guo
vido-časová částice

HSK2
Vyskytuje se ve větách vyjadřujících zkušenost získanou alespoň jednou v minulosti.

Časté chyby

Vido-časová částice 过/過 vyjadřuje, že se určitý děj odehrál v minulosti alespoň jednou. Často zdůrazňuje zkušenost, kterou tím někdo získal – proto se jí také říká „částice označující zkušenost” (experience marker). Nejčastěji studenti dělají následující chyby:

Syntaktické chyby

1. Nesprávná pozice ve větě

Studenti často umisťují 过/過 na nesprávnou pozici v konstrukci se spřaženými slovesy (v sériových slovesných konstrukcích), větách s objektovými slovesy nebo ve složitějších větách.

*我去中国旅行
我去中国旅行。

*你们已经见面
你们已经见面。

*你从来没有在我生病的时候给我做饭。
你从来没有在我生病的时候给我做饭。

*我去中國旅行
我去中國旅行。

*你們已經見面
你們已經見面。

*你從來沒有在我生病的時候給我做飯。
你從來沒有在我生病的時候給我做飯。

2. Vynechání

Další chybou bývá vynechání 过/過 v záporných větách, pramenící z chybného přejímání pravidel platících pro vido-časovou částici 了1. V záporných větách se před sloveso dává 没(有)/沒(有) a 了1 se ve větě vynechá. 过/過 se však v záporných větách nevynechává.

*我从来没学日语。
我从来没学日语。

*我從來沒學日語。
我從來沒學日語。

3. Chybná záporka

Studenti často místo záporky 没/沒 chybně používají záporku 不.

*他去不去中国?
他去没去中国?

*我从来不学日语。
我从来没学日语。

*他去不去中國?
他去沒去中國?

*我從來不學日語。
我從來沒學日語。

4. Nevhodná slovesa

过/過 se typicky používá se slovesy popisujícími opakovatelné děje. Z tohoto důvodu se 过 nepoužívá se slovesy jako 出生, 死, 走 nebo 开始/開始, protože tyto akce nejsou ze své podstaty opakovatelné. Například 出生 a 死 jsou děje, které se v životě člověka odehrají pouze jednou, stejně tak u 毕业/畢業 a 结婚/結婚 se kulturně předpokládá, že se zpravidla neopakují.

*去年孩子出生
去年孩子出生了。

*去年孩子出生
去年孩子出生了。

Výjimka je možná, pokud je význam upřesněn kontextem, který výslovně odkazuje na opakování děje (např. opětovné sňatky nebo více promocí).

他在美国毕业。

她没结婚。

他在美國畢業。

她沒結婚。

Kromě výše zmíněných sloves označujících jednorázový děj se 过/過 nemůže používat ani se slovesy označujícími duševní stav, jako je 知道, 认识/認識, 认得/認得, 希望 a 记得/記得.

*去年我认识他。
去年认识他

她喜欢唱歌,现在又不怎么喜欢了。

来意大利以后,我病三天。

*去年我認識他。
去年認識他

她喜歡唱歌,現在又不怎麼喜歡了。

來意大利以後,我病三天。

Nicméně, může stát jako přípona u sloves 叫 a 姓, protože u těchto dějů může dojít během času ke změně.

我在大学的时候,被叫“书呆子”。

小马以前姓张。

我在大學的時候,被叫“書呆子”。

小馬以前姓張。

5. Záměna částic 过/過 a 了1

Částice 过/過 vyjadřuje zkušenost, která se odehrála v minulosti. Částice 了1 vyjadřuje děj, který byl dokončen v určitém časovém bodu – zpravidla v minulosti, ale i v přítomnosti nebo budoucnosti.

她去中国两次。

她去中國兩次。

Byla dvakrát v Číně.
(了 zde pouze sděluje, že dvě cesty do Číny byly uskutečněny.)

她去中国两次。

她去中國兩次。

Byla dvakrát v Číně.
过 posouvá důraz na zkušenost, kterou získala tím, že byla dvakrát v Číně.

她在这个银行工作五年。

她在這個銀行工作五年。

V této bance odpracovala pět let.
(Věta zdůrazňuje fakt, že pětiletá práce byla dokončená.)

她在这个银行工作五年。

她在這個銀行工作五年。

V této bance pracovala pět let.
(Tato věta naopak spíš zdůrazňuje fakt, že pětiletou prací získala zkušenosti o pracovních podmínkách v této bance, které jsou v daném rozhovoru důležité.)

Ve větách s 过/過 a 了1 se může objevit také modální částice 了2. Pokud jsou ve větě dvě 了, zdůrazňují zakončení děje nebo jeho význam pro současnost. Pokud je ve větě 了2 spolu s 过/過, důraz je na zkušenosti získané daným dějem

A: 她去中国没有?

A: 她去中國沒有?

Jela do Číny?

B: 她去中国两次了。

B: 她去中國兩次了。

Jela do Číny už podruhé.
(Tato věta zdůrazňuje, že v Číně byla už dvakrát a pravděpodobně v Číně stále ještě je.)

A: 她从来没去中国吗?

A: 她從來沒去中國嗎?

Nikdy nebyla v Číně?

B: 她去中国两次了。

B: 她去中國兩次了。

Už byla v Číně dvakrát.
(Tato věta popírá výrok, že nikdy nebyla v Číně, ale neupřesňuje, jestli právě teď ještě v Číně je.)

6. Pragmatické chyby a nevhodné použití

Studenti často vynechávají 过/過 ve větách označujících činnost, která byla vykonaná alespoň jednou v minulosti a dále nepokračuje, nebo stav, který kdysi existoval, ale již neexistuje.

*我以前学英语,但是现在都忘了。
我以前学英语,但是现在都忘了。

*小时候爸爸带我去中国。
小时候爸爸带我去中国。

*我以前學英語,但是現在都忘了。
我以前學英語,但是現在都忘

*小時候爸爸帶我去中國。
小時候爸爸帶我去中國。

Pozor, 过/過 nelze použít u dějů, které se v minulosti konaly pravidelně.

*小的时候我很喜欢看电影,所以常常去电影院。
小的时候我很喜欢看电影,所以常常去电影院。

*来北京以前,我有时候喝中国茶。
来北京以前,我有时候喝中国茶。

*小的時候我很喜歡看電影,所以常常去電影院。
小的時候我很喜歡看電影,所以常常去電影院。

*來北京以前,我有時候喝中國茶。
來北京以前,我有時候喝中國茶。

V konstrukcích se spřaženými slovesy (tzv. sériových slovesných konstrukcích) 过/過 stojí pouze za tím slovesem, které ve větě vyjadřuje hlavní a nejdůležitější děj je hlavním sdělením věty.

我没进厨房做饭。

我沒進廚房做飯。

Nikdy jsem nešel do kuchyně vařit.
(Hlavním sdělením je zkušenost se vstupem do kuchyně, vaření je zde doplňující okolností děje.)

我没进厨房做饭。

我沒進廚房做飯。

Nikdy jsem v kuchyni nevařil.
(Zde je hlavní důraz na zkušenost s vařením v kuchyni. Mluvčí pravděpodobně v kuchyni byl, ale nikdy zde nevařil.)

Chyby českých studentů

过/過 se používá v obdobných situacích jako předpřítomný čas v angličtině. V češtině však tato paralela chybí. Pomoci mohou slova „nikdy v minulosti, nikdy“ nebo naopak „někdy v minulosti, kdysi“, které odkazují na zkušenost. Čeští studenti častěji 过/過 vynechávají než aby ho používali tam, kde nepatří.

我以前来这个饭店。
我来这个饭店。

我以前來這個飯店。
我來這個飯店。

V této restauraci jsem kdysi byl.

我从来没学这个词。
我没学这个词。

我從來沒學這個詞。
我沒學這個詞。

Toto slovíčko jsem se nikdy neučil.

过/過 nepatří do vět popisujících děj, který začal v minulosti a pokračuje až do současnosti, ani u stále trvajících dějů. Například:

她在这个银行工作五年了。

她在這個銀行工作五年了。

V této bance pracuje již pět let.
(Stále zde pracuje.)

这周我一直很努力地工作。

這周我一直很努力地工作。

Tento týden jsem tvrdě makal.

Další častou chybou studentů je použití 过/過 s příslovci jako 常常, což je v rozporu s podstatou 过/過, které se sice používá k označení minulých zkušeností, ale nemůže popisovat činnosti prováděné pravidelně nebo návyky.

*我小时候常常去中国旅行。
我小时候常常去中国旅行。

*我小時候常常去中國旅行。
我小時候常常去中國旅行。

Jako malá jsem často jezdila do Číny.

Aktivita do výuky: „Nikdy jsem…”

Účastníci:

Celá třída

Čas:

10-15 minut

Materiály (volitelné):

Učitel si k jednotlivým větám může připravit obrázky jako nápovědu.

Postup:
  1. Na začátku má každý deset životů, které si počítá na prstech nebo nějakým jiným způsobem.
  2. První hráč – učitel – řekne například: “你从来没(有)……” a doplní činnost, kterou student nikdy nedělali, například 你从来没去过印度nebo ironickou hlášku typu “你从来没学过课本所有的生词”.
  3. Každý student, který danou činnost v minulosti vykonal, si sklopí jeden prst. Naopak ten, pro kterého je věta pravdivá, nechává všechny prsty nahoře.
  4. Poté stejným způsobem vytvoří větu student a řekne nějakou činnost, kterou nikdy neudělal: „我从来没(有)……“.
  5. Poslední osoba, která má prsty nahoře, vyhrává hru.
  6. Hra může byt zopakována pomocí struktury „我 V 过/過……“