Příslovce zài 再 „opět, znovu, zase“ má v čínštině tři hlavní funkce:
- Vyjádření opakování činnosti nebo stavu (většinou v budoucnosti).
- Navýšení ve významu „ještě“, které se týká:
- množství (např. „ještě jeden“),
- počtu opakování (např. „ještě jednou“),
- délky trvání děje (např. „ještě chvíli“).
- Označení časového sledu dějů, které se ještě neodehrály („a potom, a pak“).

Slovosled
Základní slovosled
Zài 再 stojí před slovesem a obvykle vyjadřuje, že činnost nebo stav se bude v budoucnosti opakovat.
Může být také použito ke zvýraznění stupně adjektiva nebo k rozšíření rozsahu děje, tedy k navýšení množství něčeho, počtu opakování či délky trvání dané činnosti. Když zài 再 stojí před slovesem, může se toto množství vztahovat přímo k předmětu, jako ve spojení „sníst ještě jeden“, nebo se může vztahovat k trvání děje prostřednictvím obecného časového výrazu yíhuìr 一会儿/一會兒 „chvilku, chvíli“.
Zài 再 může být také umístěno před adjektivum, aby naznačilo další zvýšení stupně nebo množství, ve významu „ještě trochu…“ nebo „o něco víc…“. V takových větách následuje za adjektivem doplnění (přesné nebo nepřesné) ve formě komplementu stupně, které vyjadřuje přání mluvčího (nejedná se o popis faktů, ale o vyjádření toho, jak by si mluvčí přál, aby věci byly).
Zápor
Zài 再 se obvykle dává za záporku bù 不 nebo méi 没/沒.
Po záporce bù 不
Struktura „bù 不 + zài 再 + sloveso + le 了“ znamená „už ne, už dál ne“ a vyjadřuje, že daná činnost nebo stav budou ukončeny. Modální částice le 了 na konci věty označuje změnu stavu a vyjadřuje, že se něco už dále neděje.
Po záporce méi 没/沒
Struktura „méi 没/沒 + zài 再 + sloveso“ vyjadřuje, že se daná činnost po určité době nebo po svém dokončení už znovu neopakovala. Často se používá v časových souvětích, kde první věta určuje časový bod, například věta s výrazem yǐhòu 以后/以後 „poté, co / po“.
Otázka
Otázka zjišťovací (ano-ne) se tvoří přidáním tázací částice ma 吗/嗎 na konec věty.
S modálním slovesem
Pokud je ve větě modální sloveso, dává se zài 再 zpravidla mezi modální sloveso a hlavní sloveso věty.
Ve druhé větě souvětí
V souvětí se dvěma ději/činnostmi nebo stavy může být zài 再 použito ve druhé větě k označení druhého kroku v časové posloupnosti činností nebo stavů. Toto užití se obvykle vztahuje k činnostem, které se ještě neodehrály.
Někdy se v první větě pro výslovné zdůraznění časové posloupnosti používají i jiná příslovce, například xiān 先 „nejprve“, ale není to nutné, pokud je pořadí dějů zřejmé z kontextu.
Více informací o tomto užití je v hesle Časová posloupnost s xiān… zài/ránhòu… 先… 再/然后/然後… “nejprve… potom…”
Funkce
1. Zài 再 vyjadřuje opakování v budoucnosti
Zài 再 vyjadřuje, že se nějaká činnost nebo stav v budoucnu znovu zopakuje – tedy že se něco už jednou stalo a stane se to „znovu“.
Často se používá ve větách, které někoho vybízejí ke zopakování dané činnosti.
Více informací o opakování děje v minulosti nebo přítomnosti je v hesle Příslovce yòu 又.
2. Zài 再 vyjadřuje navýšení množství nebo stupně
Zài 再 může sloužit ke zvýraznění stupně adjektiva nebo k rozšíření rozsahu děje. Objevuje se před slovesy nebo adjektivy ve významu „ještě…“ (případně „další…“), přičemž důraz je kladen na zvýšení počtu opakování či délky trvání děje nebo množství předmětu.
Často se objevuje ve větách, které žádají o „ještě něco“ nebo „další opakování“ nějaké činnosti. V tomto významu funguje zài 再 podobně jako české „ještě jeden / ještě trochu / ještě jednou“ apod.
3. Zài 再 vyjadřuje časovou posloupnost dějů
Zài 再 může vyjadřovat, že jeden děj nebo stav nastává až po jiném. Často uvádí druhou činnost nebo stav ve sledu činností či dějů a znamená “potom, pak, následně”. Toto užití se obvykle vztahuje k dějům, které se ještě neodehrály — typicky se vyskytuje v plánech, pokynech, návodech nebo popisu každodenních činností.