en
cs
da
de
it
plČasté chyby
1. Chybná pozice
1.1 没/沒, 没有/沒有 stojí před slovesem, které neguje, ale začátečníci ho někdy umisťují na chybnou pozici, obzvláště za sloveso nebo před podmět.
*我没昨天上课。
*我昨天上没课。
我昨天没上课。
*我沒昨天上課。
*我昨天上沒課。
我昨天沒上課。
1.2 Chybná pozice: Je-li ve větě ještě jiné příslovce, 没/沒, 没有/沒有 většinou stojí až za ním, ale studenti někdy umístí příslovce až za 没、没有.
*我昨天上没也课。
我昨天也没上课。
*我昨天上沒也課。
我昨天也沒上課。
2. Nadužívání 有
Je-li hlavním slovesem věty 有, používá se pouze záporka 没/沒. Studenti někdy chybně použijí celé 没有/沒有.
*我没有有姐妹。
我没有姐妹。
*我沒有有姐妹。
我沒有姐妹。
3. Keeping the aspectual particle 了 in the negated sentence
Věty s vido-časovou částicí 了:
没/沒, 没有/沒有 neguje vido-časovou částici 了, která je však v záporné větě vynechána. Studenti ji často ve větě ponechají.
*我没吃了饭。
我没吃饭。
*我沒吃了飯。
我沒吃飯。
4. Záměna s jinou záporkou
4.1 Čínština používá v různých typech vět různé záporky. To může studenty mást a vést k tomu, že si budou 没/沒, 没有/沒有 plést s jinými záporkami, zvláště 不:
*我不有姐妹。
*我不有姐妹。
我没有姐妹。
我沒有姐妹。
*昨天我不上课。
*昨天我不上課。
昨天我没上课。
昨天我沒上課。
*明天我没去学校。
*明天我沒去學校。
明天我不去学校。
明天我不去學校。
*她现在没去上课。
*她現在沒去上課
她现在不去上课。
她現在不去上課。
*他没喝咖啡。
*他沒喝咖啡。
他不喝咖啡。
他不喝咖啡。
*没进去!
*沒進去!
别进去!
*別進去!
4.2 Používání 没/沒, 没有/沒有 v nevhodných případech: 没/沒, 没有/沒有 se obvykle nepoužívá s modálními slovesy nebo adjektivy. Studenti je někdy chybně v těchto případech používají, zvlášť tehdy, kdy se věta týká minulosti (chybně považují 没/沒, 没有/沒有 za ukazatel minulého času).
*这本书没贵。
这本书不贵。
*這本書沒貴。
這本書不貴。
*我没会游泳。
我不会游泳。
*我沒會游泳。
我不會游泳。
5. Pragmatické chyby nebo nevhodné použití
5.1 Protože 没/沒，没有/沒有 samo o sobě nevyjadřuje čas, věty s 没/沒，没有/沒有 obvykle obsahují časový výraz nebo kontext, z něhož lze čas odvodit. Studenti si to však často neuvědomují, což vede k neurčitému nebo nepřirozenému vyjadřování:
我没去学校 。
我沒去學校 。
Věta je sice gramaticky správná, ale pokud neobsahuje žádný údaj o tom, kdy se měl děj odehrát, může působit neúplně. Pokud věta neobsahuje žádná kontextová vodítka k určení času, může použití časového výrazu poskytnout posluchači potřebný kontext.
昨天我没去学校。
昨天我沒去學校。
5.2 Použití 没/沒, 没有/沒有 tam, kde by s ohledem na zdvořilost nebo společenská pravidla bylo vhodnější 不, např. při odmítání nabídky.
A: 喝茶吗？
A: 喝茶嗎？
B: 没喝。
B: 沒喝。
B: 不喝，谢谢。
B: 不喝，謝謝。
没/沒 neguje fakta, zatímco 不 může vyjádřit zdvořilé odmítnutí.
Někdy může samotné 没/沒，没有/沒有 znít nezdvořile, pokud má vyjadřovat „ještě ne“:
A: 你吃饭了吗？
A: 你吃飯了嗎？
B: 没吃。
B: 沒吃。
还没吃。
還沒吃。
Chyby českých studentů
1.1 没/沒, 没有/沒有 není ukazatelem minulého času, ale záporkou, která popírá uskutečnění nebo dokončení děje, nikoli jeho časové zařazení do minulosti. Začátečníci však mohou předpokládat, že čínština funguje podobně jako evropské jazyky (včetně češtiny) a používat 没/沒, 没有/沒有 tam, kde by v češtině použili zápornou větu v minulém čase.
Tahle kniha se mi nelíbila.
*我没喜欢这本书。
我不喜欢这本书。
*我沒喜歡這本書。
我不喜歡這本書。
1.2 Další častou chybou je vynechání časového výrazu. V češtině často stačí jen použít sloveso v minulém čase, např. „Nešel jsem tam.“ V čínštině však bez konkrétního časového údaje výraz 没/沒(有) pouze říká, že se děj neuskutečnil, ale není řečeno kdy.