Směrové modifikátory jednoslabičné

Některá slovesa v sobě nesou přirozený význam směru v prostoru. Mohou fungovat jako hlavní slovesa, často pak přibírají lokativní předmět, který vyjadřuje, že jde o pohyb směrem k nějakému místu nebo od nějakého místa. Typickými příklady jsou slovesa jako lái 来 „přijít/přijet (jít/jet sem)“, qù 去 „jít/jet tam (směrem pryč od mluvčího)“, shàng 上 „stoupat, jít nahoru“, xià 下 „klesat, jít dolů“, jìn 进 „vstupovat dovnitř“, chū 出 „vycházet ven“, huí 回 „vracet se“. Následují konkrétní příklady s těmito slovesy:

Pokud se takové sloveso objeví za jiným slovesem, už nefunguje jako hlavní sloveso. Mění se na směrový modifikátor — tedy typ komplementu, který blíže určuje, kterým směrem se děj pohybuje: směrem k mluvčímu, od mluvčího, nahoru, dolů, dovnitř nebo ven. Směrový modifikátor tak vyjadřuje prostorovou dráhu děje a jeho vztah k pozici mluvčího.

Ve výše uvedených příkladech jsou hlavními slovesy zǒu 走, pǎo跑, dài 带/帶a ná 拿. Tato slovesa popisují činnost (způsob jejího vykonání), zatímco směrové modifikátory lái 来/來, qù去, shàng上, jìn 进/進 a huí 回 popisují její směr. Je důležité si uvědomit, že některá slovesa, jako například dài 带/帶 a ná 拿, obvykle vyžadují přímý předmět. Předmět lze vynechat jen tehdy, když je z kontextu jasné, o co jde.

Slovosled

1. vyjádření směru: shàng 上, xià 下, jìn 进/進, chū出, huí 回, guò 过/過, qǐ 起 a kāi 开/開

Jednoslabičné (jednoduché) směrové modifikátory shàng 上, xià 下, jìn 进/進, chū 出, huí 回, guò 过/過, qǐ 起 a kāi 开/開 se připojují hned za sloveso (před lokativní nebo přímý předmět). Pokud byla činnost dokončena, dává se hned za směrový modifikátor ještě vido-časová částice le了.

2. Vyjadřuje pohyb směrem k mluvčímu nebo směrem od mluvčího: lái 来/來 and qù去

V pozici jednoslabičného směrového modifikátoru vyjadřuje lái 来/來 pohyb směrem k mluvčímu (místu, kde se mluvčí nachází), zatímco qù 去 označuje pohyb směrem pryč od mluvčího. Tyto jednoslabičné směrové modifikátory se vyslovují atónicky (bez tónu).

Ve srovnání s ostatními jednoslabičnými směrovými modifikátory je pozice lái 来/來 a qù 去 trochu složitější. Pokud ve větě není předmět, stojí hned za slovesem.

Je-li ve větě lokativní předmět (tedy nějaké místo), měl by být vložen mezi hlavní sloveso (v následujících příkladových větách se jedná o slovesa ch ū出, xià下, huí 回) a modifikátor lái 来/來 nebo qù去.

3. Vznesení žádosti

Pokud mluvčí větou o něco žádá, lái 来/來 a qù去 by měly stát až za předmětem.

4. S vido-časovou částicí 了

Pokud byla činnost dokončena, mohou lái 来/來 a qù 去 stát před nebo za předmětem. V tomto případě se často používá vido-časová částice le了, která vyjadřuje dokončení děje. Pokud není předmět blíže určen číslovkou, stojí obvykle před lái 来/來 nebo qù 去.  

5. S předložkovou frází

Některé předložky (prepoziční slovesa) vyjadřující směr pohybu mohou stát před směrově modifikovaným slovesem. Patří mezi ně např. cóng 从/從 „z“ (označuje výchozí bod činnosti/děje) nebo xiàng向 „směrem k“ (označuje místo, kam činnost/děj směřuje).

Ve větě se směrově modifikovaným slovesem se může objevit i předložka (prepoziční sloveso), které nenese význam směru, např.  gěi 给/給 (které se používá tam, kde čeština používá 3. pád „komu, čemu“).

6. S další (následnou) činností

Za směrově modifikovaným slovesem může následovat další sloveso (další činnost). V takové konstrukci vyjadřuje druhé sloveso účel děje vyjádřeného prvním slovesem („aby, za účelem“), případně činnost, která následuje po první činnosti („a potom“).

Více informací o směrových modifikátorech je pod heslem Směrové modifikátory dvojslabičné