Konstrukce shì … de 是……的 se v čínštině používá ke zdůraznění nebo vysvětlení konkrétních detailů o události/ději. Nejčastěji se týká minulých dějů, o kterých mluvčí i posluchač už vědí, že se staly. Tato konstrukce mluvčímu umožňuje vyzdvihnout informace jako kdy, kde, jak nebo s kým se daný děj odehrál. Není tedy pouhým konstatováním, že se děj stal, ale slouží především ke zdůraznění konkrétní okolnosti děje.
Tato konstrukce je v čínštině velmi častá, ale nemá přímý český gramatický ekvivalent. V češtině lze podobného efektu dosáhnout například intonací nebo změnou slovosledu (zdůrazněná informace je na konci věty).
Slovosled
Základní slovosled
Konstrukce shì … de 是……的 slouží ke zdůraznění konkrétních detailů o minulém ději. Mezi nejběžnější informace, na které se pomocí této konstrukce klade důraz, patří:
- čas (kdy)
- místo (kde)
- způsob (jak)
Shì 是 se dává přímo před tu část věty, která má být zdůrazněna, zatímco de 的 stojí obvykle na samém konci věty.
Dorazili včera.
(Důraz je na informaci „včera“. Konstrukce shì … de是……的 zdůrazňuje, kdy se daný děj odehrál.)
Poznali jsme se ve škole.
(Důraz je na informaci „ve škole“. Konstrukce shì … de是……的 zdůrazňuje, kde se daný děj odehrál.)
Přijel jsem metrem.
(Důraz je na informaci „metrem“. Konstrukce shì … de是……的 zdůrazňuje, jakým způsobem se daný děj odehrál.)
V kladných větách lze shì 是 z této konstrukce zcela vypustit. To je běžné zejména v neformální mluvené čínštině nebo v situacích, kdy je důraz jasný z kontextu. Koncové de 的 však ve větě musí zůstat vždy, aby bylo vyjádřeno zdůraznění.
Pokud je ve větě předmět, stojí obvykle před de 的.
Dal jsem si večeři doma.
(Důraz je na informaci „doma“.)
Seznámil jsem se s ní ve škole.
(Důraz je na informaci „ve škole“.)
Pokud předmětem není zájmeno (jako např. tā 她 „ona“) nebo podstatné jméno označující osobu (jako např. lǎoshī 老师 „učitel“), může předmět někdy stát i za de 的.
Dal jsem si večeři doma.
(Důraz je na informaci „doma“.)
Zápor
Zápor věty s shì … de 是……的 se tvoří přidáním záporky bù 不 před shì 是. Tento zápor popírá pouze ten konkrétní detail, na který je kladen důraz, nikoli celou událost jako takovou. V záporných větách shì 是 nesmí být nikdy vynecháno.
Nedorazili včera.
(Důraz je na informaci „včera“. Zápor se netýká toho, že dorazili, ale pouze časového údaje kdy. Nedorazili tedy včera, ale nějaký jiný den.)
Otázka
Otázka s konstrukcí shì … de 是……的 se ptá konkrétní detail (například čas nebo místo), nikoli to, zda se děj odehrál. Otázku zjišťovací (ano-ne) lze vytvořit dvěma způsoby. Nejčastějším způsobem je přidání tázací částice ma 吗/嗎 na konec věty.
Oni dorazili včera?
(Důraz je na informaci „včera“. Otázka ověřuje pouze to, kdy se děj stal (bylo to včera?), nikoli (např. „Bylo to včera?“), nikoli zda k samotnému ději (příjezdu) vůbec došlo.)
Druhým způsobem vytvoření otázky zjišťovací je spojení kladného a záporného tvaru slovesa shì 是 (tedy tzv. otázka klad-zápor).
Oni dorazili včera?
(Důraz je na informaci „včera“. Otázka ověřuje pouze to, kdy se děj stal (bylo to včera?), nikoli (např. „Bylo to včera?“), nikoli zda k samotnému ději (příjezdu) vůbec došlo.)
S příslovcem
Příslovce jako yě 也 „také“, hái 还 „stále, pořád, ještě“ nebo dōu 都 „všichni, oba“ obvykle stojí před shì 是. V závislosti na tom, co přesně má být ve větě zdůrazněno, se však mohou občas objevit i za ním.
Oni taky dorazili včera.
(Důraz je na informaci „včera“.)
Všichni dorazili včera.
(Důraz je na informaci „včera“.)
S předložkovou frází
Konstrukce shì … de 是……的 často zdůrazňuje informace vyjádřené pomocí předložkové fráze (fráze s prepozičním slovesem). Tato předložková fráze se ve větě dává mezi shì 是 a hlavní sloveso.
předložková fráze
在学校
在學校
zài xuéxiào
Poznali jsme se ve škole.
(Důraz je na informaci „ve škole“.)
předložková fráze
跟小李
跟小李
gēn Xiǎo Lǐ
Šel jsem tam se Xiao Li.
(Důraz je na informaci „se Xiao Li“.)
Funkce
Nejčastějším způsobem využití konstrukce shì … de 是……的 je přivést pozornost ke konkrétnímu detailu nějakého děje. Může jít o to, kdy se něco stalo, kde se to stalo, jak se to stalo, nebo kdo danou věc udělal. Tato konstrukce se používá hlavně při popisu minulých dějů, o kterých mluvčí i posluchač už vědí, že se odehrály, a mluvčí chce pouze zdůraznit nebo se zeptat na konkrétní okolnost takového děje.
V závislosti na kontextu slouží tato konstrukce k ujasnění, opravě nebo porovnání informací. Mluvčí ji používá k tomu, aby zaměřil pozornost posluchače na konkrétní detail, nikoli na samotnou činnost.
Následují příklady nejběžnějších funkcí konstrukce shì… de 是… 的.
1. Shì… de 是… 的 zdůrazňuje, kdy se něco odehrálo
Pokud za shì 是 následuje určení času, věta se zaměřuje na to, kdy se daný děj odehrál.
我是上个星期五见到老师的。
我是上个星期五见到老师的。
Wǒ shì shàng ge xīngqīwǔ jiàndào lǎoshī de.
Viděl jsem učitele minulý pátek.
(Důraz je na informaci „minulý pátek“.)
A: 你是几点走的？
A: 你是幾點走的？
A: Nǐ shì jǐ diǎn zǒu de?
A: V kolik hodin jsi odešel?
(Důraz je na informaci „v kolik hodin?“.)
B: 我是九点半走的。
B: 我是九點半走的。
B: Wǒ shì jiǔ diǎn bàn zǒu de.
Odešel jsem o půl desáté.
(Důraz je na informaci „o půl desáté“.)
A: 你们是什么时候去北京的?
A: 你們是什麼時候去北京的?
A: Nǐmen shì shénme shíhou qù Běijīng de?
A: Kdy jste jeli do Pekingu?
(Důraz je na informaci „kdy?“.)
B: 我们是去年去北京的。
我們是去年去北京的。
B: Wǒmen shì qùnián qù Běijīng de.
B: Jeli jsme do Pekingu minulý rok.
(Důraz je na informaci „minulý rok“.)
A: 你是今年开始学中文的吗?
A: 你是今年開始學中文的嗎?
A: Nǐ shì jīnnián kāishǐ xué Zhōngwén de ma?
A: Začal jsi studovat čínštinu letos?
B: 不是, 我是去年开始的。
B: 不是, 我是去年開始的。
B: : Bú shì, wǒ shì qùnián kāishǐ de.
B: Ne, začal jsem loni.
(Důraz je na informaci „loni“ – jedná se o opravu informace obsažené v otázce.)
2. Shì… de 是… 的 zdůrazňuje, kde se něco odehrálo
Pokud za shì 是 následuje určení místa, věta se zaměřuje na to, kde se daný děj odehrál.
他们是在北京工作的。
他們是在北京工作的。
Tāmen shì zài Běijīng gōngzuò de.
Pracovali v Pekingu.
(Důraz je na informaci „v Pekingu“.)
我是在超市买的。
我是在超市買的。
Wǒ shì zài chāoshì mǎi de.
Koupil jsem to v supermarketu.
(Důraz je na informaci „v supermarketu“.)
A: 你是在哪儿学习的?
A: 你是在哪兒學習的?
A: Nǐ shì zài nǎr xuéxí de?
A: Kde jsi studoval?
(Důraz je na informaci „kde?“.)
B: 我是在大学学习的。
B: 我是在大學學習的。
B: Wǒ shì zài dàxué xuéxí de.
B: Studoval jsem na univerzitě.
(Důraz je na informaci „na univerzitě“.)
A: 老师是在美国出生的吗?
A: 老師是在美國出生的嗎?
A: Lǎoshī shì zài Měiguó chūshēng de ma?
A: Učitel se narodil v Americe (USA)?
B: 不是, 老师是在中国出生的。
B: 不是, 老師是在中國出生的。
B: Bú shì, lǎoshī shì zài Zhōngguó chūshēng de.
B: Ne, učitel se narodil v Číně.
(Důraz je na informaci „v Číně“ – jedná se o opravu informace obsažené v otázce.)
3. Shì… de 是… 的 zdůrazňuje, jak se něco odehrálo
Pokud za shì 是 následuje vyjádření způsobu provedení děje, věta se zaměřuje na to, jak/jakým způsobem se daný děj odehrál.
我是用电脑写的。
我是用電腦寫的。
Wǒ shì yòng diànnǎo xiě de.
Napsal jsem to na počítači.
(Důraz je na informaci „na počítači“.)
我是上网知道的。
我是上網知道的。
Wǒ shì shàng wǎng zhīdao de.
Dozvěděl jsem se to na internetu.
(Důraz je na informaci „na internetu“.)
A: 他们是怎么来的?
A: 他們是怎麼來的?
A: Tāmen shì zěnme lái de?
A: Jak sem přijeli?
B: 他们是坐火车来的。
B: 他們是坐火車來的。
B: Tāmen shì zuò huǒchē lái de.
B: Přijeli vlakem.
(Důraz je na informaci „vlakem“.)
我不是一个人去的，我是跟小王去的。
我不是一個人去的，我是跟小王去的。
Wǒ bú shì yí ge rén qù de, wǒ shì gēn Xiǎo Wáng qù de.
Nešel jsem tam sám, šel jsem tam se Xiao Wangem.
(Důraz je na informace „sám“ a „se Xiao Wangem“.)
4. Shì… de 是… 的 zdůrazňuje, kdo něco udělal
Konstrukce shì … de 是……的 může také zdůraznit, kdo daný děj vykonal. Shì 是 v takovém případě stojí přímo před osobou nebo osobami, které jsou činitelem/činiteli děje. Tato konstrukce se často používá k ujasnění, opravě nebo přesnému určení odpovědnosti a zapojení konkrétních lidí do nějakého děje.
这本书是小李写的。
這本書是小李寫的。
Zhè běn shū shì Xiǎo Lǐ xiě de.
Tuhle knihu napsal Xiao Li.
(Důraz je na informaci „Xiao Li“.)
菜是爸爸做的。
菜是爸爸做的。
Cài shì bàba zuò de.
To jídlo udělal táta.
(Důraz je na informaci „táta“.)
是我告诉老师的，不是你。
是我告訴老師的，不是你。
Shì wǒ gàosu lǎoshī de, bú shì nǐ.
To já jsem to řekl učiteli, ne ty.
(Důraz je na informaci „já“.)
不是妈妈买的。
不是媽媽買的
Bú shì māma mǎi de.
Nekoupila to máma.
(Důraz je na informaci „máma“.)
en
cs
da
de
it
pl
