了

了

le

vido-časová částice

Časté chyby

Vido-časová částice 了 se používá pro vyjádření dokončení nebo uskutečnění děje v minulosti, přítomnosti nebo budoucnosti. Někdy se označuje jako le 了1, aby byla odlišena od modální částice le 了2 (která se dává na konec věty). Chyby, kterých se studenti dopouštějí, je možné rozdělit do následujících tří kategorií:

1. Syntaktické chyby

1.1 Chybná pozice

Studenti někdy umístí 了1 na chybnou pozici ve větě, a to především ve větách s víceslovesnou (sériovou) konstrukcí, ve větách s objektovými slovesy nebo s komplementem. Mohou si také čátici 了1 splést s částicí 了2 a dát ji až na konec věty.

*昨天他去了大學看老朋友。/*昨天他去了大學看老朋友。

昨天他去大學看了老朋友。/ 昨天他去大學看了老朋友。

Včera šel na univerzitu navštívit starého přítele (staré přátele).

(Ve větách se sériovou slovesnou konstrukcí by částice 了1 měla být umístěna až za druhým slovesem pro vyjádření toho, že oba děje byly dokončeny: včera šel na univerzitu a navštívil tam svého přítele.)

*上个星期你们已经见面了。/*上個星期你們已經見面了。

上个星期你们已经见了面。/上個星期你們已經見了面。

Minulý týden jste se už setkali.
(Ačkoli první věta je syntakticky přijatelná, nevyjadřuje dokončení děje. 见面/見面 je objektové sloveso, tudíž pro vyjádření dokončení děje by částice了1 měla být umístěna mezi 见/見 a 面.)

*我看了完这本书。/*我看了完這本書。

我看完了这本书。/我看完了這本書。

Dočetl jsem tuto knihu.
(Částice 了1 vyjadřující dokončení děje by měla správně být umístěna až za výsledkovým modifikátorem 完, nikoli před ním.)

*我坐下来了。/*我坐下來了。

我坐了下来。/我坐了下來。

Sedl jsem si.
(Když je částice 了1 použita se slovesem se směrovým modifikátorem, jako je 下来/下來, měla by být umístěna před modifikátorem, nikoli až za ním.)

Vynechání: Studenti někdy zapomenou použít 了1 po slovese vyjadřujícím děj dokončený v určitém okamžiku v minulosti, nebo po prvním ději, který má být dokončen před vykonáním druhého děje v budoucnosti.

*上星期日晚上她们看三个小时电影。/*上星期日晚上她們看三個小時電影。

上星期日晚上她们看了三个小时电影。/上星期日晚上她們看了三個小時電影。

Minulou neděli večer se dívaly tři hodiny na film.
(Po slovese 看 musí následovat 了1 značící, že činnost sledování filmu po dobu tří hodin byla dokončena v určitém čase v minulosti, konkrétně minulou neděli večer.)

*明天我吃饭就出发。/*明天我吃飯就出發。

明天我吃了饭就出发。/明天我吃了飯就出發。

Zítra vyrazím hned poté, co se najím.
(Po slovese 吃 je nutné použít 了1 pro vyjádření toho, že činnost jezení musí být dokončena před tím, než mluvčí vyrazí na cestu. Použití částice posluchači objasňuje, že druhá činnost 出发/出發 nastane až poté, co první činnost 吃饭/吃飯 bude dokončena.)

1.2 Přidání

Některá slovesa svým významem již sama o sobě vyjadřují ukončenost děje, nebo mohou být dále blíže určena komplementem, který rámuje děj jako dokončený. Příklady zahrnují: 毕业/畢業, 结婚/結婚, 下课/下課, 吃完 nebo 回去. Pokud jsou tato slovesa následována výrazem 以后/以後, přirozeně vyjadřují, že teprvé poté, co bude první děj dokončen, nastane děj druhý. Protože ukončenost je už ve významu slovesa obsažena, vido-časová částice 了1 není bezpodmínečně nutná a může být ve větě buď použita, nebo vynechána.

毕业了以后，她就去中国工作。/畢業了以後，她就去中國工作。

毕业以后，她就去中国工作。/畢業以後，她就去中國工作。

Studenti někdy chybně použijí 了1 v záporných větách, ve kterých musí být vynechána.

*我没吃了那些饺子。/*我沒吃了那些餃子。

我没吃那些饺子。/我沒吃那些餃子。

Studenti někdy chybně přidají 了1 ve větách s příslovci 才, 刚/剛 nebo 刚刚/剛剛.

*妈妈刚上了公共汽车。/*媽媽剛上了公共汽車。

妈妈刚上公共汽车。/媽媽剛上公共汽車。

*她刚刚离开了这儿。/*她剛剛離開了這兒。

她刚刚离开这儿。/她剛剛離開這兒。

2. Sémantické chyby

Při vyjadřování uskutečnění děje nebo činnosti si student mohou plést částice 了1 a 了2. Při popisu minulých dějů si také mohou plést 了1 s 过/過 nebo s konstrukcí 是……的. Při popisu sledu po sobě jdoucích dějů si mohou splést 了1 s 着.

2.1 Částice 了1 použitá s nevhodnými slovesy

Vido-časovou částici 了1 lze použít pouze v případě dějů, které mohou být dokončeny. Z tohoto důvodu se zpravidla používá s dějovými slovesy, po kterých následuje komplement nebo předmět blíže určený přívlastkem.

*我吃了苹果。/*我吃了蘋果。

我吃了一个苹果。/我吃了一個蘋果。

Snědl jsem jablko.

(Ačkoli je první věta syntakticky přijatelná, je vnímaná jako neúplná, protože před předmětem není žádný přívlastek a za slovesem není žádný komplement, který by sloveso blíže určoval.)

*客人等了。

客人等了一会儿。/客人等了一會兒。

Hosté chvíli čekali.

(Ačkoli je první věta syntakticky přijatelná, působí neúplně, protože 等了 neudává žádné informace navíc ohledně toho, jak dlouho čekání trvalo nebo na co/koho se čekalo.)

Některá slovesa pouze vyjadřují, že k určité události došlo, aniž by kladla důraz na dokončenost děje. To se týká například sloves 丢, 开始/開始, 结束/結束, 告别, 进/進, 去, 离开/離開, 发生/發生, 发现/發現 nebo 出现/出現. K těmto slovesům může být připojena částice 了1 a mohou mít u sebe blíže neurčený předmět bez přívlastku.

* 你丢钱包，是吗？/你丟錢包，是嗎？

你丢了钱包，是吗？/你丟了錢包，是嗎？

Kromě těchto případů by předmět slovesa následovaného částicí 了1 měl být vždy blíže určen přívlastkem, jinak by věta mohla být vnímána jako neúplná. V takovém případě by měla věta být upravena jedním z následujících způsobů:

• Přidání modální částice 了2 na konec věty. V krátkých větách s blíže neurčeným předmětem se však používá spíše jen jedno 了 na konci věty pro vyjádření dokončenosti děje a pro vznik nové situace; 
• Pokračování věty zopakováním stejného slovesa nebo přidáním více předmětů;
• Pokračování věty přidáním další věty začínající příslovcem 就 nebo 才.

了1 se obykle nepoužívá s modálními slovesy vyjadřujícími možnost, schopnost, úmysl, povinnost nebo vůli (spíše než dokončené děje). Obvykle se nepojí se slovesy vyjadřujícími duševní stavy (jako 知道) nebo se slovesy identifikace (jako 是). Stavová slovesa jako 认识/認識, 相信, 了解/瞭解, 熟悉, 忽视/忽視 nebo 误解/誤解 nemají žádný bod dokončení a nemůže po nich tedy následovat 了1. Jediná možnost, jak částici 了u těchto sloves použít, je tehdy, pokud jsou dále rozvinuta prvkem, který vymezuje děj jako ukončený. Takovým rozvinutím může být předmět s číslovkovým určením (číslovka + měrové slovo).

我最近认识了一个漂亮的姑娘。 /我最近認識了一個漂亮的姑娘。 

Po některých slovesech, jako jsou 相信, 忽视 nebo误解, může následovat vido-časová částice le 了, i když mají jen nerozvitý předmět bez přívlastku.

听了她的话，我就相信了她。/ 聽了她的話，我就相信了她。

Některá slovesa popisující trvalé emoce, jako například ài 爱/愛 „milovat“, mohou být následována vido-časovou částicí le 了 pouze tehdy, pokud jsou doplněna komplementem, který mění jejich význam, například na àishang 爱上/愛上 „zamilovat se”.

他爱上了那个姑娘。/ 他愛上了那個姑娘。

我吓了一跳。/ 我嚇了一跳。

了1 se obvykle nepoužívá se slovesy identifikace, jako jsou 是, 像 nebo 属于/屬於, ale lze ho použít se slovesy 有 nebo 成为/成爲.

我的生活有了一些变化。/ 我的生活有了一些變化。

Při uvádění přímých citací nelze 了1 použít se slovesy, která uvozují přímou řeč, jako jsou 说/說, 回答, 问/問 nebo 讲/講. Pokud však za nimi následuje předmět s přívlastkem, 了1 použít lze.

*她看着我，说了： “行吧.” / *她看着我，說了： “行吧.”

她看着我，说了一句： “行吧.”  / 她看着我，說了一句： “行吧.”

了1 se nepoužívá s některými slovesy, jejichž předmětem je slovesná fráze nebo vedlejší věta. To jsou například slovesa: 决定, 知道, 看见/看見, 宣布/宣佈, 发现/發現, 听说/聽說 apod.

*在很小的时候，我就发现了我很喜欢唱歌。/ *在很小的時候，我就發現了我很喜歡唱歌。

在很小的时候，我就发现我很喜欢唱歌。/ 在很小的時候，我就發現我很喜歡唱歌。

Na konec těchto vět lze dát modální částici 了2 pro vyjádření toho, že děj vyjádřený slovesnou frází nebo vedlejší větou se už udál.

*我知道考试及格。/ *我知道考試及格。

我知道考试及格了。/ 我知道考試及格了。

Pokud mluvčí chce sloveso a jeho obsah zdůraznit, lze 了1 použít, ale v takovém případě po něm zpravidla následuje druhá věta oddělená čárkou (a tedy pauzou).

*我已经决定了要去中国留学。

我已经决定了，我要去中国留学。/ 我已經決定了，我要去中國留學。

Také slovesa jako 觉得/覺得, 认为/認爲, 希望, 需要 a 作为/作爲, jejichž předmětem může být slovesná fráze nebo vedlejší věta, se zpravidla nepoužívají s 了1.

*她希望了去北京。

她希望去北京。

Kauzativní slovesa jako 让/讓 ràng nebo 请/請 qǐng, která vyjadřují, že někdo způsobí činnost někoho nebo něčeho jiného a vytvářejí tzv. teleskopické konstrukce, obvykle nejsou následována částicí 了 1. Teleskopické konstrukce jsou věty se dvěma slovesy, kde předmět prvního slovesa zároveň funguje jako podmět druhého slovesa. Tyto věty obvykle začínají hlavním podmětem, následuje první sloveso (často sloveso žádosti, příkazu či působení), poté jeho předmět, který zároveň slouží jako podmět druhého slovesa a obě slovesa tak propojuje. Druhé sloveso pak může mít i svůj vlastní předmět, čímž vzniká konstrukce, kde jedna činnost ovlivňuje nebo vyvolává činnost druhou.

Za druhým slovesem v konstrukci může následovat 了1 pro zdůraznění toho, že daná činnost se už udála.

Pozval přítelkyni na jídlo.

他请女朋友吃一顿饭。/ 他請女朋友吃一頓飯。

(Pokud ve větě není 了1, tak pozvání sice proběhlo, ale na jídlo možná ještě nešli.)

他请女朋友吃了一顿饭。/ 他請女朋友吃了一頓飯。

(Použití 了1 značí, že už na jídle byli.)

Nechala mě jít k sobě domů. 

她让我去她家。/ 她讓我去她家。

(Bez 了1 věta říká jen to, že ho požádala, aby šel, ale není jasné, zda už tam skutečně šel.)

她让我去了她家。 / 她讓我去了她家。

(Použití 了1 značí, že už tam mluvčí šel.)

Po dvouslabičných slovesech, kde je druhou slabikou 给/給, také nemůže následovat 了1.

2.2 了1 ve víceslovesných (sériových) konstrukcích

Víceslovesné (sériové) konstrukce jsou věty, které obsahují dvě nebo více sloves (nebo slovesných spojení) se stejným podmětem. Tyto konstrukce mohou vyjadřovat například příčinu, účel, postup několika dějů za sebou nebo způsob provedení děje. Pokud jsou oba děje dokončeny, dává se 了1 až za druhé sloveso.

*昨天他去了大学看老朋友。/ *昨天他去了大學看老朋友。

昨天他去大学看了老朋友。/ 昨天他去大學看了老朋友。

Včera šel na univerzitu navštívit starého přítele.

(Částice 了1 by měla být umístěna až za druhým slovesem 看 pro vyjádření toho, že oba děje byly dokončeny: “Včera šel na univerzitu a navštívil tam svého přítele.”)

Věta 昨天他去了大学看老朋友/昨天他去了大學看老朋友 působí neúplně. Přijatelnou se stane pouze tehdy, když se do ní doplní další prvek – například vedlejší věta, nebo když se před 大学/大學 přidá přívlastek.

昨天他去了大学看老朋友，还一起去食堂吃饭。/ 昨天他去了大學看老朋友，還一起去食堂喫飯。

Včera šel na univerzitu navštívit starého přítele, a taky si spolu zašli do jídelny na jídlo.

昨天他去了清华大学看老朋友。/ 昨天他去了清華大學看老朋友。

Včera šel na Univerzitu Tsinghua navštívit starého přítele.

2.3 Nejasnosti ohledně použití vido-časové částice 了1 a modální částice 了2

Tyto částice se zapisují stejným znakem, ale liší se svojí pozicí ve větě, významem i použitím.

Pozice: Ve většině případů, pokud částice 了 není na konci věty a následuje hned po dějovém slovese (a často je následovaná blíže určeným předmětem nebo komplementem), tak funguje jako vido-časová částice 了1. Pokud je částice 了 na konci věty, která obsahuje sloveso (popisující činnost nebo stav), přísudek vyjádřený adjektivem nebo modální sloveso (přičemž není umístěna přímo za nimi), funguje jako modální částice 了2. Pokud 了 následuje hned za slovesem a je zároveň také na konci věty, může to být kterákoli z těchto částic a její význam závisí na kontextu.

Význam: Vido-časová částice 了1 může vyjadřovat uskutečnění nebo dokončení děje či události, upřesňovat posloupnost dějů a událostí ve větě a může také označit hlavní událost mezi jinými, méně důležitými. Modální částice 了2 naproti tomu především vyjadřuje změnu stavu.

Použití: Volba mezi těmito částicemi často závisí na kontextu a záměru mluvčího. Pokud chce mluvčí zdůraznit dokončení děje, použije vido-časovou částici 了1 hned za slovesem. Pokud chce naopak oznámit novou situaci, použije modální částici 了2 na konci věty.

*我想了去中国学习。/ *我想了去中國學習。

我想去中国学习了。/ 我想去中國學習了。

Chci jet studovat do Číny. (Rozhodl jsem se jet studovat do Číny.)

(了1 nelze použít po 想, protože jde o modální sloveso vyjadřující vůli, nikoli dokončený děj. V této větě lze použít částici 了2, která zdůrazňuje změnu postoje či rozhodnutí mluvčího – tedy že se nyní skutečně rozhodl jet studovat do Číny.)

老师都说汉语词典很有用，所以我就买一本汉语词典了。/老師都說漢語詞典很有用，所以我就買一本漢語詞典了。

Všichni učitelé říkali, že čínský slovník je užitečný, a proto si jeden čínský slovník koupím.

(V této větě 了2 na konci věty vyjadřuje změnu postoje nebo rozhodnutí mluvčího, který asi původně neplánoval si slovník koupit, ale teď se rozhodl, že si ho pořídí.)

老师都说汉语词典很有用，所以我就买了一本汉语词典。/ 老師都說漢語詞典很有用，所以我就買了一本漢語詞典。

Všichni učitelé říkali, že čínský slovník je užitečný, a proto jsem si jeden čínský slovník koupil.

(V této větě částice 了1 pouze vyjadřuje dokončení činnosti – nákupu slovníku, aniž by naznačovala nějakou změnu postoje či stavu.)

Někdy se mohou v jedné větě použít obě částice zároveň – zdůrazňují tak jednak dokončení děje, jednak vznik nové situace. Pokud je ve větě sloveso vyjadřující trvání a komplement časového trvání, přítomnost modální částice 了2 naznačuje, že určitá část děje už proběhla, ale že děj zároveň stále pokračuje.

她学了一年汉语。/ 她學了一年漢語。

Učila se rok čínsky.

(Bez dalšího kontextu tato věta vyjadřuje dokončení ročního studia čínštiny. Není potvrzeno, jestli studium dál probíhá.)

她学了一年汉语了。/ 她學了一年漢語了。

(Už) rok se učí čínsky.

(Tato věta vyjadřuje, že se rok učí čínsky a tato činnost trvá do současnosti a pravděpodobně i dále pokračuje.)

他吃了四个苹果。/ 他吃了四個蘋果。

Snědl čtyři jablka.

(Tato věta se zaměřuje na dokončený děj, konkrétně na to, že někdo snědl čtyři jablka.)

他吃了四个苹果了。/ 他吃了四個蘋果了。

Už snědl čtyři jablka (a možná sní další).

(Tato věta vyjadřuje, že (už) snědl čtyři jablka a možná bude v konzumaci ještě pokračovat.)

Pokud sloveso nevyjadřuje trvání, 了2 zdůrazňuje, že se děj vztahuje k přítomnému okamžiku, nebo slouží jako potvrzení, že činnost byla dokončena.

A: 爷爷死了多久？/ A: 爺爺死了多久？

Jak dlouho to je, co dědeček zemřel?

B: 爷爷死了三年。/ B: 爺爺死了三年。

Dědeček zemřel před třemi lety.

A: 你们为什么把爷爷的房子卖掉？/ A: 你們爲什麼把爺爺的房子賣掉？

Proč jste prodali dědečkův dům?

B: 爷爷死了三年了…… / B: 爺爺死了三年了……

Už jsou to tři roky, co dědeček zemřel… (takže je čas dům prodat)

(V poslední odpovědi le 了2 na konci věty zdůrazňuje, že čas běží a věci se změnily. Prodej domu může souviset s novým stavem věcí pro smrti dědečka.)

2.4 Záměna vido-časových částic 了1 a 过

Částice 了1 vyjadřuje děj dokončený v určitém časovém bodě – zpravidla v minulosti, ale i v přítomnosti nebo budoucnosti. Částice 过 vyjadřuje zkušenost, která se odehrála v minulosti. 

她去了中国两次。/ 她去了中國兩次。

Byla dvakrát v Číně.

(了pouze značí, že byly uskutečněny dvě cesty do Číny.)

她去过中国两次。/ 她去過中國兩次。
Byla (už) dvakrát v Číně. 

(Guo 过/過 zdůrazňuje, že osoba má dvojnásobnou zkušenost s cestou do Číny.)

她在这个银行工作了五年。/ 她在這個銀行工作了五年。
V této bance odpracovala pět let.

(Věta zdůrazňuje fakt, že pětiletá práce byla dokončena.)

她在这个银行工作过五年。/ 她在這個銀行工作過五年。
V této bance pracovala pět let.

(Mohlo by jít o výrok zdůrazňující, že právě pětiletá práce v této bance jí přinesla zkušenosti a znalosti o tamních pracovních podmínkách.)

Pokud jsou ve větě dvě 了, zdůrazňují zakončení děje nebo jeho význam pro současnost. Pokud je ve větě 了2 spolu s 过/過, důraz je na zkušenosti získané daným dějem.

A: 她去了中国没有？/ A: 她去了中國沒有？

Jela do Číny?

B: 她去了中国两次了。/ B: 她去了中國兩次了。

Jela do Číny už podruhé.

(Tato věta zdůrazňuje, že v Číně byla už dvakrát a pravděpodobně v Číně stále ještě je.)

A: 她从来没去过中国吗？/ A: 她從來沒去過中國嗎？

(Ještě) nikdy nebyla v Číně?

B: 她去过中国两次了。/ B: 她去過中國兩次了。
Byla v Číně už dvakrát.

(Možná teď v Číně není. Tato věta popírá výrok, že nikdy nebyla v Číně, ale neupřesňuje, jestli právě teď v Číně je.)