shì
sloveso

HSK1 TBCL1

Užití slovesa shì 是 „být“ má v čínštině určitá specifika. Jedná se o sponové sloveso, které slouží pro vyjádření identifikace, existence nebo příslušnosti k nějaké skupině/kategorii.

Sloveso shì 是 spojuje podmět a přísudek, přičemž oba jsou zpravidla vyjádřeny podstatným jménem nebo zájmenem. V tom je jeho použití podobné s češtinou (např. „On je učitel.“). Na rozdíl od češtiny však za ním nemůže stát adjektivum ve funkci přísudku (např. „On je vysoký.“).

Při použití shì 是 „být“ jako slovesa existence je podmětem věty zpravidla místo nebo čas (např. „Na stole je váza.“).

Verb shi 是

Slovosled

Základní věta

Shì 是 „být“ stojí mezi podmětem a předmětem.

podmět
shì
předmět
学生。
學生。
xuésheng.
Já jsem student.

Zápor

Ve větě se slovesem shì 是 může být zápor vytvořen pouze záporkou 不.

podmět
他们
他們
Tāmen
shì
předmět
朋友。
朋友。
péngyou.
Oni nejsou kamarádi.

Otázka

Otázku zjišťovací (ano-ne) se slovesem shì 是 lze vytvořit dvěma způsoby. První možností je přidat na konec věty tázací částici ma 吗/嗎, druhou možností je vytvořit otázku klad-zápor shì bú shì 是不是.

podmět
shì
předmět
小王
小王
Xiǎo Wáng
吗?
嗎?
ma?
Ty jsi mladý Wang?
podmět
shì
不是
不是
不是
bú shì
předmět
小王?
小王?
Xiǎo Wáng?
Ty jsi mladý Wang?

Na výše uvedené otázky můžeme odpovědět kladně pomocí shì (de) 是(的) nebo duì 对/對, nebo záporně pomocí bú (shì) 不(是). Ve stručné odpovědi lze použít jen shì (de) 是(的), duì 对/對 nebo bú (shì) 不是 jako samostatný přísudek, tedy bez nutnosti opakovat celou větu.

是(的)。/ 对。
是(的)。/ 對。
Shì (de). / Duì.
Ano.
是(的),我是小王。
是(的),我是小王。
Shì (de), wǒ shì Xiǎo Wáng.
Ano, já jsem mladý Wang.
对,我是小王。
對,我是小王。
Duì, wǒ shì Xiǎo Wáng.
Ano, já jsem mladý Wang.
不(是)。/ 不对。
不(是)。/ 不對。
Bú (shì). / Bú duì.
Ne.
不(是),我不是小王。
不(是),我不是小王。
Bú (shì), wǒ bú shì Xiǎo Wáng.
Ne, já nejsem mladý Wang.
不对,我不是小王。
不對,我不是小王。
Bú duì, wǒ bú shì Xiǎo Wáng.
Ne, já nejsem mladý Wang.

Shì de 是的 je v porovnání se samostatným shì 是 důraznější a také formálnější. Může se použít i v odpovědi na otázku obsahující jiné sloveso než shì 是, nicméně v tom případě je očekáváno následní doplnění celé odpovědi obsahující sloveso z otázky.

你喜欢喝茶吗?
你喜歡喝茶嗎?
Nǐ xǐhuan hē chá ma?
Máš rád čaj?
是的,很喜欢。
是的,很喜歡。
Shì de, hěn xǐhuan.
Ano, mám.

S příslovcem

Podobně jako u ostatních sloves se i v případě slovesa shì 是 „být“ dává příslovce před sloveso.

podmět
这些
這些
Zhè xiē
příslovce
dōu
shì
předmět
新书。
新書。
xīn shū.
Toto jsou všechno nové knihy.
今天
今天
Jīntiān
真的
真的
zhēn de
不是
不是
bú shì
星期一。
星期一。
xīngqīyī.
Dnes opravdu není pondělí.

S modálním slovesem

Modální sloveso stojí před slovesem shì 是 „být“.

podmět
明天
明天
Míngtiān
modální sloveso
huì
shì
předmět
好天气。
好天氣。
hǎo tiānqì.
Zítra bude hezké počasí.

Funkce

1. Shì 是 jako sloveso identifikace

Hlavní funkcí slovesa shì 是 „být“ je vyjadřovat identifikační vztah mezi dvěma členy věty, tedy že podmět je totéž co předmět. Podmětem je zpravidla podstatné jméno nebo zájmeno a předmětem je nejčastěji podstatné jméno. Podmět a předmět lze často prohodit, aniž by došlo k výrazné změně významu celého sdělení. Věty se však liší svou informační strukturou – nová informace stojí na konci věty.

李小姐是我们的中文老师。
李小姐是我們的中文老師。
Lǐ xiǎojiě shì wǒmen de Zhōngwén lǎoshī.
Slečna Li je naše učitelka čínštiny.
Podmět Lǐ xiǎojiě 李小姐 se rovná předmětu wǒmen de Zhōngwén lǎoshī 我们/我們的中文老师/老師. Pozice podmětu a předmětu lze zaměnit: Wǒmen de Zhōngwén lǎoshī shì Lǐ xiǎojiě. 我们/我們的中文老师/老師是李小姐。„Naší učitelkou čínštiny je slečna Li.“
我是他的女朋友。
我是他的女朋友。
Wǒ shì tā de nǚpéngyou.
Já jsem jeho přítelkyně.
Wǒ 我 = tā de nǚpéngyou 他的女朋友. Podmět a předmět lze zaměnit: Tā de nǚpéngyou shì wǒ. 他的女朋友是我. „Jeho přítelkyní jsem já.

2. Shì 是 vyjadřuje příslušnost k určité kategorii

Shì 是 „být“ se často také používá pro vyjádření toho, že podmět náleží k nějaké kategorii nebo skupině. Podmětem může v takovém případě být podstatné jméno, zájmeno, fráze s číslovkou, slovesná fráze nebo věta s podmětem a přísudkem. Zatímco u předchozí funkce slovesa identifikace šlo zaměnit pozici podmětu a předmětu ve větě, u tohoto použití je zaměnit nelze.

王先生是英国人。
王先生是英國人。
Wáng xiānsheng shì Yīngguórén.
Pan Wang je Brit.
Wáng xiānsheng 王先生 je identifikován jako příslušník skupiny Yīngguórén 英国/國人.
你是这个学校的学生吗?
你是這個學校的學生嗎?
Nǐ shì zhè ge xuéxiào de xuésheng ma?
Jsi studentem této školy?
Mluvčí se ptá, jestli je podmět nǐ 你 příslušníkem skupiny vyjádřené předmětem zhè ge xuéxiào de xuésheng 这个学校的学生/這個學校的學生.
这是纸做的球。
這是紙做的球。
Zhè shì zhǐ zuò de qiú.
Tohle je balon vyrobený z papíru.
Ukazovací zájmeno zhè 这/這 odkazuje na předmět qiú 球, který je blíže určen přívlastkem zhǐ zuò de 纸做的/紙做的.

Pozor: sloveso shì 是 je často vynecháno, pokud předmět obsahuje číslovku (cena, věk, čas, datum, výška, váha).

今天(是)三月十号。
今天(是)三月十號。
Jīntiān (shì) sān yuè shí hào.
Dnes je 10. března.
奶茶(是)五十块钱。
奶茶(是)五十塊錢。
Nǎichá (shì) wǔshí kuài qián.
Čaj s mlékem stojí 50 (např. yuanů).
妹妹(是)十八岁。
妹妹(是)十八歲。
Mèimei (shì) shíbā suì.
Mladší sestra má osmnáct let.

Sloveso shì 是 „být“ se řadí mezi nedějová slovesa, což znamená, že na rozdíl od dějových sloves k němu nemohou být připojeny vido-časové částice zhe 着/著, guo 过/過 a le 了 vyjadřující průběh nebo uskutečnění děje. Je-li to potřeba, lze větu časově zařadit pomocí určení času – například pomocí příslovce času stojícícm před slovesem shì 是 „být“ nebo přívlastku uvedeného před předmětem.

这是她以前的男朋友。
這是她以前的男朋友。
Zhè shì tā yǐqián de nánpéngyou.
Tohle je její bývalý přítel.
十年以前,他还是一个学生。
十年以前,他還是一個學生。
Shí nián yǐqián, tā hái shì yí ge xuésheng.
Před deseti lety byl ještě studentem.
Shí nián yǐqián 十年以前 je vloženo na začátek věty a určuje čas děje.

Věty se slovesem shì 是 „být“ však mohou být na konci opatřeny modální částicí le 了2, která označuje změnu situace.

我明天就是大学生了。
我明天就是大學生了。
Wǒ míngtiān jiù shì dàxuéshēng le.
Od zítřka ze mě bude vysokoškolák.
Dàxuéshēng 大学生/大學生 je změna současného stavu, nová situace, která zítra nastane, proto je na konci věty přidána modální částice le了2.

3. Shì 是 jako sloveso existence

Shì 是 „být“ lze také použít jako sloveso existence. Věta má v tom případě tzv. lokativní podmět (slovo vyjadřující nějaké místo) a předmětem může být podstatné jméno (určité či neurčité). Pozici podmětu a předmětu nelze zaměnit.

床旁边是桌子。
床旁邊是桌子。
Chuáng pángbiān shì zhuōzi.
Vedle postele je stůl.
Lokativní podmět chuáng pángbiān 床旁边/床旁邊 vyjadřuje místo, kde se předmět zhuōzi 桌子 nachází. Pokud není blíže specifikován, může být předmět zhuōzi 桌子 určitý nebo neurčitý. To znamená, že se může jednat o konkrétní stůl i obecně o nějaký stůl.
火车站后面是一个学校。
火車站後面是一個學校。
Huǒchēzhàn hòumiàn shì yí ge xuéxiào.
Za vlakovým nádražím je nějaká škola.
Lokativní podmět huǒchēzhàn hòumiàn 火车站后面/火車站後面 vyjadřuje, kde se nachází neurčitý předmět yí ge xuéxiào 一个学校/一個學校.

Toto použití slovesa shì 是 „být“ je podobné jako u dalšího slovesa existence yǒu 有 „být někde, existovat“. Existuje však rozdíl ve významu a použití těchto dvou sloves (podrobněji pod heslem Věta existence).

Rozdíl mezi slovesy existence yǒu 有 „být, existovat“ a shì 是 „být“

Věty existence s yǒu 有 „být, existovat“ se zpravidla používají pro popis existence, kterou mluvčí vnímá jako dočasnou nebo nahodilou, zatímco věty s shì 是 „být“ vyjadřují existenci vnímanou jako trvalou, případně výlučnou. Rozdíl naznačují následující příklady:

书架上是书,没有别的东西。
書架上是書,沒有別的東西。
Shūjià shang shì shū, méi yǒu biéde dōngxi.
Na poličce jsou knihy, není tam nic jiného.
Použití 是 naznačuje, že to, co je na poličce, jsou knihy, není tam nic jiného.
书架上有书,有杂志也有词典。
書架上有書,有雜誌也有詞典。
Shūjià shang yǒu shū, yǒu zázhì yě yǒu cídiǎn.
Na poličce jsou knihy, časopisy a taky slovníky.
Použití 有 naznačuje, že na poličce se kromě knih mohou nacházet i další věci.
学校对面是什么?
學校對面是什麼?
Xuéxiào duìmiàn shì shénme?
Co je to naproti škole?
学校对面是图书馆。
學校對面是圖書館。
Xuéxiào duìmiàn shì túshūguǎn.
Naproti škole je knihovna.
Použití 是 v otázce naznačuje, že tazatel ví, že se naproti škole něco nachází, a pouze chce objekt identifikovat.
学校对面有什么?
學校對面有什麼?
Xuéxiào duìmiàn yǒu shénme?
Co se nachází naproti škole?
学校对面有图书馆,还有邮局。
學校對面有圖書館,還有郵局。
Xuéxiào duìmiàn yǒu túshūguǎn, hái yǒu yóujú.
Naproti škole je knihovna a ještě je tam pošta.
Použití 有 v otázce naznačuje, že si tazatel není jistý, jestli se naproti škole něco nachází, a proto se ptá, co tam je. Dotazovaný může odpovědět, že tam nic není, nebo také může vyjmenovat více věcí, které se tam nachází.
Srovnej s Sloveso existence you 有