不

不

bù

záporka

Bù 不 je záporka, které popírá děje nebo stavy. Je to nejběžnější způsob, jak v čínštině vyjádřit „ne“. Používá se hlavně před slovesy a adjektivy a používá se při mluvení o věcech, které lidé dělají pravidelně, o tom, co se děje právě teď, nebo o tom, co se stane v budoucnu.

Je-li řeč o ději, který se neuskutečnil nebo nebyl/není dokončen, používá se místo bù 不  „ne“ záporka méi 没 „ne“. Pro sloveso yǒu 有 („mít; být, existovat“) se také používá záporka méi 没 „ne“.

Pozor, existují dva způsoby výslovnosti záporky bù 不 „ne“: bù 不 a bú 不. Použije-li se záporka samostatně nebo následuje-li slabika v 1., 2. nebo 3. tónu, vyslovuje se ve 4. tónu jako bù. Následuje-li slabika ve 4. tónu, dochází u záporky k tónové změně na bú (2. tón).

Srovnej s: Záporka méi 没/沒

Slovosled

Základní slovosled

Záporka bù 不 „ne“ se dává před přísudek vyjádřený slovesem nebo adjektivem.

Zápor slovesného přísudku

Je-li ve větě modální sloveso, stojí bù 不 „ne“ obvykle před ním.

Bù 不 „ne“ může také stát za modálním slovesem. V takovém případě si modální sloveso ponechá svůj kladný význam (chtít, moci, apod.) a zápor se vztahuje až na činnost vyjádřenou hlavním slovesem.

Zápor adjektivního přísudku

Otázka

Existují dva způsoby tvoření otázky zjišťovací (ano-ne).

Prvním je přidání tázací částice ma 吗/嗎 na konec věty. Záporka bù 不 se v takové otázce použije pouze tehdy, je-li otázka záměrně formulována v záporu.

V záporné otázce se dává bù 不 před sloveso.

Druhým způsobem tvoření otázky zjišťovací (ano-ne) je otázka klad-zápor, tvořená spojením kladného a záporného tvaru slovesa nebo adjektiva.

Je-li ve větě modální sloveso, tvoří se otázka klad-zápor spojením kladného a záporného tvaru modálního slovesa.

With adverbs

Příslovce jako yě 也 „také“, dōu 都 „všichni, oba“, hái 还/還 „ještě, stále“ a cháng 常 „často“ obvykle stojí před záporkou bù 不 „ne“. Bù 不 „ne“ neguje sloveso nebo adjektivum, které za ním následuje, zatímco příslovce blíže určuje zápornou větu jako celek.

Bù 不 „ne“ vždy neguje to, co za ním následuje, což mohou být i některá příslovce. Tím, jak bù 不 „ne“ dá příslovce do záporu, se změní význam věty. To je vidět na příkladu následující dvojice vět:

S předložkovou frází

Bù 不 většinou stojí před předložkovou frází (frází s prepozičním slovesem).                  

Bù 不 „ne“ může někdy stát až přímo před hlavním slovesem a negovat pouze toto sloveso. Tato konstrukce se používá hlavně tehdy, chce-li mluvčí opravit nějaký předpoklad nebo zdůraznit výjimku: „v situaci X nedělám Y“.

Je-li přísudkem adjektivum, věta obvykle popírá stav tímto adjektivem vyjádřený. Proto bù 不 „ne“ stojí obvykle před adjektivem.

Funkce

1. Bù 不 „ne“ jako záporka sloves označujících trvalé stavy, skutečné situace, fakta nebo návyky

Bù 不 „ne“ slouží k neutrálnímu vyjádření záporu u objektivních faktů nebo ustálených pravd. Používá se k popření trvalých vlastností, obecných stavů nebo opakovaných činností.

2. Bù 不 „ne“ vyjadřuje odmítnutí, zákaz nebo neochotu

Bù 不 spolu se slovesem vyjadřuje aktivní odmítnutí, zákaz nebo osobní neochotu něco udělat. Nese význam vědomé volby nebo záporného rozkazu a často má silné citové zabarvení.

3. Bù 不 „ne“ ve spojení s modálním slovesem vyjadřuje neschopnost nebo nedovolení

Bù 不 ve spojení s modálním slovesem se používá k vyjádření toho, že něco nemůže nastat kvůli omezeným schopnostem, okolnostem nebo absenci oprávnění. Často se v této konstrukci používají modální slovesa označující schopnost nebo povolení.

4. Bù 不 „ne“ v odpovědi vyjadřuje popření/odmítnutí

Bù 不 „ne“ se běžně používá v krátkých odpovědích, které přímo něco zamítají nebo popírají. Zatímco v češtině lze „ne“ použít samostatně, v čínštině se zpravidla používá spolu se slovesem nebo adjektivem, které popírá.

Bù 不 je někdy použito samostatně na začátku věty, která něco popírá, a musí za ním následovat buď sloveso či adjektivum v záporu, nebo tvrzení vyjadřující opak:

nebo