shuō
předmět
真话 。
真話 。
zhēnhuà.
Neříkám jí pravdu.
podmět
没有
没有
沒有
méi yǒu
duì
podstatné jméno/zájmeno
sloveso
shuō
předmět
真话 。
真話 。
zhēnhuà.
Neřekl jsem jí pravdu.

Záporka se zpravidla umisťuje před přísudek ve větách, kde je předložka duì 对/對použita pro vyjádření postoje vůči někomu nebo něčemu.

podmět
爸爸
爸爸
Bàba
duì
podstatné jméno/zájmeno
我们
我們
wǒmen
sloveso
满意。
滿意 。
mǎnyì.
Tatínek s námi není spokojen.

2. V případě vět se slovesem yǒu 有 v přísudku se záporné věty tvoří přidáním záporky méi 没/沒 před sloveso yǒu 有.

podmět
我们
我們
Wǒmen
duì
podstatné jméno/zájmeno
méi
yǒu
předmět
意见。
意見。
yìjian.
Nemáme vůči němu (žádné) námitky/výhrady.

3. Ve větách s adjektivem v přísudku se záporka umisťuje před adjektivum.

podmět
duì
podstatné jméno/zájmeno
学生
學生
xuésheng
adjektivum
好。
好。
hǎo.
Nechová se ke studentům dobře/hezky.

S příslovcem

1. Ve větách s přísudkem tvořeným dějovým slovesem se příslovce jako dōu 都 „všichni“, 也 „taky“, chángcháng 常常 „často“, yòu 又 „opět, zase“ či yǐjīng 已经/已經 „už“ umisťují před předložkovou frázi s duì 对/對.

podmět
这个小孩
這個小孩
Zhè ge xiǎohái
příslovce
duì
podstatné jméno/zájmeno
sloveso
笑。
笑。
xiào.
To(hle) dítě se na mě taky směje.
podmět
příslovce
已经
已經
yǐjīng
duì
podstatné jméno/zájmeno
sloveso
shuō
modální částice
了。
了。
le.
Už jsem jí to řekl.

2. Ve větách se slovesným přísudkem, které vyjadřují postoj, se příslovce jako dōu 都 „všichni“ a 也 „taky“ umisťují před předložkovou frázi s duì 对/對.

podmět
我们
我們
Wǒmen
příslovce
dōu
duì
podstatné jméno/zájmeno
příslovce
hěn
sloveso
关心。
關心。
guānxīn.
Všem nám na něm velmi záleží.

Také je možné umístit příslovce jako dōu 都 „všichni“ a 也 „taky“ až za předložkovou frázi s duì 对/對.

podmět
我们
我們
Wǒmen
duì
podstatné jméno/zájmeno
příslovce
dōu
příslovce
hěn
sloveso
关心。
關心。
guānxīn.
Všem nám na něm velmi záleží.

3. Ve větách vyjadřujících postoj mluvčího, které mají v přísudku sloveso yǒu 有 „mít“, lze příslovce jako dōu 都 „všichni“, 也 „taky“ či yòu 又 „opět, zase“ umístit před předložkovou frázi se slovesem duì 对/對.

podmět
他们
他們
Tāmen
příslovce
dōu
duì
podstatné jméno/zájmeno
yǒu
předmět
意见。
意見。
yìjian.
Všichni mají vůči mně námitky/výhrady.

Také je možné příslovce jako 都 „všichni“ a 也 „taky“ umístit až za předložkovou frázi s duì 对/對. V takovém případě je důraz kladen na podstatné jméno nebo zájmeno, které následuje za předložkou duì 对/對.

podmět
他们
他們
Tāmen
duì
podstatné jméno/zájmeno
příslovce
dōu
yǒu
předmět
意见。
意見。
yìjian.
Všichni mají vůči mně námitky/výhrady.

4. Ve větách vyjadřujících postoj mluvčího, které mají v přísudku adjektivum, se příslovce jako dōu 都 „všichni“ a 也 „taky“ umisťují před předložkovou frázi s duì 对/對 nebo před adjektivum.

podmět
我们
我們
Wǒmen
příslovce
dōu
duì
podstatné jméno/zájmeno
příslovce
特别
特别
tèbié
adjektivum
好。
好。
hǎo.
Všichni se k němu chováme obzvláště hezky.
podmět
我们
我們
Wǒmen
duì
podstatné jméno/zájmeno
příslovce
dōu
příslovce
特别
特别
tèbié
adjektivum
好。
好。
hǎo.
K němu se všichni chováme obzvláště hezky.

S modálním slovesem

podmět
modální sloveso
xiǎng
duì
podst. jméno/zájm.
sloveso
shuō
předmět
许多话。
許多話。
xǔduō huà.
Chci jí toho hodně říct.

Se záporem a modálním slovesem

podmět
modální sloveso
xiǎng
duì
podst. jm./zájm.
sloveso
shuō
předmět
这句话。
這句話。
zhè jù huà.
Nechci jí tohle říct.

Funkce

1. Duì/ indicating to whom an action is performed or a target of an action.

When duì/ indicates toward whom an action is performed or the target of an action, the predicate of the sentence is a verb describing an action or behavior.

他对大家点了点头。
他對大家點了點頭。
Tā duì dàjiā diǎn le diǎn tóu.
He nodded to everyone.
孩子对妈妈笑了一下。
孩子對媽媽笑了一下。
Háizi duì māma xiào le yíxià.
A kid smiled to his/her mom.
学生应该对她说什么?
學生應該對她說什麼?
Xuésheng yīnggāi duì tā shuō shénme?
What should the student say to her?

2. Duì/ indicating attitude to someone or something

The preposition duì/ is used in phrases expressing an attitude toward someone or something. The attitude to someone or something can be expressed by:

  • a verb
爸爸对他自己做的晚饭很满意。
爸爸對他自己做的晚飯很滿意。
Bàba duì tā zìjǐ zuò de wǎnfàn hěn mǎnyì.
Father is satisfied with the dinner that he made.
  • the verb yǒu ‘to have’ and its object
我们对他有意见。
我們對他有意見。
Wǒmen duì tā yǒu yìjian.
We have complaints about him.
  • an adjective
她对我特别好。
她對我特別好。
Tā duì wǒ tèbié hǎo.
She is especially good to me.