Menu

马上
馬上
mǎshàng
„ihned, okamžitě“
先
先
xiān
„nejprve, nejdříve“
有时
有時
yǒushí
„někdy“

HSK1 HSK2 TBCL1 TBCL2

Mǎshàng 马上/馬上 „ihned, okamžitě“, xiān 先 „nejprve, nejdříve“ a yǒushí 有时/有时 „někdy“ jsou příslovce času, která vyjadřují, kdy se děj odehrává a jak je časově zařazen. Mǎshàng 马上/馬上 a xiān 先 stojí vždy před slovesem a za podmětem, zatímco yǒushí 有时/有時 může stát před i za podmětem.

UNIOR mashang sim UNIOR mashang tra

Slovosled

Základní slovosled

Mǎshàng 马上/馬上 „ihned, okamžitě“ a xiān 先 „nejprve, nejdříve“ stojí mezi podmětem a slovesem.

podmět
我
我
Wǒ
马上/馬上
马上
馬上
mǎshàng
sloveso
到
到
dào
(předmět)
你家。
你家。
nǐ jiā.
Hned jsem u tebe (doma).
podmět
我
我
Wǒ
先
先
先
xiān
sloveso
试试
試試
shì shì
(předmět)
红色的衣服。
紅色的衣服。
hóngsè de yīfu.
Nejprve si vyzkouším červené oblečení.

Yǒushí 有时/有時 pochází z delšího výrazu yǒu de shíhou 有的时候/有的時候, který se může objevit také ve zkrácené podobě yǒu shíhou 有时候/有時候. Všechny tři tvary znamenají „někdy“ a mohou stát za podmětem. Protože tyto výrazy obsahují sloveso yǒu 有 „být, existovat“ (doslova znamenají „existují chvíle, kdy…“), mohou stát také před podmětem.

podmět
我
我
Wǒ
有时/有時
有时
有時
yǒushí
sloveso
去
去
qù
(předmět)
她家。
她家。
tā jiā.
Někdy chodím k ní domů.
有时/有時
有时
有時
Yǒushí
podmět
我们
我們
wǒmen
sloveso
吃
吃
chī
(předmět)
中国菜。
中國菜。
Zhōngguó cài.
Někdy jíme čínské jídlo.

Zápor

Pro vyjádření toho, že se děj nestane hned, se před výraz mǎshàng 马上/馬上 dává obvykle bù 不 „ne“ spolu s modálním slovesem, jako je huì 会/會 „umět“ (slouží také k vyjádření budoucnosti)  nebo xiǎng 想 „chtít“, případně se slovesy jako dǎsuàn 打算 „plánovat, zamýšlet“.

podmět
我
我
Wǒ
不
不
不
bú
modální sloveso
要
要
yào
马上/馬上
马上
馬上
mǎshàng
sloveso
回答
回答
huídá
(předmět)
你的问题。
你的問題。
nǐ de wèntí.
Nechci hned odpovědět na tvoji otázku.
podmět
她
她
Tā
不
不
不
bù
打算
打算
打算
dǎsuàn
马上/馬上
马上
馬上
mǎshàng
sloveso
要
要
yào
(předmět)
小孩。
小孩。
xiǎohái.
Nemá v plánu mít děti hned.

Pro vyjádření toho, že se děj v minulosti nestal okamžitě, se přímo před mǎshàng 马上/馬上 dává méiyǒu 没有/沒有 „ne“.

podmět
他们
他们
Tāmen
没有/沒有
没有
沒又
méiyǒu
马上/馬上
马上
馬上
mǎshàng
sloveso
回
回
huí
(předmět)
家。
家。
jiā.
Nevrátili se domů hned.

Pro vyjádření toho, že se děj neodehrál jako první (tj. neproběhl „nejdříve“), se přímo před xiān 先 dává méiyǒu 没有/沒有 „ne“.

podmět
你
你
Nǐ
没有/沒有
没有
沒有
méiyǒu
先
先
先
xiān
sloveso
检查
检查
jiǎnchá
(předmět)
这些东西。
這些東西。
zhè xiē dōngxi.
Ty jsi tyhle věci nejdřív nezkontroloval.

Pro vyjádření, že nějaký děj není proveden jako první (nejdříve), se před xiān 先 dává záporka bù 不 „ne“ klade před 先.

podmět
她
她
Tā
不
不
不
bù
先
先
先
xiān
sloveso
吃
吃
chī
(předmět)
水果。
水果。
shuǐguǒ.
Ona nejí ovoce jako první.

Výraz yǒushí 有时/有時 „někdy“ sám o sobě nelze dát do záporu, ale záporky bù 不 „ne“ a méi 没/沒 „ne“ lze umístit za yǒushí 有时/有時, aby daly do záporu sloveso, které po něm následuje.

podmět
他们
他們
Tāmen
有时/有時
有时
有時
yǒushí
不
不
不
bú
sloveso
做
做
zuò
(předmět)
作业。
作業。
zuòyè.
Někdy nedělají domácí úkoly.
podmět
他们
他們
Tāmen
有时/有時
有时
有時
yǒushí
没/沒
没
沒
méi
sloveso
做
做
zuò
(předmět)
作业。
作業。
zuòyè.
Někdy nedělali domácí úkoly.

Otázka

Pro vytvoření otázky zjišťovací (ano-ne) se na konec věty dává tázací částice ma 吗/嗎.

podmět
我们
我們
Wǒmen
马上/馬上
马上
馬上
mǎshàng
sloveso
开
開
kāi
(předmět)
会
會
huì
吗/嗎
吗?
嗎?
ma?
Máme schůzi hned teď? / Budeme mít schůzi hned teď?
podmět
你
你
Nǐ
先
先
先
xiān
sloveso
洗
洗
xǐ
(předmět)
澡
澡
zǎo
吗/嗎
吗?
嗎?
ma?
Dáš si nejdřív sprchu? / Dáš si sprchu jako první?
podmět
你
你
Nǐ
有时/有時
有时
有時
yǒushí
sloveso
听
聽
tīng
(předmět)
音乐
音樂
yīnyuè
吗/嗎
吗?
嗎?
ma?
Posloucháš někdy hudbu?
有时/有時
有时
有時
Yǒushí
podmět
你
你
nǐ
sloveso
听
聽
tīng
(předmět)
音乐
音樂
yīnyuè
吗/嗎
吗?
嗎?
ma?
Někdy posloucháš hudbu?

S modálním slovesem

Protože mǎshàng 马上/馬上 vyjadřuje, že se děj stane velmi brzy, jeho význam je vždy spojen s hlavním slovesem. Proto pokud je ve větě modální sloveso, může mǎshàng 马上/馬上 stát před nebo za modálním slovesem podle toho, co chce mluvčí zdůraznit.

podmět
你
你
Nǐ
马上/馬上
马上
馬上
mǎshàng
modální sloveso
可以
可以
kěyǐ
slovesná fráze
走。
走。
zǒu.
Hned budeš moct jít (odejít).
(Ještě to není dovoleno, ale brzy bude.)
podmět
他
他
Tā
马上/馬上
马上
馬上
mǎshàng
modální sloveso
会
會
huì
slovesná fráze
写完。
寫完。
xiě wán.
Hned to dopíše.
(Už začal psát a brzy psaní dokončí.)
podmět
你
你
Nǐ
modální sloveso
可以
可以
kěyǐ
马上/馬上
马上
馬上
mǎshàng
slovesná fráze
走。
走。
zǒu.
Můžeš hned jít (odejít).
(Je to dovoleno a posluchač může okamžitě odejít.)
podmět
他
他
Tā
modální sloveso
会
會
huì
马上/馬上
马上
馬上
mǎshàng
slovesná fráze
写完
寫完。
xiě wán.
Napíše to ihned.
(Ještě nezačal psát, ale jakmile začne, bude to mít rychle hotové.)

Lze si povšimnout, že když mluvčí dává pokyn, povolení nebo sděluje plán, výraz mǎshàng 马上/馬上 se obvykle klade těsně před hlavní sloveso. V tomto použití mǎshàng 马上/馬上 ukazuje, že daný děj má být proveden hned teď, ne později.

你应该马上做。
你應該馬上做。
Nǐ yīnggāi mǎshàng zuò.
Měl bys to udělat hned.

Modální sloveso může stat před nebo za xiān 先.

podmět
我们
我們
Wǒmen
先
先
先
xiān
modální sloveso
想
想
xiǎng
sloveso
休息。
休息。
xiūxi.
(předmět)
Chceme si nejdříve odpočinout.
podmět
我们
我們
Wǒmen
modální sloveso
要
要
yào
先
先
先
xiān
sloveso
吃
吃
chī
(předmět)
饭。
饭。
fàn.
Musíme se nejdříve najíst.

Modální sloveso se zpravidla dává za yǒushí 有时/有時.

podmět
我
我
Wǒ
有时/有時
有时
有時
yǒushí
modální sloveso
可以
可以
kěyǐ
sloveso
用
用
yòng
(předmět)
我妈妈的电脑。
我媽媽的電腦。
wǒ māma de diànnǎo.
Někdy můžu použít počítač své mámy.

S předložkovou frází

Mǎshàng 马上/馬上, xiān 先 a yǒushí 有时/有時 obvykle stojí před předložkovou frází.

podmět
我
我
Wǒ
马上/馬上
马上
馬上
mǎshàng
předložková fráze
跟他们
跟他們
gēn tāmen
sloveso
说
說
shuō
(předmět)
话。
話。
huà.
Hned si s nimi promluvím.
podmět
你
你
Nǐ
先
先
先
xiān
předložková fráze
给我
给我
gěi wǒ
sloveso
洗
洗
xǐ
(předmět)
头。
頭。
tóu.
Nejdříve mi umyj vlasy.
podmět
我
我
Wǒ
有时/有時
有时
有時
yǒushí
předložková fráze
在大学的图书馆
在大學的圖書館
zài dàxué de túshūguǎn
sloveso
学习
學習
xuéxí
(předmět)
中文。
中文。
Zhōngwén.
Někdy se učím čínštinu v univerzitní knihovně.

Funkce

1. Mǎshàng 马上/馬上 vyjadřuje bezprostřednost a okamžitost děje

Mǎshàng 马上/馬上 vyjadřuje, že děj se odehraje „ihned, okamžitě“ a často se používá v mluvené čínštině. Může se vztahovat na děje, které už se odehrály, i děje, které se teprve odehrají. Často po něm následuje příslovce jiù 就.

我想马上吃饭。
我想馬上吃飯。
Wǒ xiǎng mǎshàng chī fàn.
Chci se hned najíst.
你下课以后,马上就回家吗?
你下課以後,馬上就回家嗎?
Nǐ xià kè yǐhòu, mǎshàng jiù huí jiā ma?
Po skončení vyučování se hned vrátíš domů? / Po škole se hned vrátíš domů?
今天机票很便宜, 所以我马上就买票了。
今天機票很便宜, 所以我馬上就買票了。
Jīntiān jīpiào hěn piányi, suǒyǐ wǒ mǎshàng jiù mǎi piào le.
Dnes jsou letenky levné, takže jsem si hned jednu koupil.

Když se mǎshàng 马上/馬上 použije spolu s příslovcem jiù 就 a modální částicí le 了 na konci věty, zdůrazňuje, že se děj má stát velmi brzy, doslova „už už“, a vytváří silný pocit bezprostřední blízkosti děje.

你再等一会儿, 爸爸妈妈马上就来了。
你再等一会儿, 爸爸媽媽馬上就來了。
Nǐ zài děng yíhuìr, bàba māma mǎshàng jiù lái le.
Počkej ještě chvíli, rodiče (táta s mámou) hned přijdou.
时间过得真快,(我)马上就要回国了!
時間過得真快,(我)馬上就要回國了!
Shíjiān guò de zhēn kuài, (wǒ) mǎshàng jiù yào huí guó le!
Čas běží opravdu rychle, už se brzy vracím domů (do své země)!

Výrazu mǎshàng 马上/馬上 přímo předchází záporka bù 不 pro vyjádření toho, že někdo „něco neudělá hned“. V takových případech se mezi záporku bù 不 a mǎshàng 马上/馬上 dává ještě modální sloveso nebo sloveso dǎsuàn 打算 „plánovat, zamýšlet“.

我不打算马上参加汉语水平考试。
我不打算馬上參加漢語水平考試。
Wǒ bù dǎsuàn mǎshàng cānjiā Hànyǔ shuǐpíng kǎoshì.
Nemám v úmyslu se hned účastnit zkoušky HSK.
我不想马上给他打电话。
我不想馬上給他打電話。
Wǒ bù xiǎng mǎshàng gěi tā dǎ diànhuà.
Nechci mu volat hned.

Může mu však přímo předcházet méiyǒu 没有/沒有 pro vyjádření toho, že někdo „něco něco neudělal hned“.

因为工作太多,没有马上出发。
因為工作太多,沒有馬上出發。
Yīnwèi gōngzuò tài duō, méiyǒu mǎshàng chūfā.
Protože jsem měl moc práce, nevyrazil jsem hned.

Záporka bù 不 může stát přímo před mǎshàng 马上/馬上 v podmínkových větách, které vyjadřují, že pokud někdo „něco neudělá hned“, tak se stane něco jiného, a také v řečnických otázkách obsahujících nepřímo vyjádřené hodnocení.

如果你不马上进来,你就会生病。
如果你不馬上進來,你就會生病。
Rúguǒ nǐ bù mǎshàng jìnlái, nǐ jiù huì shēng bìng.
Pokud hned nevejdeš dovnitř, tak onemocníš.
你为什么不马上给她打电话?
你為什麼不馬上給她打電話?
Nǐ wèishéme bù mǎshàng gěi tā dǎ diànhuà?
Proč jí nezavoláš hned?
Více informací o podmínkových větách v hesle Rúguǒ……, jiù…… 如果……,就…… „jestliže/pokud…, tak…“ a ……dehuà, jiù…… ……的话,就…… „jestliže/pokud…, tak…“

2. Xiān 先 vyjadřuje prioritu v chronologickém pořadí dějů/činností

Xiān 先 vyjadřuje, že činnost proběhne „nejprve, nejdříve“ a poskytuje informaci o chronologické posloupnosti dějů/činností. Používá se u konkrétních, po sobě jdoucích činností v rozkazovacích nebo oznamovacích větách.

老师,我先说吧!
老師,我先說吧!
Lǎoshī, wǒ xiān shuō ba!
Pane učiteli, já to řeknu jako první!
你们先喝点儿什么?
你們先喝點兒什麼?
Nǐmen xiān hē diǎnr shénme?
Co si dáte nejdříve k pití?
学生比老师先到了十分钟。
學生比老師先到了十分鐘。
Xuésheng bǐ lǎoshī xiān dào le shí fēnzhōng.
Studenti dorazili o deset minut dřív než učitel.
孩子没有先做作业,就去玩儿了。
孩子沒有先做作業,就去玩兒了。
Háizi méiyǒu xiān zuò zuòyè, jiù qù wánr le.
Děti si šly rovnou hrát, aniž by nejprve udělaly domácí úkol.
你没有先问问就做了。
你沒有先問問就做了。
Nǐ méiyǒu xiān wènwen jiù zuò le.
Udělal jsi to, aniž by ses nejdříve zeptal.
Více informací o xiān 先 je v hesle Konstrukce xiān…… zài/ránhòu…… 先…… 再/然后/然後…… „nejdříve… a potom…“

Záporka bù 不 se obvykle klade před xiān 先 v podmínkových větách, které vyjadřují, že pokud někdo „nejprve něco neudělá“, tak se stane něco jiného, nebo v řečnických otázkách obsahujících nepřímo vyjádřené hodnocení.

如果你不先洗手,就不能吃饭。
如果你不先洗手,就不能吃飯。
Rúguǒ nǐ bù xiān xǐ shǒu, jiù bù néng chī fàn.
Jestli si nejprve neumyješ ruce, tak nemůžeš jíst.
你为什么不先告诉我呢?
你為什麼不先告訴我呢?
Nǐ wèishénme bù xiān gàosu wǒ ne?
Proč to nejprve neřekneš mně?
Více informací o podmínkových větách v hesle Rúguǒ……, jiù…… 如果……,就…… „jestliže/pokud…, tak…“ a ……dehuà, jiù…… ……的话,就…… „jestliže/pokud…, tak…“

3. Yǒushí 有时/有時 označuje málo frekventované děje/činnosti

Yǒushí 有时/有時 vyjadřuje, že k něčemu dochází „někdy“, tedy jen občas a nepravidelně.

我有时晚上做作业。
我有時晚上做作業。
Wǒ yǒushí wǎnshang zuò zuòyè.
Někdy dělám domácí úkoly večer.
有时我感到很难过。
有時我感到很難過。
Yǒushí wǒ gǎn dào hěn nánguò.
Někdy se cítím (velmi) smutně.
北京的冬天很冷,有时候还下雪。
北京的冬天很冷,有時候還下雪。
Běijīng de dōngtiān hěn lěng, yǒu shíhou hái xià xuě.
Pekingské zimy jsou chladné, někdy dokonce sněží.
有时候我觉得我不喜欢他了。
有時候我覺得我不喜歡他了。
Yǒu shíhou wǒ juéde wǒ bù xǐhuan tā le.
Někdy mám pocit, že už ho nemám rád.
有的时候你应该先想好,然后说。
有的時候你應該先想好,然後說。
Yǒu de shíhou nǐ yīnggāi xiān xiǎng hǎo, ránhòu shuō.
Někdy by sis to měl nejdřív (pořádně) promyslet a až potom mluvit.

V souřadných konstrukcích s významem „někdy…, někdy…“ stojí yǒushí 有时/有時 za podmětem, pokud je v obou větách podmět stejný. Pokud má každá věta jiný podmět, musí být yǒushí 有时/有時 na začátku každé z nich.

星期二下午,他有时在家看书,有时和朋友去打球。
星期二下午,他有時在家看書,有時和朋友去打球。
Xīngqī'èr xiàwǔ, tā yǒushí zài jiā kàn shū, yǒushí hé péngyou qù dǎ qiú.
V úterý odpoledne si někdy doma čte, někdy jde s kamarády hrát míčové hry.
星期二下午,有时他来我家,有时我去他家。
星期二下午,有時他來我家,有時我去他家。
Xīngqīèr xiàwǔ,yǒushí tā lái wǒ jiā,yǒushí wǒ qù tā jiā.
V úterý odpoledne jde někdy on ke mně domů, někdy jdu já k němu domů.
雨有时大有时小。
雨有時大有時小。
Yǔ yǒushí dà yǒushí xiǎo.
Někdy prší hodně, někdy málo. / Déšť je někdy silný, někdy slabý.