Čínština používá v různých kontextech různé druhy záporek, přičemž v běžné mluvě jsou nejčastější tyto: bù 不, méi / méi yǒu 没/沒 / 没有/沒有 a bié 别.
Srovnání
Záporky bù 不 a méi / méi yǒu 没/沒 / 没有/沒有 odpovídají českému „ne“, ale liší se v použití.
Bù 不 popírá přítomné a budoucí děje, stavy, situace nebo návyky. Používá se s přísudky vyjádřenými slovesem i adjektivem. Může negovat jak hlavní, tak modální slovesa.
Méi 没/沒, méiyǒu 没有 popírá to, že nějaký děj nastal nebo byl dokončen, dále existenci, vlastnictví a také zkušenost získanou v minulosti (ve spojení s vido-časovou částicí guo 过). Méi 没/沒 se vždy používá jako záporka slovesa yǒu 有. Mimo to se méi 没/沒、méiyǒu 没有/沒有 používá pro zápor dějových sloves, ale naopak se nepoužívá u stavových sloves, adjektiv nebo modálních sloves.
Bié 別 je záporkou používanou v rozkazovacích větách, jako jsou zákazy, prosby nebo varování. Lze jej kombinovat jak s přísudkem vyjádřeným slovesem, tak s přísudkem vyjádřeným adjektivem.
Pro více informací srovnej s: Záporka bié 別 „ne“ vyjadřující záporný rozkaz, Záporka bù 不 „ne“ a Záporka méi 没、méi yǒu 没有 „ne“.
Kdy se používá bù 不 „ne“
Záporka bù (不) je nejběžnějším záporem v čínštině. Popírá děje, stavy i situace a používá se se slovesy i adjektivy. Nepoužívá se však se slovesem yǒu 有 „mít, být (existovat)“ a neslouží ani k vyjádření toho, že se nějaký děj nestal nebo nebyl dokončen.
Přítomné a budoucí děje
Zvyky a obecné pravdy
Stavy a vlastnosti
a) s adjektivem
b) se stavovým slovesem
Schopnost, povolení nebo ochota
S modálním slovesem
Kdy se používá méi 没/沒, méi yǒu 没有/沒有 „ne“
Méi 没/沒, méi yǒu 没有/沒有 „ne“ má dvě hlavní funkce: neguje sloveso yǒu 有 „mít, být (existovat)“ a rovněž vyjadřuje, že se nějaký děj nestal nebo nebyl dokončen. V této druhé funkci se pojí výhradně s dějovými slovesy. Obvykle se nepoužívá s adjektivy, stavovými slovesy, ani modálními slovesy.
Vlastnictví a existence
Minulé děje (které se neodehrály)
Zkušenosti v minulosti
S vido-časovou částicí guo 过/過
Kdy se používá bié 別 „ne“
Záporka bié 別 se používá v rozkazovacích větách – pro rozkazy nebo naléhavá doporučení. Nikdy se nepoužívá v oznamovacích ani tázacích větách.