Menu

又
又
yòu
„opět, znovu, zase“
再
再
zài
„opět, znovu, zase“, „ještě“
还
還
hái

HSK2 TBCL2

Yòu 又, zài 再 a hái 还/還 mají společnou funkci: všechny vyjadřují opakování a časový posun děje. Přestože se v obecném významu „znovu / opět / ještě“ mohou překrývat, zásadně se liší v umístění ve větě a v tom, jak mluvčí vnímá vztah děje k času a realitě.

Yòu 又 často znamená, že se něco znovu stalo jako opakovaná událost (už se to stalo dříve nebo se stejná situace vrací).

Zài 再 se používá pro něco, co se stane znovu později nebo „ještě jednou“ (opakování ještě nenastalo).

Hái 还/還 zdůrazňuje pokračování, které může vycházet buď z děje či stavu samotného, nebo z perspektivy mluvčího.

Srovnej s: Příslovce yòu 又 a Příslovce zài 再 a Příslovce hái 还/還

Rozdíly

1. Pozice při použití s modálním slovesem

Pokud je ve větě modální sloveso (např. néng 能 „moci“, yào 要 „chtít“, huì 会 „umět“), yòu 又 a hái 还/還 se dávají před něj, zatímco zài 再 se dává až za něj (před hlavní sloveso věty).

他又能打球了。
他又能打球了。
Tā yòu néng dǎ qiú le.
Už může zase hrát míčové hry.
我希望我们下周末还能见面。
我希望我們下週末還能見面。
Wǒ xīwàng wǒmen xià zhōumò hái néng jiàn miàn.
Doufám, že se příští víkend budeme moct ještě vidět.
你能再写一遍吗?
你能再寫一遍嗎?
Nǐ néng zài xiě yí biàn ma?
Můžeš to napsat ještě jednou?

2. Pozice při použití se záporkou

Pokud je ve větě záporka bù 不 „ne“ nebo , méi 没/沒 „ne“ yòu 又 a hái 还/還 se dávají před ni, zatímco zài 再 obvykle následuje až za záporkou.

Yòu 又+ méi 没/沒 vyjadřuje, že se něco opět nestalo v minulosti nebo přítomnosti.

她们今天又没来。
她們今天又沒來。
Tāmen jīntiān yòu méi lái.
Dnes zase nepřišly.

Hái 还/還 + méi 没/沒 vyjadřuje, že nějaký děj nebo stav dosud nenastal.

她们还没来。
她們還沒來。
Tāmen hái méi lái.
Ještě nepřišly.

Méi 没/沒 + zài 再 vyjadřuje, že se daný děj po určité době nebo po dokončení předchozího děje už znovu neopakoval.

她们走了以后没再来。
她們走了以後沒再來。
Tāmen zǒu le yǐhòu méi zài lái.
Poté, co odešly, už znovu nepřišly.

Bù 不 + zài 再 vyjadřuje, že daný děj nebo stav bude ukončen.

她现在老了,不再漂亮了。
她現在老了,不再漂亮了。
Tā xiànzài lǎo le, bú zài piàoliang le.
Teď už je stará a už není hezká (jako byla).

3. Vyjádření opakování

K vyjádření toho, že se nějaký děj nebo stav znovu opakoval v minulosti nebo přítomnosti, lze použít pouze yòu 又 „opět, znovu, zase“. Ve větách s yòu 又 obvykle už proběhl jak původní děj, tak jeho opakování, a často se ve větě objevuje také částice le 了.

上个星期我来了,昨天又来了。
上個星期我來了,昨天又來了。
Shàng ge xīngqī wǒ lái le, zuótiān yòu lái le.
Minulý týden jsem přišel a včera jsem přišel zase.
他又忘了做作业。
他又忘了做作業。
Tā yòu wàng le zuò zuòyè.
Zase zapomněl udělat domácí úkol.

Pro vyjádření opakování v budoucnosti se používá zài 再 „opět, znovu, zase“ / „ještě“. V tomto případě se yòu 又 obvykle nepoužívá.

昨天我来了,下个星期再来。
昨天我來了,下個星期再來。
Zuótiān wǒ lái le, xià ge xīngqī zài lái.
Včera jsem přišel a příští týden přijdu zase.
你再复习一遍吧。
你再復習一遍吧。
Nǐ zài fùxí yí biàn ba.
Zopakuj si to (učivo) ještě jednou.

Hái 还/還 může označovat také budoucí děj nebo stav, který se znovu objeví. K tomu dochází tehdy, když je situace chápána jako pokračující v čase. Pocit kontinuity může vycházet z děje nebo stavu samotného (např. probíhající činnost, trvající stav, existující dohoda) nebo také z toho, jak mluvčí situaci chápe a podává.

Pokud však mluvčí budoucí děj pojme jako nový další výskyt, lze použít zài 再. V některých kontextech se tato dva výrazy mohou stát zaměnitelnými podle toho, jak je situace mluvčím vnímána. Příklady jsou uvedeny v odpovědích B1 a B2 níže.

A: 对不起,我要请你明天再来大学的办公室。
A: 對不起,我要請你明天再來大學的辦公室。
A: Duìbuqǐ, wǒ yào qǐng nǐ míngtiān zài lái dàxué de bàngōngshì.
A: Promiňte, ale musím vás požádat, abyste zítra znovu přišel do kanceláře univerzity.
B1: 没关系,明天我再来。
B1: 沒關係,明天我再來。
B1: Méi guānxi, míngtiān wǒ zài lái.
B1: To nevadí, zítra přijdu znovu.
(Mluvčí se v okamžiku, kdy rozhovor probíhá, rozhodl, že půjde znovu.)
B2: 没关系,正好明天我还要去大学上课。
B2: 沒關係,正好明天我還要去大學上課。
B2: Méi guānxi, zhènghǎo míngtiān wǒ hái yào qù dàxué shàng kè.
B2: To nevadí, stejně zítra musím jít (zase) na univerzitu na výuku.
(Mluvčí měl v plánu přijít na univerzitu z jiného (dalšího) důvodu ještě před konverzací.)
他还在睡觉。
他還在睡覺。
Tā hái zài shuì jiào.
Ještě spí. / Ještě spal.
(Zài 在 + sloveso vyjadřuje probíhající činnost.)
天气还很冷。
天氣還很冷。
Tiānqì hái hěn lěng.
Ještě je chladno. (Počasí je ještě chladné.)
(Adjektivum popisuje stav, který dále pokračuje – nelze použít zài 再.)

4. Vyjádření přidání nebo navýšení

Zài 再 lze použít u sloves i adjektiv ve funkci přísudku k vyjádření, že se něco udělá navíc, ještě, znovu, s důrazem na zvýšení počtu opakování či délky trvání činnosti nebo množství předmětu. Yòu 又 ani hái 还/還 tento význam vyjádřit nemohou.

这件衣服再便宜一点儿,好吗?
這件衣服再便宜一點兒, 好嗎?
Zhè jiàn yīfu zài piányi yìdiǎnr, hǎo ma?
Šlo by tohle oblečení ještě trochu zlevnit?
服务员,**再v来一杯。
服務員,再來一杯。
Fúwùyuán, zài lái yì bēi.
Pane číšníku, dám si ještě jednu skleničku.

Yòu 又 může uvádět druhou větu souvětí, která označuje další děj navazující na již proběhlý děj zmíněný v první větě. V tomto použití se často překládá jako „a také“ a je zaměnitelné s hái 还/還, které v tomto kontextu znamená „a navíc“. Rozdíl je v tónu sdělení: yòu 又 často vyjadřuje postoj mluvčího (např. překvapení nebo podráždění), zatímco hái 还/還 je neutrální. Zài 再 v tomto typu vět použít nelze.

他买了面包,又买了一斤苹果。
他買了麵包,又買了一斤蘋果。
Tā mǎi le miànbāo, yòu mǎi le yì jīn píngguǒ.
Koupil chleba a taky koupil půl kila jablek.
他买了面包,还买了一斤苹果。
他買了麵包,還買了一斤蘋果。
Tā mǎi le miànbāo, hái mǎi le yì jīn píngguǒ.
Koupil chleba a ještě koupil půl kila jablek.

Pokud yòu 又 uvádí další děj, který už proběhl, a tento děj negován pomocí záporky bù 不 „ne“, doslovný význam takového spojení je „a také neudělat něco“. V přirozeném překladu však odpovídá významu „ani“. V tomto případě nelze použít hái 还/還.

你平常吃得很少,又不运动,那你越来越累了!
你平常吃得很少,又不運動,那你越來越累了!
Nǐ píngcháng chī de hěn shǎo, yòu bú yùndòng, nà nǐ yuè lái yuè lèi le!
Obvykle jíš velmi málo a (navíc) ani necvičíš, takže jsi čím dál unavenější.

5. Vyjádření časové posloupnosti

Zài 再 i yòu 又 mohou označovat sérii dějů nebo stavů, ale používají se v odlišných časových rámcích. Zài 再 se používá u zvykových činností nebo u dějů a stavů, které nastanou v budoucnosti. Yòu 又 se používá u dějů nebo stavů, které už nastaly v minulosti nebo přítomnosti.

V tomto významu se zài 再 často objevuje ve struktuře xiān…… zài…… 先…… 再……, která znamená znamená „nejdřív…, potom…“ a vyjadřuje, že jeden děj proběhne a poté následuje další. Ta se běžně používá při udílení pokynů v chronologickém pořadí. V těchto kontextech nelze použít yòu 又 ani hái 还/還.

妈妈先做午饭再去休息。
媽媽先做午飯再去休息。
Māma xiān zuò wǔfàn zài qù xiūxi.
Máma nejdřív udělá oběd a pak si půjde odpočinout.
我们先回家再讨论。
我們先回家再討論。
Wǒmen xiān huí jiā zài tǎolùn.
Nejprve se vraťme domů a potom to probereme.

Yòu 又 může znamenat také „a potom; a také“. Lze ho použít ve druhé větě souvětí k popisu série dějů nebo stavů, které už proběhly v minulosti nebo přítomnosti, a to v rámci struktury xiān…… yòu…… 先…… 又…… „nejdřív…, potom…“. V tomto případě nelze použít zài 再 ani hái 还/還, protože zài 再 nelze použít u dějů nebo stavů, které už nastaly, a hái 还/還 vyjadřuje přidání nějaké činnosti, nikoli pořadí dějů.

昨天晚上我们先去了电影院,又去吃晚饭了。
昨天晚上我們先去了電影院,又去吃晚飯了。
Zuótiān wǎnshang wǒmen xiān qù le diànyǐngyuàn, yòu qù chī wǎnfàn le.
Včera večer jsme šli nejprve do kina a potom na večeři.
我们去了北京,还去了上海。
我們去了北京,还去了上海。
Wǒmen qù le Běijīng, hái qù le Shànghǎi.
Jeli jsme do Pekingu a ještě do Šanghaje.
(Věta nevyjadřuje jasné pořadí dvou dějů; je možné, že nejdřív jeli do Šanghaje a potom do Pekingu, ale mluvčí pouze vyjmenovává všechna navštívená místa.)
Srovnej s: Sequential structure with xiān…… zài/ ránhòu…… 先…… 再/然后/然後…… ‘first… then…’