Menu

什么
什麼
shénme
otázkové slovo

Zájmeno shénme 什么/什麽 se používá v otázkách mířících na osoby nebo věci ve významu „co“ nebo „jaký“. Může se také objevit v oznamovacích větách k vyjádření neurčitosti ve vý-znamu „něco, nějaký“, a v konstrukcích vyjadřujících zobecnění ve významu „všechno“, „nic“ apod.
HSK1 TBCL1
shenme sim shenme tra

Slovosled

Otázka

Otázkové slovo shénme 什么/什麽 „co, jaký“ se často používá v otázkách mířících na věci. Obvykle stojí na pozici předmětu.

podmět
这
這
Zhè
předmět
是
是
shì
什么/什麼
什么?
什麼?
shénme?
Co je tohle?
你
你
Nǐ
喝
喝
hē
什么?
什麼?
shénme?
Co piješ?
他
他
Tā
怕
怕
pà
什么?
什麼?
shénme?
Čeho se bojí?

V této pozici mu mohou předcházet výrazy (yì)diǎnr (一)点儿/(一)點兒 „trochu” nebo (yì)xiē (一)些 „trochu, nějací/nějaké“, které v tomto případě zjemňují tón sdělení.

podmět
你
你
Nǐ
předmět
吃
吃
chī
点儿/點兒
点儿
點兒
diǎnr
什么/什麼
什么?
什麼?
shénme?
Co si dáš k jídlu?
podmět
他
他
Tā
předmět
说
說
shuō
些
些
些
xiē
什么/什麼
什么?
什麼?
shénme?
Co říkal?

Může také sloužit jako podmět, ale v této funkci se objevuje mnohem méně často a používá se především se slovesy jako shì 是 „být“, jiào 叫 „volat (na někoho)“, „jmenovat se“ (zde v trochu jiném významu) apod.

什么/什麼
什么
什麼
Shénme
sloveso
是
是
shì
předmět
自由?
自由?
zìyóu?
Co je to svoboda?
什么
什麼
Shénme
叫
叫
jiào
聰明?
聰明?
cōngming?
Co znamená být chytrý?

Může také sloužit jako přívlastek. V této funkci stojí před podmětem nebo předmětem a obvykle se nepojí s částicí de 的.

podmět
这
這
Zhè
sloveso
是
是
shì
什么/什麼
什么
什麼
shénme
předmět
东西?
東西?
dōngxi?
Co je to za věc?
(doslova „Tohle je jaká věc?“)
你
你
Nǐ
喜欢
喜歡
xǐhuan
什么
什麼
shénme
音乐?
音樂?
yīnyuè?
Jakou hudbu máš rád?
什么/什麼
什么
什麼
Shénme
podmět
人
人
rén
přísudek
最聪明?
最聰明?
zuì cōngming?
Jací lidé jsou nejchytřejší?
什么
什麼
Shénme
颜色
顏色
yánsè
最合适?
最合適?
zuì héshì?
Jaká barva je nejvhodnější?

V některých větách vyjadřuje tázací fráze s shénme 什么/什麽 „co, jaký“ vztah vlastnictví. V takovém případě se otázka týká věci, k níž se vztahuje jev označený předmětem. V těchto větách musí být za zájmeno shénme 什么/什麽 vložena strukturní částice de 的.

podmět
那
那
Nà
sloveso
是
是
shì
什么/什麼
什么
什麼
shénme
的
的
的
de
předmět
声音?
聲音?
shēngyīn?
Co je to za zvuk? (Co je zdrojem tohoto zvuku?)
这
這
Zhè
是
是
shì
什么
什麼
shénme
的
的
de
味道?
味道?
wèidao?
Co je to za vůni/chuť? (Co takto voní/chutná?)

Zájmeno shénme 什么/什麽 lze také použít v otázkách zjišťovacích (ano-ne) s tázací částicí ma 吗/嗎. V takových větách nevyjadřuje tázací význam, ale neurčitost ve smyslu „něco, nějaký“.

Může stát na pozici předmětu.

podmět
你
你
Nǐ
sloveso
需要
需要
xūyào
什么/什麼
什么
什麼
shénme
吗/嗎
吗?
嗎?
ma?
Potřebuješ něco?

Může mít také funkci přívlastku před předmětem.

podmět
你
你
Nǐ
sloveso
有
有
yǒu
什么/什麼
什么
什麼
shénme
předmět
事
事
shì
吗/嗎
吗?
嗎?
ma?
Máš něco na srdci? Potřebuješ něco?
你
你
Nǐ
有
有
yǒu
什么
什麼
shénme
消息
消息
xiāoxi
吗?
嗎?
ma?
Máš nějaké zprávy?

Oznamovací věta

V kladných větách zájmeno shénme 什么/什麼 vyjadřuje neurčitost („něco“, „nějaký“). Obvykle stojí na pozici předmětu nebo jeho přívlastku.

podmět
你
你
Nǐ
slovesná fráze
应该吃
應該吃
yīnggāi chī
přívlastek
点儿
點兒
diǎnr
什么/什麼
什么。
什麼。
shénme.
Měl bys něco sníst.
podmět
我
我
Wǒ
slovesná fráze
应该给他买
應該給他買
yīnggāi gěi tā mǎi
什么/什麼
什么
什麼
shénme
předmět
礼物。
禮物。
lǐwù.
Měl bych mu koupit nějaký dárek.

Zájmeno shénme 什么/什麼 lze také použít společně s příslovcem dōu 都 „všichni” a vytvořit tak konstrukci vyjadřující zobecnění („všechno”). Tato konstrukce vyjadřuje, že přísudek se vztahuje ke všem věcem v daném rozsahu. V tomto případě může zájmeno shénme 什么/什麼 stát na místě podmětu na začátku věty.

什么/什麼
什么
什麼
Shénme
都
都
都
dōu
přísudek
是白的。
是白的。
shì bái de.
Všechno je bílé.
什么
什麼
Shénme
都
都
dōu
很好。
很好。
hěn hǎo.
Všechno je fajn. / Všechno je super.

Zájmeno shénme 什么/什麽 může také sloužit jako předmět. V takovém případě konstrukce shénme dōu 什么都/什麽都 „všechno” stojí mezi podmětem a slovesem.

podmět
你
你
Nǐ
什么/什麼
什么
什麼
shénme
都
都
都
dōu
sloveso
知道。
知道。
zhīdao.
Všechno víš.
他
他
Tā
什么
什麼
shénme
都
都
dōu
懂。
懂。
dǒng.
Všemu rozumí.

Zápor

V záporných větách vyjadřuje zájmeno shénme 什么/什麽 záporné zobecnění („nic, žádný”). Může stát na pozici předmětu (za slovesem).

podmět
我
我
Wǒ
不
不
不
bù
sloveso
买
買
mǎi
什么/什麼
什么。
什麼。
shénme.
Nic si nekoupím.
podmět
他
他
Tā
没/沒
没
沒
méi
sloveso
吃
吃
chī
什么/什麼
什么。
什麼。
shénme.
Nic nesnědl.

Může také sloužit jako přívlastek a stát před předmětem věty.

podmět
这
這
Zhè
不
不
不
bù
sloveso
需要
需要
xūyào
什么/什麼
什么
什麼
shénme
předmět
经验。
經驗。
jīngyàn.
Tohle nepotřebuje žádné zkušenosti.
podmět
我
我
Wǒ
没/沒
没
沒
méi
sloveso
有
有
yǒu
什么/什麼
什么
什麼
shénme
předmět
问题。
問題。
wèntí.
Nemám žádné otázky.

Zájmeno shénme 什么/什麽 lze také použít společně s příslovcem dōu 都 „všichni” a záporkou bù 不 „ne”/ méi 没/沒 „ne”/ méiyǒu 没有/沒有 „ne“ (shénme dōu bù 什么都不/什麽都不 „nic“ nebo shénme dōu méi 什么都没/什麽都沒 „nic“). Tato konstrukce vyjadřuje zdůraznění (zdůraznění záporného zobecnění). V tomto případě může zájmeno shénme 什么/什麼 sloužit jako podmět na začátku věty.

什么/什麼
什么
什麼
Shénme
都
都
都
dōu
不
不
不
bù
přísudek
好.
好.
hǎo.
Nic není dobré.
什么/什麼
什么
什麼
Shénme
都
都
都
dōu
没/沒
没
沒
méi
přísudek
有。
有。
yǒu.
Nic (tam) není. / Nic nemám (/nemá apod.)

Většinou však zájmeno shénme 什么/什麼 slouží jako předmět. V takovém případě musí stát mezi podmětem a slovesnou frází.

podmět
我
我
Wǒ
什么/什麼
什么
什麼
shénme
都
都
都
dōu
不
不
不
bù
sloveso
知道
知道
zhīdao.
Nic nevím.
他
他
Tā
什么
什麼
shénme
都
都
dōu
不
不
bù
明白。
明白。
míngbai.
Nic nechápe.

Místo dōu 都 „všichni” lze použít také příslovce yě 也 „také”.

podmět
他
他
Tā
什么/什麼
什么
什麼
shénme
也
也
也
yě
不
不
不
bù
sloveso
吃。
吃。
chī.
Nic nejí.
她
她
Tā
什么
什麼
shénme
也
也
yě
不
不
bú
会。
會。
huì.
Nic neumí.

V záporných větách může zájmeno shénme 什么/什麼 také blíže rozvíjet předmět, který se přesunul na pozici před slovesnou frází. Příslovce yě 也 nebo dōu 都 stojí za předmětem.

podmět
她
她
Tā
什么/什麼
什么
什麼
shénme
předmět
问题
問題
wèntí
都
都
都
dōu
没/沒
没
沒
méi
sloveso
有。
有。
yǒu.
Nemá žádné problémy / otázky.
我
我
Wǒ
什么
什麼
shénme
水果
水果
shuǐguǒ
都
都
dōu
没
沒
méi
买。
買。
mǎi.
Žádné ovoce jsem nekoupil.
podmět
她
她
Tā
什么/什麼
什么
什麼
shénme
předmět
东西
東西
dōngxi
也
也
也
yě
不
不
不
bù
sloveso
吃。
吃。
chī.
Nic nejí. (Nejí žádné věci.)
他
他
Tā
什么
什麼
shénme
书
書
shū
也
也
yě
不
不
bù
看。
看。
kàn.
Nečte žádné knihy.

S modálním slovesem

Otázkové slovo shénme 什么/什麽 „co, jaký” se často používá ve větách s modálním slovesem. Modální sloveso obvykle stojí před slovesem, ke kterému se vztahuje. Pozice otázkového slova závisí na jeho funkci (podobně, jako bylo popsáno v předchozích částech).

podmět
你
你
Nǐ
modální sloveso
要
要
yào
sloveso
干
幹
gàn
什么/什麼
什么?
什麼?
shénme?
Co budeš dělat?
podmět
你
你
Nǐ
modální sloveso
应该
應該
yīnggāi
sloveso
吃
吃
chī
přívlastek
点儿
點兒
diǎnr
什么/什麼
什么。
什麼。
shénme.
Měl bys něco sníst.
podmět
我
我
Wǒ
什么/什麼
什么
什麼
shénme
都
都
都
dōu
modální sloveso
想
想
xiǎng
sloveso
学。
學。
xué.
Všechno se chci naučit.

V záporných větách stojí záporka před modálním slovesem a zájmeno shénme 什么/什麽 „nic, žádný” slouží jako předmět nebo jeho přívlastek.

podmět
我
我
Wǒ
不
不
不
bù
modální sloveso
想
想
xiǎng
sloveso
吃
吃
chī
什么/什麼
什么。
什麼。
shénme.
Nechci nic jíst.
podmět
他
他
Tā
什么/什麼
什么
什麼
shénme
předmět
话
話
huà
都
都
都
dōu
不
不
不
bù
modální sloveso
想
想
xiǎng
sloveso
说。
說。
shuō.
Nechce nic říct.

V předložkové frázi

Otázkové slovo shénme 什么/什麼 „co, jaký” se může objevit v předložkové frázi.

podmět
你
你
Nǐ
předložková fráze
对什么
對什麼
duì shénme
slovesná fráze
不满意?
不滿意?
bù mǎnyì?
S čím nejsi spokojen?
他
他
Tā
在什么地方
在什麼地方
zài shénme dìfang
工作?
工作?
gōngzuò?
Kde (na jakém místě) pracuje?

Funkce

1. Ptá se na věci

Shénme 什么/什麼 „co” se používá v otázkách mířících na věci.

这是什么?
這是什麼?
Zhè shì shénme?
Co to je? / Co je tohle?
你喝点儿什么?
你喝點兒什麼?
Nǐ hē diǎnr shénme?
Co si dáš k pití?
你想买什么?
你想買什麼?
Nǐ xiǎng mǎi shénme?
Co si chceš koupit?
你喜欢什么?
你喜歡什麼?
Nǐ xǐhuan shénme?
Co se ti líbí? / Co máš rád?

2. Ptá se na vlastnosti

Pokud stojí před podstatným jménem, ptá se na jeho vlastnost („jaký“).

你喜欢听什么音乐?
你喜歡聽什麼音樂?
Nǐ xǐhuan tīng shénme yīnyuè?
Jakou hudbu rád posloucháš?
你打算去什么地方旅游?
你打算去什麼地方旅遊?
Nǐ dǎsuan qù shénme dìfang lǚyóu?
Kam máš v plánu cestovat? / Na jaké místo máš v plánu cestovat?
你要跟他谈什么问题?
你要跟他談什麼問題?
Nǐ yào gēn tā tán shénme wèntǐ?
O jakém problému s ním chceš mluvit?

3. Vyjadřuje neurčitost

V otázkách zjišťovacích (s tázací částicí ma 吗/嗎 nebo v otázkách klad-zápor) nebo v oznamovacích větách může vyjadřovat neurčitost („něco, nějaký”).

你想喝点儿什么吗?
你想喝點兒什麼嗎?
Nǐ xiǎng hē diǎnr shénme ma?
Dáš si něco k pití?
你有什么笔吗?
你有什麼筆嗎?
Nǐ yǒu shénme bǐ ma?
Máš něco na psaní?
你想不想买什么?
你想不想買什麼?
Nǐ xiǎng bu xiǎng mǎi shénme?
Chceš si něco koupit?
天气这么热,你应该喝点儿什么。
天氣這麼熱,你應該喝點兒什麼。
Tiānqì zhème rè, nǐ yīnggāi hē diǎnr shénme.
Je takové horko, měl by ses něčeho napít.

4. Vyjadřuje záporné zobecnění

V záporných větách vyjadřuje záporné zobecnění („nic“, „žádný“).

我不想买什么。
我不想買什麼。
Wǒ bù xiǎng mǎi shénme.
Nechci si nic koupit.
我没有什么问题。
我沒有什麼問題。
Wǒ méi yǒu shénme wèntí.
Nemám žádný problém. / Nemám žádnou otázku.

5. Vyjadřuje zobecnění

V kladných větách s příslovcem dōu 都 „všichni” nebo yě 也 „také” vyjadřuje zobecnění („všechno”).

这里什么都很贵。
這裡什麼都很貴。
Zhèli shénme dōu hěn guì.
Tady je všechno drahé.
他什么都想学。
他什麼都想學。
Tā shénme dōu xiǎng xué.
Chce se všechno naučit.

6. Zdůrazňuje záporné zobecnění

V záporných větách s příslovcem dōu 都 „všichni” nebo yě 也 „také” vyjadřuje zesílené záporné zobecnění („nic”, „žádný”).

我什么都不明白。
我什麼都不明白。
Wǒ shénme dōu bù míngbai.
Nic nechápu.
他什么地方都没去过。
他什麼地方都沒去過。
Tā shénme dìfang dōu méi qù guo.
Nikdy nikde (na žádném místě) nebyl.

7. Vyjadřuje překvapení nebo nespokojenost.

Použije-li se samostatně, může vyjadřovat překvapení nebo nespokojenost.

什么!都十点了,我们该走了!
什麼!都十點了,我們該走了!
Shénme! Dōu shí diǎn le, wǒmen gāi zǒu le!
Cože! Už je deset hodin, měli bychom jít!
什么!你还不知道吗?
什麼!你還不知道嗎?
Shénme! Nǐ hái bù zhīdao ma?
Cože! Ty to ještě nevíš?
什么?你说什么?
什麼?你說什麼?
Shénme? Nǐ shuō shénme?
Cože? Co to říkáš?
什么!他已经走了?
什麼!他已經走了?
Shénme! Tā yǐjīng zǒu le?
Cože! On už odešel?

8. Ptá se na důvod

Pokud se použije za určitými slovesy (např. kū 哭 „plakat“, xiào 笑 „smát se“, pà 怕 „bát se“, jí 急 „spěchat“), může se ptát na příčinu/důvod.

你笑什么?
你笑什麼?
Nǐ xiào shénme?
Čemu se směješ?
你哭什么?
你哭什麼?
Nǐ kū shénme?
Proč pláčeš?

V některých kontextech může takovými větami poukázat na nerozumné či nepochopitelné chování.

你笑什么?没什么可笑的。
你笑什麼?沒什麼可笑的。
Nǐ xiào shénme? Méi shénme kěxiào de.
Čemu se směješ? Na tom není nic k smíchu.
挤什么?先下后上!
擠什麼?先下後上!
Jǐ shénme? Xiān xià hòu shàng!
Kam se cpeš? Nejdříve se vystupuje a pak nastupuje.
你跑什么,还早呢!
你跑什麼,還早呢!
Nǐ pǎo shénme, hái zǎo ne!
Proč utíkáš, ještě je brzy!

9. Vyjadřuje odlišný úhel pohledu

Pokud se shénme 什么/什麽 použije za určitými adjektivy (např. niánqīng 年轻/年經 „mladý“, máfan 麻烦/麻煩 „obtížný, otravný“, hǎo 好 „dobrý“, dà 大 „velký“, piàoliang 漂亮 „hezký, krásný“ apod.) v reakci na výrok druhého mluvčího, vyjadřuje odlišný postoj nebo jiný úhel pohledu, než jaký byl právě vysloven.

A: 你还很年轻。
A: 你還很年輕。
Nǐ hái hěn niánqīng.
Jsi ještě mladý.
B: 年轻什么,都五十多了。
B: 年輕什麼,都五十多了。
Niánqīng shénme, dōu wǔshí duō le.
Jakýpak mladý, už je mi přes padesát.
A: 这件事太麻烦了!
A: 這件事太麻煩了!
Zhè jiàn shì tài máfan le!
Tohle (tahle věc/záležitost) je hrozná otrava!
B: 麻烦什么,很简单。
B: 麻煩什麽,很簡單。
Máfan shénme, hěn jiǎndān.
Jakápak otrava, (vždyť) je to jednoduché.

10. Nahrazuje vynechané položky

Pokud se shénme 什么/什麽 použije spolu s částicí de 的 na konci výčtu položek, nahrazuje zbývající neuvedené věci (které jsou podobného typu jako ty, jež byly ve větě vyjmenovány), podobně jako české „a tak dále“.

我喜欢唱歌、跳舞什么的。
我喜歡唱歌、跳舞什麼的。
Wǒ xǐhuan chǎng gē, tiào wǔ shénme de.
Rád zpívám, tancuju a tak dále.

Shénme de 什么的/什麽的 „a tak dále, a podobně” lze použít i po jediné vyjmenované položce.

他不喜欢跑步什么的,就爱看电影。
他不喜歡跑步什麼的,就愛看電影。
Tā bù xǐhuan pǎo bù shénme de, jiù ài kàn diànyǐng.
On nemá rád běhání a podobné (věci), prostě jen miluje filmy.

Tento výraz se typicky vyskytuje v hovorovém jazyce.