Menu

对
對
duì
předložka

„k, vůči“
HSK2

Duì 对/對 „k, vůči“ je předložka (též označovaná jako prepoziční sloveso), která uvádí, komu je nějaký děj určen nebo na koho/co je namířen. Může se také používat ve spojeních vyjadřujících postoj vůči někomu nebo něčemu. Ve spojení s podstatným jménem nebo zájmenem tvoří předložkovou frázi, která uvádí předmět děje. Pro tento typ výrazů se užívá také termínu „prepoziční sloveso“, který odkazuje na slovesný charakter takových slov.

dui sim dui tra

Slovosled

Základní věta

Se slovesem v přísudku

podmět
我
我
Wǒ
对
对
對
duì
podstatné jméno/zájmeno
她
她
tā
sloveso
说
說
shuō
předmět
真话 。
真話 。
zhēnhuà.
Říkám jí pravdu.
podmět
我
我
Wǒ
对
对
對
duì
podstatné jméno/zájmeno
他
他
tā
příslovce
很
很
hěn
sloveso
满意。
滿意 。
mǎnyì.
Jsem s ním spokojen.
podmět
我
我
Wǒ
对
对
對
duì
podstatné jméno/zájmeno
他
他
tā
sloveso
有
有
yǒu
předmět
意见。
意見。
yìjian.
Mám vůči němu připomínky/výhrady.

S adjektivem v přísudku

podmět
他
他
Tā
对
对
對
duì
podstatné jméno/zájmeno
学生
學生
xuésheng
příslovce
很
很
hěn
adjektivum
好。
好。
hǎo.
Chová se ke studentům hezky.

Zápor

1. Ve větách s dějovým slovesem v přísudku se zápor zpravidla tvoří přidáním záporky bù 不 nebo méi yǒu 没有/沒有 před předložkovou frázi s duì 对/對.

podmět
我
我
Wǒ
不
不
不
bú
对
对
對
duì
podstatné jméno/zájmeno
她
她
tā
sloveso
说
說
shuō
předmět
真话 。
真話 。
zhēnhuà.
Neříkám jí pravdu.
podmět
我
我
Wǒ
没有
没有
沒有
méi yǒu
对
对
對
duì
podstatné jméno/zájmeno
她
她
tā
sloveso
说
說
shuō
předmět
真话 。
真話 。
zhēnhuà.
Neřekl jsem jí pravdu.

Záporka se zpravidla umisťuje před přísudek ve větách, kde je předložka duì 对/對použita pro vyjádření postoje vůči někomu nebo něčemu.

podmět
爸爸
爸爸
Bàba
对
对
對
duì
podstatné jméno/zájmeno
我们
我們
wǒmen
不
不
不
bù
sloveso
满意。
滿意 。
mǎnyì.
Tatínek s námi není spokojen.

2. V případě vět se slovesem yǒu 有 v přísudku se záporné věty tvoří přidáním záporky méi 没/沒 před sloveso yǒu 有.

podmět
我们
我們
Wǒmen
对
对
對
duì
podstatné jméno/zájmeno
他
他
tā
没
没
沒
méi
有
有
有
yǒu
předmět
意见。
意見。
yìjian.
Nemáme vůči němu (žádné) námitky/výhrady.

3. Ve větách s adjektivem v přísudku se záporka umisťuje před adjektivum.

podmět
他
他
Tā
对
对
對
duì
podstatné jméno/zájmeno
学生
學生
xuésheng
不
不
不
bù
adjektivum
好。
好。
hǎo.
Nechová se ke studentům dobře/hezky.

S příslovcem

1. Ve větách s přísudkem tvořeným dějovým slovesem se příslovce jako dōu 都 „všichni“, yě 也 „taky“, chángcháng 常常 „často“, yòu 又 „opět, zase“ či yǐjīng 已经/已經 „už“ umisťují před předložkovou frázi s duì 对/對.

podmět
这个小孩
這個小孩
Zhè ge xiǎohái
příslovce
也
也
yě
对
对
對
duì
podstatné jméno/zájmeno
我
我
wǒ
sloveso
笑。
笑。
xiào.
To(hle) dítě se na mě taky směje.
podmět
我
我
Wǒ
příslovce
已经
已經
yǐjīng
对
对
對
duì
podstatné jméno/zájmeno
她
她
tā
sloveso
说
說
shuō
modální částice
了。
了。
le.
Už jsem jí to řekl.

2. Ve větách se slovesným přísudkem, které vyjadřují postoj, se příslovce jako dōu 都 „všichni“ a yě 也 „taky“ umisťují před předložkovou frázi s duì 对/對.

podmět
我们
我們
Wǒmen
příslovce
都
都
dōu
对
对
對
duì
podstatné jméno/zájmeno
他
他
tā
příslovce
很
很
hěn
sloveso
关心。
關心。
guānxīn.
Všem nám na něm velmi záleží.

Také je možné umístit příslovce jako dōu 都 „všichni“ a yě 也 „taky“ až za předložkovou frázi s duì 对/對.

podmět
我们
我們
Wǒmen
对
对
對
duì
podstatné jméno/zájmeno
他
他
tā
příslovce
都
都
dōu
příslovce
很
很
hěn
sloveso
关心。
關心。
guānxīn.
Všem nám na něm velmi záleží.

3. Ve větách vyjadřujících postoj mluvčího, které mají v přísudku sloveso yǒu 有 „mít“, lze příslovce jako dōu 都 „všichni“, yě 也 „taky“ či yòu 又 „opět, zase“ umístit před předložkovou frázi se slovesem duì 对/對.

podmět
他们
他們
Tāmen
příslovce
都
都
dōu
对
对
對
duì
podstatné jméno/zájmeno
我
我
wǒ
有
有
有
yǒu
předmět
意见。
意見。
yìjian.
Všichni mají vůči mně námitky/výhrady.

Také je možné příslovce jako 都 „všichni“ a yě 也 „taky“ umístit až za předložkovou frázi s duì 对/對. V takovém případě je důraz kladen na podstatné jméno nebo zájmeno, které následuje za předložkou duì 对/對.

podmět
他们
他們
Tāmen
对
对
對
duì
podstatné jméno/zájmeno
我
我
wǒ
příslovce
都
都
dōu
有
有
有
yǒu
předmět
意见。
意見。
yìjian.
Všichni mají vůči mně námitky/výhrady.

4. Ve větách vyjadřujících postoj mluvčího, které mají v přísudku adjektivum, se příslovce jako dōu 都 „všichni“ a yě 也 „taky“ umisťují před předložkovou frázi s duì 对/對 nebo před adjektivum.

podmět
我们
我們
Wǒmen
příslovce
都
都
dōu
对
对
對
duì
podstatné jméno/zájmeno
他
他
tā
příslovce
特别
特别
tèbié
adjektivum
好。
好。
hǎo.
Všichni se k němu chováme obzvláště hezky.
podmět
我们
我們
Wǒmen
对
对
對
duì
podstatné jméno/zájmeno
他
他
tā
příslovce
都
都
dōu
příslovce
特别
特别
tèbié
adjektivum
好。
好。
hǎo.
K němu se všichni chováme obzvláště hezky.

S modálním slovesem

podmět
我
我
Wǒ
modální sloveso
想
想
xiǎng
对
对
對
duì
podst. jméno/zájm.
她
她
tā
sloveso
说
說
shuō
předmět
许多话。
許多話。
xǔduō huà.
Chci jí toho hodně říct.

Se záporem a modálním slovesem

podmět
我
我
Wǒ
不
不
不
bú
modální sloveso
想
想
xiǎng
对
对
對
duì
podst. jm./zájm.
她
她
tā
sloveso
说
說
shuō
předmět
这句话。
這句話。
zhè jù huà.
Nechci jí tohle říct.

Funkce

1. duì 对/對 uvádí, komu je nějaký děj určen nebo na koho/co je namířen

Jestliže 对/對 uvádí příjemce děje nebo jeho cíl, musí být přísudkem věty sloveso vyjadřující děj nebo chování.

他对大家点了点头。
他對大家點了點頭。
Tā duì dàjiā diǎn le diǎn tóu.
Na všechny kývl hlavou. / Všem kývl.
孩子对妈妈笑了一下。
孩子對媽媽笑了一下。
Háizi duì māma xiào le yíxià.
Dítě se usmálo na maminku.
学生应该对她说什么?
學生應該對她說什麼?
Xuésheng yīnggāi duì tā shuō shénme?
Co by jí měl student říct?

2. duì 对/對 vyjadřuje postoj k někomu nebo něčemu

Předložka duì 对/對 se používá ve frázích vyjadřujících postoj k někomu nebo něčemu. Postoj k někomu nebo něčemu může být vyjádřen:

  • sloveso
爸爸对他自己做的晚饭很满意。
爸爸對他自己做的晚飯很滿意。
Bàba duì tā zìjǐ zuò de wǎnfàn hěn mǎnyì.
Tatínek je spokojen s večeří, kterou udělal.
  • slovesem yǒu 有 „mít“ a jeho předmětem
我们对他有意见。
我們對他有意見。
Wǒmen duì tā yǒu yìjian.
Máme vůči němu výhrady/námitky.
  • adjektivem
她对我特别好。
她對我特別好。
Tā duì wǒ tèbié hǎo.
Je na mě obzvlášť hodná.