Příslovce hái 还/還 má v čínštině více funkcí v závislosti na kontextu, ve kterém je použito. Zde jsou dvě z nejzákladnějších a nejčastějších použití tohoto příslovce:
- vyjadřuje „ještě“ ve smyslu „také, navíc“
- vyjadřuje „ještě“ ve smyslu „pořád, stále, dosud“
V prvním významu se hái 还/還 používá k přidání informace navíc, tedy k rozšíření výpovědi o další činnost nebo přání téhož podmětu. Nemůže spojovat dva různé podměty dělající podobnou věc. V tomto použití často vyjadřuje i zdůraznění nebo překvapení.
V druhém významu hái 还/還 vyjadřuje, že děj nebo stav dál pokračuje nebo u něj nedošlo ke změně.
Slovosled
Základní slovosled
Vyjádření „ještě“ ve smyslu „také, navíc“
V tomto použití hái 还/還 spojuje dvě věty, které mají stejný podmět. Stojí před přísudkem druhé věty (vyjádřeným slovesem nebo adjektivem).
předmět
一个哥哥,
一個哥哥,
yí ge gēge,
předmět
两个妹妹。
兩個妹妹。
liǎng ge mèimei.
Mám jednoho staršího bratra a ještě mám dvě mladší sestry.
(Mluvčí používá hái 还/還 k přidání nové informace o tomtéž podmětu (wǒ 我). Posluchač už možná ví, že mluvčí má staršího bratra, a hái 还/還 zdůrazňuje, že má ještě (navíc) dvě mladší sestry.)
Chci si dát kávu a ještě si chci dát vodu.
(Kromě kávy si chci dát ještě vodu.)
Je mi zima a ještě mám (navíc) hlad.
(Hái 还/還 zde může vyjadřovat stížnost.)
Vyjádření „ještě“ ve smyslu „pořád, stále, dosud“
V tomto použití hái 还/還 stojí před slovesem nebo adjektivem v přísudku a vyjadřuje, že nějaký děj nebo stav dál pokračuje nebo u něj nedošlo ke změně.
Pořád (ještě) jsme v Číně.
Pořád je (ještě) chladno.
Při vyjadřování probíhajícího děje bývá hái 还/還 často následováno příslovcem zài 在.
Studenti si (pořád) ještě čtou.
Zápor
V záporné větě s hái 还/還 stojí záporka za hái 还/還. Záporka v tomto případě nepopírá samotné hái 还/還, nýbrž děj vyjádřený slovesem.
Ještě nepřišli.
(Ale mluvčí očekává, že přijdou.)
Ještě jsem nejedl.
(Ale možná se brzy najím.)
Někdy je ve větě použita záporka bù 不. Použití bù 不 však vyjadřuje osobní postoj mluvčího – často vyjadřuje frustraci, překvapení nebo kritiku.
Mladší bratr pořád ještě nemluví.
Pro vyjádření „ani“ (tedy „také ne“) se v čínštině nejčastěji používá yě 也 „také“ (místo hái 还/還). Pokud se hái 还/還 objeví v záporné větě, značí přidání další negativní nebo problematické okolnosti k nějaké již existující a vyjadřuje zdůraznění, stížnost nebo kontrast.
Nechci si dát kávu ani vodu. (Nechci pít kávu ani vodu.)
Srovnej s: Yě 也
Otázka
Nejběžnějším způsobem vytvoření otázky zjišťovací (ano-ne) je přidání tázací částice ma 吗/嗎 na konec věty.
Chceš si dát kávu a k tomu (chceš) ještě vodu?
Jste pořád (ještě) v Číně?
S předložkovou frází
Hái 还/還 obvykle stojí před předložkovou frází.
předložková fráze
在中国
在中國
zài Zhōngguó
Pořád (ještě) pracují v Číně.
Funkce
1. Hái 还/還 vyjadřuje „ještě“ ve smyslu „také, navíc“
Hái 还/還 se používá k přidání něčeho navíc k už zmíněnému nebo ke zdůraznění pokračování v činnosti. Často se používá, když chce mluvčí dodat větší důraz nebo váhu svým slovům, a může nést i tón překvapení nebo stížnosti.
我会说英语，还会说汉语。
我會說英語，還會說漢語。
Wǒ huì shuō Yīngyǔ, hái huì shuō Hànyǔ.
Umím mluvit anglicky a ještě (taky) umím mluvit čínsky.
(Je o mně známo, že „umím mluvit anglicky“, a hái 还/還 zdůrazňuje, že navíc „ještě umím mluvit čínsky“, což může být pro posluchače překvapivé.)
我已经吃了五碗米饭，还想吃一碗。
我已經吃了五碗米飯，還想吃一碗。
Wǒ yǐjīng chī le wǔ wǎn mǐfàn, hái xiǎng chī yì wǎn.
Už jsem snědl pět misek rýže a chci si dát ještě jednu.
(Hái 还/還 zde zdůrazňuje pokračování touhy jíst dál navzdory tomu, že už toho mluvčí snědl hodně.)
小李很忙，还很累。
小李很忙，還很累。
Xiǎo Lǐ hěn máng, hái hěn lèi.
Xiao Li je (velmi) zaneprázdněný a také (velmi) unavený.
(Věta může být použita při soucitném popisu někoho, kdo je přetížený prací. Být „zaneprázdněný“ představuje už samo o sobě nepříznivou situaci; být „unavený“ ji dále zhoršuje.)
我喜欢吃中国菜, 还喜欢吃美国菜。
我喜歡吃中國菜, 還喜歡吃美國菜。
Wǒ xǐhuan chī Zhōngguó cài, hái xǐhuan chī Méiguó cài.
Mám rád čínské jídlo a (ještě) mám taky rád americké jídlo.
Hái 还/還 obvykle naznačuje přidání další informace, často ve smyslu pokračování nebo přidání něčeho nečekaného. Pokud je cílem vyjádřit podobnost a přidat nový rovnocenný fakt, je vhodnější použít yě 也 ‚také‘.
我喜欢吃中国菜, 也喜欢吃美国菜。
我喜歡吃中國菜, 也喜歡吃美國菜。
Wǒ xǐhuan chī Zhōngguó cài, yě xǐhuan chī Méiguó cài.
Mám rád čínské jídlo a taky mám rád americké jídlo.
我很忙, 也很累。
我很忙, 也很累。
Wǒ hěn máng, yě hěn lèi.
Jsem zaneprázdněný a taky jsem unavený. (Mám moc práce a jsem unavený.)
Yě 也 je také vhodnou volbou při popisu dvou různých lidí, kteří dělají stejné věci nebo jsou v něčem stejní.
小李喜欢吃中国菜, 我也喜欢吃中国菜。
小李喜歡吃中國菜, 我也喜歡吃中國菜。
Xiǎo Lǐ xǐhuan chī Zhōngguó cài, wǒ yě xǐhuan chī Zhōngguó cài.
Xiao Li rád jí čínské jídlo a já taky (rád jím čínské jídlo).
Hái 还/還 lze použít pouze pro popis jedné osoby, která dělá různé věci nebo má různé vlastnosti. To znamená, že podmět obou částí věty musí být stejný.
*小李喜欢吃中国菜, 我还喜欢吃中国菜。(příkladová věta s chybou)
*小李喜歡吃中國菜, 我還喜歡吃中國菜。(příkladová věta s chybou)
*Xiǎo Lǐ xǐhuan chī Zhōngguó cài, wǒ hái xǐhuan chī Zhōngguó cài. (příkladová věta s chybou)
*Xiao Li rád jí čínské jídlo, já ještě rád jím čínské jídlo. (příkladová věta s chybou)
2. Hái 还/還 vyjadřuje „ještě“ ve smyslu „pořád, stále, dosud“
Hái 还/還 vyjadřuje, že něco pokračuje, tedy že děj nebo stav se nezměnil a trvá dál.
天气还很冷。
天氣還很冷。
Tiānqì hái hěn lěng.
Pořád je (ještě) chladno).
学生还在教室吗?
學生還在教室嗎?
Xuésheng hái zài jiàoshì ma?
Jsou studenti pořád ještě v učebně?
Při vyjadřování probíhajícího děje bývá hái 还/還 často následováno příslovcem zài 在.
我还在学中文。
我還在學中文。
Wǒ hái zài xué Zhōngwén.
Pořád se ještě učím čínsky.
他们还在吃饭。
他們還在吃飯。
Tāmen hái zài chī fàn.
Pořád ještě jedí.
孩子还在睡觉吗?
孩子還在睡覺嗎?
Háizi hái zài shuì jiào ma?
Dítě pořád ještě spí?
Hái méi 还没/還沒 vyjadřuje „ještě ne“, tedy že někdo ještě něco neudělal. Naznačuje očekávání nebo možnost budoucí změny.
我还没吃饭。
我還沒吃飯。
Wǒ hái méi chī fàn.
Ještě jsem nejedl.
(Ale později se najím.)
他们还没决定。
他們還沒決定。
Tāmen hái méi juédìng.
Ještě se nerozhodli.
(Ale mluvčí očekává, že se rozhodnou.)
Hái bù 还不/還不 vyjadřuje „ještě ne“ – někdo stále ještě něco nedělá nebo nebude dělat. Nese v sobě význam vytrvalého odmítání nebo neochoty. Působí méně neutrálně než hái méi 还没/還沒 a často vyjadřuje frustraci, překvapení nebo kritiku ze strany mluvčího.
孩子还不喝牛奶。
孩子還不喝牛奶。
Háizi hái bù hē niúnǎi.
Dítě pořád nechce pít mléko.
(Dítě stále odmítá pít mléko. Buď nemá mléko rádo, nebo je nemocné.)
她还不回家。
她還不回家。
Tā hái bù huí jiā.
Pořád se nevrací domů.
他可能生病了，怎么还不吃饭？
他可能生病了，怎麼還不吃飯？
Tā kěnéng shēng bìng le, zěnme hái bù chī fàn?
Možná je nemocný, jak to, že pořád nejí?
en
cs
da
de
it
pl
