Menu

了
了
le
vido-časová částice

Částice le 了 stojí přímo za hlavním slovesem věty, proto je v některých učebnicích také označována jako vido-časová slovesná přípona. Vyjadřuje především dokončení nebo uskutečnění děje v nějakém konkrétním čase v minulosti, ale lze ji použít také v přítomnosti či budoucnosti. Někdy se tato částice označuje jako le 了1, aby byla odlišena od modální částice le 了2 (která se dává na konec věty).

Slovosled

Základní věta

Le 了 stojí vždy přímo za hlavním slovesem ve větě.

podmět
我
我
Wǒ
sloveso
到
到
dào
了
了。
了。
le.
Dorazil jsem.

Ve větách s objektovým slovesem se le 了 dává mezi sloveso a jeho předmět. Objektová slovesa jsou specifická skupina dvouslabičných sloves, u nichž lze dvě slabiky od sebe oddělit. První slabiku tvoří zpravidla sloveso označující činnost, zatímco druhá slabika je zpravidla podstatné jméno představující předmět této činnosti. Příkladem takových sloves jsou slovesa jako chī fàn 吃饭/吃飯 „jíst“, jiàn miàn 见面/見面 „setkat se“ nebo shuì jiào 睡觉/睡覺 „spát“.

podmět
我们
我們
Wǒmen
sloveso
见
見
jiàn
了
了
了
le
předmět
面。
面。
miàn.
Viděli jsme se.

Vido-časová částice le 了 se pojí pouze se slovesy, které vyjadřují děje, které mohou být dokončeny (uskutečněny). Tato slovesa jsou zpravidla následována modifikátorem, slovesným numerativem nebo předmětem blíže určeným výrazy jako yí ge 一个/一個 „jeden“, zhè xiē 这些/這些 „tyto“, wǒ de 我的 „moje“, apod.

podmět
我
我
Wǒ
sloveso
买
買
mǎi
了
了
了
le
přívlastek
一本
一本
yì běn
předmět
书。
書。
shū.
Koupil jsem si (nějakou) knihu.
(Věta je vnímána jako úplná, protože předmět je blíže určen přívlastkem.)

Pokud není předmět nějak blíže určen, věta by mohla být vnímána jako neúplná. V takovém případě by měla věta být upravena jedním z následujících způsobů:

  • Přidání modální částice le 了2  na konec věty. V krátkých větách s předmětem bez přívlastku, který by ho blíže určoval, se však používá spíše jen jedno le 了 (na konci věty) pro vyjádření dokončenosti děje a nové situace; 
  • Pokračování věty zopakováním stejného slovesa nebo přidáním více předmětů;
  • Pokračování věty přidáním další věty začínající příslovcem jiù 就 „hned“ nebo cái 才 „teprve (poté)“.
podmět
我
我
Wǒ
sloveso
买
買
mǎi
了1
了
了
le
předmět
书
書
shū
了2
了。
了。
le.
Koupil jsem si (tu) knihu.
(Modální částice le 了2 se někdy ve větě vyskytuje společně s vido-časovou částicí le 了1, pokud je ve větě jenom jednoduchý (blíže neurčený) předmět. Bez le 了2 na konci by mohla taková věta být vnímána jako neúplná.)
podmět
我
我
Wǒ
sloveso
买
買
mǎi
předmět
书
書
shū
了
了。
了。
le.
Koupil jsem si (tu) knihu.
(Mluvčí často preferují použít jednoduše jen jedno le 了, pokud nepotřebují zdůraznit předmět nebo konečnost děje. Použití pouze jednoho le 了 vyjadřuje jak dokončení děje, tak to, že nastala nová situace.)
podmět
我
我
Wǒ
sloveso
买
買
mǎi
了
了
了
le
předmět
书,
書,
shū,
věta 2 se stejným slovesem
还买了本子和笔。
還買了本子和筆。
hái mǎi le běnzi hé bǐ.
Koupil jsem si knihu/knihy a ještě jsem si koupil sešity a psací potřeby.
(Větu lze vnímat jako úplnou, protože za ní následuje další věta se stejným slovesem. Le 了 jasně vyjadřuje dokončení několika činností.)
podmět
我
我
Wǒ
sloveso
买
買
mǎi
了
了
了
le
předmět 1
书、
書、
shū,
další předměty
本子和笔。
本子和筆。
běnzi hé bǐ.
Koupil jsem si knihu/knihy, sešity a psací potřeby.
(Větu lze vnímat jako úplnou, protože předmětem slovesa je jasně definovaný konkrétní seznam věcí.)
podmět
我
我
Wǒ
sloveso
买
買
mǎi
了
了
了
le
předmět
书
書
shū
就
就
就
jiù
věta 2
去学校上课。
去學校上課。
qù xuéxiào shàng kè.
(Hned) poté, co si koupím knihu (knihy), tak půjdu do školy na vyučování
(Větu lze vnímat jako úplnou, protože po ní následuje další věta uvedená příslovcem jiù 就 „hned“. To vyjadřuje, že činnost „jít do školy na vyučování“ následuje hned po dokončení činnosti „koupit knihu“.)
podmět
我
我
Wǒ
sloveso
买
買
mǎi
了
了
了
le
předmět
书
書
shū
才
才
才
cái
věta 2
去学校上课。
去學校上課。
qù xuéxiào shàng kè.
Teprve poté, co jsem koupil tu knihu (knihy), jsem šel do školy na vyučování. / Teprvé poté, co koupím knihu, půjdu do školy na vyučování.
(Větu lze vnímat jako úplnou, protože po ní následuje další věta uvedená příslovcem adverb cái 才 „teprve (poté)“. To vyjadřuje, že činnost „jít do školy na vyučování“ následuje až po dokončení činnosti „koupit knihu“.

Zápor

Ve větách popírajících dokončení děje se před hlavní sloveso věty dává záporka méi 没/沒 pro vyjádření toho, že děj nebyl dokončen. Pro větší zdůraznění je možné místo méi 没/沒 použít méi yǒu 没有/沒有. Vzhledem k tomu, že le 了 značí dokončení děje, v záporných větách se nepoužívá.

podmět
我
我
Wǒ
没(有)
没有
沒有
méi (yǒu)
sloveso
吃
吃
chī
přívlastek
她的
她的
tā de
předmět
饺子。
餃子。
jiǎozi.
Nejedl jsem její knedlíčky.
podmět
我
我
Wǒ
没 (有)
没
沒
méi (yǒu)
sloveso
吃
吃
chī
(předmět)
饺子。
餃子。
jiǎozi.
Nejedl jsem knedlíčky.

Číslovková určení tvořená číslovkou a měrovým slovem, jako např. yí ge 一个/一個 „jeden“, se zpravidla v krátkých záporných větách nepoužívají, pouze pokud je to vyžadováno kontextem, jako v následujícím příkladu:

我没有吃一个饺子,我吃了五个。
我沒有喫一個餃子,我吃了五個。
Wǒ méi yǒu chī yí ge jiǎozǐ, wǒ chī le wǔ ge.
Nesnědl jsem jeden knedlíček, snědl jsem jich pět.
(Věta obsahuje yí ge 一个/一個, protože je nutné k vyjádření kontrastu v počtu snězených knedlíčků při specifikaci původně chybného množství. Bez yí ge 一个/一個 by věta popírala jezení knedlíčků obecně.)

Otázka

Existuje pět běžných způsobů pro vytvoření otázky zjišťovací (ano-ne) s vido-časovou částicí le 了, kterými se lze zeptat, jestli někdo dokončil nějakou činnost:

1. přidání méi yǒu 没有/沒有 na konec věty s le 了;

2. reduplikace (zdvojení) slovesa a přidání méi 没/沒 před druhé sloveso;

3. přidání tázací částice ma 吗/嗎 na konec věty s le 了;

4. přidání shì bu shì 是不是 před sloveso následované le 了;

5. přidání yǒu méi yǒu 有没有/有沒有 před sloveso.

Pozor, pouze ve větách vytvořených podle způsobu 2 a 5 se nepoužije le 了.

První a druhý způsob se často používají ve větách s předmětem blíže určenými výrazy jako zhè xiē 这些/這些 „tyto“, wǒ de 我的 „moje“ apod.

podmět
你
你
Nǐ
sloveso
吃
吃
chī
了
了
了
le
(přívlastek)
这些
這些
zhè xiē
předmět
饺子
餃子
jiǎozi
没有
没有?
沒有?
méi yǒu?
Snědl jsi tyto knedlíčky?
podmět
你
你
Nǐ
sloveso
吃
吃
chī
没
没
沒
méi
sloveso
吃
吃
chī
(přívlastek)
我的
我的
wǒ de
předmět
饺子?
餃子?
jiǎozi?
Snědl jsi moje knedlíčky?

Číslovková určení tvořená číslovkou a měrovým slovem, jako např. yí ge 一个 „jeden“, se zpravidla v otázkách nepoužívají, pouze pokud je to vyžadováno kontextem, jako v následujícím příkladu:

A: 我买了20个饺子,现在只有17个了,你吃了三个饺子吗?
A: 我買了20個餃子,現在只有17個了,你吃了三個餃子嗎?
Wǒ mǎi le èrshí ge jiǎozi, xiànzài zhǐ yǒu shíqī ge le, nǐ chī le sān ge jiǎozi ma?
Koupil jsem 20 knedlíčků, teď je jich jen 17. Snědl jsi tři knedlíčky?
B: 我没吃。
B: 我沒吃。
Wǒ méi chī.
Ne. (Nesnědl.)

V tomto případě, kdy kontext vyžaduje použití číslovkového určení, by tázací věta mohla být vytvořena pomocí výše zmíněných způsobů 3 a 4.

podmět
你
你
Nǐ
sloveso
吃
吃
chī
了
了
了
le
číslovka + měrové slovo
三个
三個
sān ge
předmět
饺子
餃子
jiǎozi
吗
吗?
嗎?
ma?
Snědl jsi tři knedlíčky?
podmět
你
你
Nǐ
是不是
是不是
是不是
shì bu shì
sloveso
吃
吃
chī
了
了
了
le
číslovka + měrové slovo
三个
三個
sān ge
předmět
饺子?
餃子?
jiǎozi?
Snědl jsi tři knedlíčky?

Pátý způsob se obvykle používá pro vytváření otázek, jejichž cílem je zjistit, jestli děj byl dokončen, bez zdůrazňování specifických detailů jako jsou počet nebo nějaký jiný přívlastek.

podmět
你
你
Nǐ
有没有
有没有
有沒有
yǒu méi yǒu
sloveso
吃
吃
chī
předmět
饭?
飯?
fàn?
Najedl ses?

Na otázky vytvořené přidáním shì bu shì 是不是 před sloveso lze odpovědět kladně pomocí shì (de) 是 (的), nebo záporně pomocí bú shì 不是.

A: 你是不是吃了三个饺子?
A: 你是不是吃了三個餃子?
Nǐ shì bu shì chī le sān ge jiǎozi?
Ty jsi snědl tři knedlíčky?
B: 是的。
B: 是的。
Shì de.
Ano.
C: 不是。
C: 不是。
Bú shì.
Ne.

Na všechny ostatní výše zmíněné typy otázek lze odpovědět kladně pomocí fráze „sloveso + le 了“, nebo záporně pomocí fráze „méi (yǒu) 没 (有)/沒 (有) + sloveso“.

A: 你吃了这些饺子没有?
A: 你吃了這些餃子沒有?
Nǐ chī le zhè xiē jiǎozi méi yǒu?
Snědl jsi tyhle knedlíčky?
B: (我)吃了。
B: (我)吃了。
(Wǒ) chī le.
Ano.
C: (我)没吃。
C: (我)沒吃。
(Wǒ) méi chī.
Ne.

A: 你吃没吃我的饺子?
A: 你吃沒吃我的餃子?
Nǐ chī méi chī wǒ de jiǎozi?
Snědl jsi moje knedlíčky?
B: (我)吃了。
B: (我)吃了。
(Wǒ) chī le.
Ano.
C: (我)没吃。
C: (我)沒吃。
(Wǒ) méi chī.
Ne.

A: 你吃了三个饺子吗?
A: 你吃了三個餃子嗎?
Nǐ chī le sān ge jiǎozi ma?
Snědl jsi tři knedlíčky?
B: (我)吃了。
B: (我)吃了。
(Wǒ) chī le.
Ano.
C: (我)没吃。
C: (我)沒吃。
(Wǒ) méi chī.
Ne.

A: 你有没有吃饭?
A: 你有沒有吃飯?
Nǐ yǒu méi yǒu chī fàn?
Jedl jsi?
B: (我)吃了。
B: (我)吃了。
(Wǒ) chī le.
Ano.
C: (我)没吃。
C: (我)沒吃。
(Wǒ) méi chī.
Ne.

S příslovcem

Příslovce jako hái 还/還 se dávají před sloveso: v kladných větách po slovesu následuje částice le 了; v záporných větách s méi (yǒu) 没 (有)/沒 (有) se le1 了1 nepoužívá. Příslovce hái 还/還 znamená v kladných větách „ještě, navíc“, zatímco v záporných větách znamená „ještě ne“.

podmět
他们
他們
Tāmen
还
还
還
hái
sloveso
买
買
mǎi
了
了
了
le
přívlastek
这本
這本
zhè běn
předmět
书。
書。
shū.
Ještě si koupili tuto knihu.
podmět
他们
他們
Tāmen
还
还
還
hái
没(有)
没
沒
méi
sloveso
买
買
mǎi
přívlastek
这本
這本
zhè běn
předmět
书。
書。
shū.
Ještě si nekoupili tuto knihu.

Příslovce yǐjīng 已经/已經 „už“ se často vyskytuje před slovesem vyjadřujícím dokončený děj a slouží k většímu zdůraznění toho, že činnost již byla dokončena.

podmět
他们
他們
Tāmen
已经
已经
已經
yǐjīng
sloveso
吃
吃
chī
了
了
了
le
přívlastek
十个
十個
shí ge
předmět
饺子。
餃子。
jiǎozi.
Už snědli deset knedlíčků.

Příslovce yòu 又 „opět, zase“ se často vyskytuje ve větách s le 了, kde vyjadřuje, že děj byl znovu dokončen nebo se znovu udál.

(jméno času)
今天
今天
Jīntiān
podmět
她
她
tā
又
又
又
yòu
sloveso
吃
吃
chī
了
了
了
le
přívlastek
妈妈做的
媽媽做的
māma zuò de
předmět
饺子。
餃子。
jiǎozi.
Dnes si opět dala knedlíčky od maminky.
(Tato věta zdůrazňuje, že si dnes opět dala knedlíčky, které udělala její maminka, a naznačuje, že už je měla někdy dříve, například včera nebo při nějaké jiné příležitosti.)

Pozor, aspektovou částici le 了 nelze použít ve větách s příslovci cái 才 „před chvílí, právě“, gāng 刚/剛 „teprve před chvílí, právě“ a gānggāng 刚刚/剛剛 „před chvílí, právě teď“.

妈妈刚上公共汽车。
媽媽剛上公共汽車。
Māma gāng shàng gōnggòng qìchē.
Maminka právě nastoupila do autobusu.

S komplementem

Pokud je děj dokončen, dává se le了 za hlavní sloveso před komplement. Komplementem může být směrový modifikátor, který poskytuje informaci ohledně směru a pohybu děje, komplement časového trvání, který vyjadřuje délku trvání děje, nebo komplement četnosti slovesného děje, který vyjadřuje, kolikrát se děj uskutečnil.

podmět
我
我
Wǒ
sloveso
坐
坐
zuò
了
了
了
le
směrový modifikátor
下来。
下來。
xiàlái.
Posadil jsem se.
podmět
你
你
Nǐ
sloveso
看
看
kàn
了
了
了
le
komplement časového trvání
一个小时(的)
一個小時(的)
yí ge xiǎoshí (de)
(předmět)
电视。
電視。
diànshì.
Díval ses hodinu na televizi.
podmět
她
她
Tā
sloveso
念
念
niàn
了
了
了
le
komplement četnosti
一遍
一遍
yí biàn
(předmět)
课文 。
課文 。
kèwén.
Přečetla jednou text lekce.

Další informace ohledně pozice předmětu ve větách s komplementem četnosti slovesného děje a komplementem časového trvání jsou k dispozici pod samostatnými hesly Komplement četnosti slovesného děje a Komplement časového trvání.

Pokud je děj dokončen, dává se le了 za výsledkový modifikátor, který vyjadřuje výsledek dokončení činnosti.

podmět
她
她
Tā
sloveso
看
看
kàn
výsledkový modifikátor
完
完
wán
了
了
了
le
(přívlastek + předmět)
这本书。
這本書。
zhè běn shū.
Dočetla tuto knihu.

Se zdvojenými slovesy

Zdvojení slovesa může vyjádřit jednorázovost/krátké trvání děje nebo jeho menší důkladnost. Existují tři vzorce zdvojování sloves:

  • Vzorec AA se používá pro zdvojování jednoslabičných sloves. Sloveso je zdvojeno, příkladem je kànkan 看看 „podívat se“;
  • Vzorec AAB se používá pro objektová slovesa, u kterých se zdvojuje pouze slovesná část, nikoli předmět, příkladem je sànsànbù 散散步 „projít se“;
  • Vzorec ABAB se používá pro zdvojování dvouslabičných sloves, kde se zopakuje celé sloveso, příkladem je xiūxi xiūxi 休息休息 „odpočinout si“.

Pro vyjádření dokončení děje se le 了 dává za první sloveso ve vzorcích AA a AAB, ve vzorci ABAB se nepoužívá.

podmět
我
我
Wǒ
A (sloveso)
想
想
xiǎng
了
了
了
le
A (sloveso)
想
想
xiǎng
přívlastek
这句
這句
zhè jù
předmět
话。
話。
huà.
Zamyslel jsem se nad touto větou.
podmět
我
我
Wǒ
sloveso
去
去
qù
A (sloveso)
散
散
sàn
了
了
了
le
A (sloveso)
散
散
sàn
B (předmět)
步。
步。
bù.
Šel jsem se projít.

Při spojení více sloves ve větě

Víceslovesné (sériové) konstrukce jsou věty, které obsahují dvě nebo více sloves (nebo slovesných spojení) se stejným podmětem. Tyto konstrukce mohou vyjadřovat například příčinu, účel, postup několika dějů za sebou nebo způsob provedení děje. Pokud jsou oba děje dokončeny, dává se le 了až za druhé sloveso.

podmět
我
我
Wǒ
sloveso 1
去
去
qù
předmět
外国
外國
wàiguó
sloveso 2
看
看
kàn
了
了
了
le
přívlastek
我的
我的
wǒ de
předmět
朋友。
朋友。
péngyou.
Jel jsem do zahraničí navštívit své kamarády.
(Le 了 je umístěno za druhým slovesem kàn 看, což značí, že oba děje byly dokončeny: mluvčí jel do zahraničí a navštívil tam své kamarády.)

Funkce

1. Le 了 vyjadřuje, že byl děj dokončen nebo se udál

Le 了se často objevuje ve větách, které vyjadřují, že se nějaký děj v minulosti udál nebo byl dokončen, a to obvykle v nějakém konkrétním čase. Může se však také objevit ve větách, které se vztahují k přítomnosti nebo buducnosti.

我买了两张门票。
我買了兩張門票。
Wǒ mǎi le liǎng zhāng ménpiào.
Koupil jsem dvě vstupenky.
她已经做了作业,我还没做.
她已經做了作業,我還沒做.
Tā yǐjīng zuò le zuòyè, wǒ hái méi zuò.
Ona už si udělala domácí úkoly, já ještě ne.
上个星期我又在那个书店买了一本书。
上個星期我又在那個書店買了一本書。
Shàng ge xīngqī wǒ yòu zài nà ge shūdiàn mǎi le yì běn shū.
Minulý týden jsem si zase koupil knihu v tom knihkupectví.
今天我已经听了这首歌。
今天我已經聽了這首歌。
Jīntiān wǒ yǐjīng tīng le zhè shǒu gē.
Dnes už jsem slyšel tuhle písničku.
明天我下了课就去打篮球。
明天我下了課就去打籃球。
Míngtiān wǒ xià le kè jiù qù dǎ lánqiú.
Zítra si půjdu zahrát basketbal hned poté, co mi skončí vyučování.
下个星期五他们一定已经离开了这个地方。
下個星期五他們一定已經離開了這個地方。
Xià ge xīngqīwǔ tāmen yídìng yǐjīng líkāi le zhè ge dìfang.
Příští pátek už odtud určitě budou pryč.

Le 了 nelze použít pro pravidelné nebo zvykové činnosti.

我早上喝两杯咖啡。
我早上喝兩杯咖啡。
Wǒ zǎoshang hē liǎng bēi kāfēi.
Ráno si dávám dva šálky kávy.
(Jedná se o zvyk, kdy mluvčí pravidelně pije dva šálky kávy každé ráno, proto nelze použít le 了.)
我以前早上喝两杯咖啡。
我以前早上喝兩杯咖啡。
Wǒ yǐqián zǎoshang hē liǎng bēi kāfēi.
Dříve jsem ráno pil dva šálky kávy.
(Jedná se o zvyk v minulosti. Mluvčí sice tento zvyk už opustil, věta však popisuje pravidelnou činnost a nikoli jednorázový dokončený děj, proto nelze použít le 了.)
我早上喝了两杯咖啡。
我早上喝了兩杯咖啡。
Wǒ zǎoshang hē le liǎng bēi kāfēi.
Ráno jsem vypil dva šálky kávy.
(Le 了 vyjadřuje dokončení specifického děje. Mluvčí popisuje konkrétní situaci, kdy (pravděpodobně) dnes ráno vypil dva šálky kávy.)

Le 了 lze použít pouze u dějů, které mohou být ukončené. Obvykle se proto nepojí se slovesy vyjadřujícími duševní stavy (jako např. zhīdào 知道 „vědět“), se slovesy identifikace (např. shì 是 „být“), dále s kauzativními slovesy, která vyjadřují, že někdo způsobí činnost někoho či něčeho jiného (např. ràng 让/讓 „nechat (koho udělat co)“), a také s modálními slovesy vyjadřujícími možnost či schopnost (jako např. néng 能 „moct“), úmysl, povinnost nebo vůli (např. yào 要 „chtít, potřebovat“). V těchto případech totiž nejde o ukončený děj. Přesto však existují určité výjimky, kdy se 了 u těchto sloves objevit může.

Stavová slovesa, jako například rènshi 认识/認識 „vědět“, xiāngxìn 相信 „věřit“, liǎojiě 了解 „chápat“, shúxī 熟悉 „znát, vyznat se“, hūshì 忽视/忽視 „ignorovat, přehlédnout“ nebo wùjiě 误解/誤解 „špatně chápat“, nemají bod dokončení, a proto za nimi nelze použít vido-časovou částici le 了. Jediná možnost, jak částici le u těchto sloves použít, je tehdy, pokud jsou dále rozvinuta prvkem, který vymezuje děj jako ukončený. Takovým rozvinutím může být předmět s číslovkovým určením (číslovka + měrové slovo).

她在大学认识了一个中国朋友。
她在大學認識了一個中國朋友。
Tā zài dàxué rènshi le yí ge Zhōngguó péngyou.
Na vysoké škole poznala jednoho čínského kamaráda.

Po některých slovesech, jako jsou xiāngxìn 相信 „věřit“, hūshì 忽视/忽視 „ignorovat, přehlédnout“ nebo wùjiě 误解/誤解 „špatně chápat“, může následovat vido-časová částice le 了, a to i v případě, že po nich následuje jen nerozvitý předmět bez jakýchkoli přívlastků.

听了她的话,我就相信了她。
聽了她的話,我就相信了她。
Tīng le tā de huà, wǒ jiù xiāngxìn le tā.
Poté, co jsem si ji vyslechl, tak jsem jí uvěřil.

Některá slovesa popisující trvalé emoce, jako například ài 爱/愛 „milovat“, mohou být následována vido-časovou částicí le 了 pouze tehdy, pokud jsou doplněna komplementem, který mění jejich význam, například na àishang 爱上/愛上 „zamilovat se”.

他爱上了那个女学生。
他愛上了那個女學生。
Tā àishàng le nà ge nǚ xuésheng.
Zamiloval se do té studentky.

Někdy může částice le 了 být použita pro zdůraznění toho, že nastala nějaká situace, jako v následujícím příkladu.

我的生活有了一些改变。
我的生活有了一些改變。
Wǒ de shēnghuó yǒu le yìxiē gǎibiàn.
V mém životě nastaly nějaké změny.

Srovnej s: Srovnání vido-časových částic guo 过/過 a le 了 1

2. Le 了 vyjadřuje pořadí po sobě jdoucích dějů

Le 了 lze použít k vyjádření toho, že se dva děje odehrají po sobě v určitém pořadí, tedy že druhý děj se odehraje po skončení prvního. Tyto děje se ale nemusí nutně odehrávat v minulosti; mohou se odehrát i v budoucnosti. Druhá věta je obvykle uvedena příslovcem jiù 就 „hned“ nebo cái 才 „teprve (poté)“. 

我吃了早饭就走。
我吃了早飯就走。
Wǒ chī le zǎofàn jiù zǒu.
Půjdu hned poté, co sním snídani.
我吃了早饭才走。
我吃了早飯才走。
Wǒ chī le zǎofàn cái zǒu.
Půjdu až poté, co sním snídani. / Šel jsem až poté, co jsem snědl snídani.

Pokud se děj odehrál v minulosti, musí být ve větách s příslovcem jiù 就 za druhé sloveso nebo jeho předmět umístěna modální částice le 了 2.

我吃了早饭就走了。
我吃了早飯就走了。
Wǒ chī le zǎofàn jiù zǒu le.
Šel jsem hned poté, co jsem snědl snídani.

Srovnej s: Modální částice le 了2