guo
vido-časová částice

HSK2
Vyskytuje se ve větách vyjadřujících zkušenost získanou alespoň jednou v minulosti.

Částice guo 过/過 stojí přímo za slovesem, proto je v některých učebnicích také označována jako vido-časová slovesná přípona. Vyjadřuje zkušenost – tedy ke slovesu přidává informaci, že se děj odehrál alespoň jednou v blíže neurčené minulosti.

UNIOR guo sim UNIOR guo tra

Slovosled

Základní věta

Guo 过/過 stojí vždy přímo za hlavním slovesem.

podmět
sloveso
xué
过/過
guo
(předmět)
中文。
中文。
Zhōngwén.
Studoval/a jsem (někdy v minulosti) čínštinu.

Ve spojení s objektovými slovesy se guo 过/過 umisťuje mezi sloveso a předmět. Objektová slovesa jsou specifická dvouslabičná slovesa, u nichž lze dvě slabiky od sebe oddělit. První slabiku tvoří obvykle sloveso označující činnost, zatímco druhá slabika je zpravidla podstatné jméno představující předmět této činnosti. Příkladem je chī fàn 吃饭/吃飯 „jíst“, jiàn miàn 见面/見面 „setkat se“ nebo shuì jiào 睡觉/睡覺 „spát“.

podmět
我们
我們
Wǒmen
sloveso
jiàn
过/過
guo
(předmět)
面。
面。
miàn.
Viděli jsme se. (Někdy v minulosti jsme se setkali.)

Zápor

Protože guo 过/過 vyjadřuje děj, který se odehrál v minulosti, použijeme u slovesa záporku pro minulý čas méi 没/沒. Pokud by ji bylo potřeba zdůraznit, lze použít spojení méi yǒu 没有/沒有.

podmět
没(有)/沒(有)
没有
沒有
méiyǒu
sloveso
xué
过/過
guo
(předmět)
中文。
中文。
Zhōngwén.
Nikdy jsem se neučil čínsky.

Otázka

Otázku zjišťovací lze vytvořit třemi způsoby:

  1. přidáním méi yǒu 没有/沒有 na konec věty,
  2. zopakováním slovesa s přidáním záporky méi 没/沒,
  3. přidáním tázací částice ma 吗/嗎 na konec věty.

Ve všech případech stojí guo 过/過 přímo za hlavním slovesem. Pomocí otázky se ptáme, zda někdo v minulosti něco zažil nebo udělal.

podmět
sloveso
xué
过/過
guo
(předmět)
中文
中文
Zhōngwén
没有/沒有
没有?
沒有?
méiyǒu?
Učil ses někdy čínsky?
podmět
sloveso
xué
(过) / (過)
(过)
(過)
guo
méi
sloveso
xué
过/過
guo
(předmět)
中文?
中文?
Zhōngwén?
Učil ses někdy čínsky?
podmět
sloveso
xué
过/過
guo
(předmět)
中文
中文
Zhōngwén
吗/嗎
吗?
嗎?
ma?
Učil ses někdy čínsky?

Na všechny tři typy otázek lze odpovědět kladně pomocí samostatného slovesa s částicí guo 过/過 nebo záporně spojením méi(yǒu) 没(有)/沒(有) + sloveso + guo 过/過.

A: 你学中文没有?/ 你学中文吗?/ 你学没学中文?
A: 你學中文沒有?/ 你學中文嗎?/ 你學沒學中文?
Nǐ xué guo Zhōngwén méiyǒu?/ Nǐ xué guo Zhōngwén ma?/ Nǐ xué méi xué guo Zhōngwén?
Studoval jsi někdy čínštinu?
B: (我)学
B: (我)學
(Wǒ) xué guo.
Ano.
C: (我)没学
C: (我)沒學
(Wǒ) méi xué guo.
Ne.

S příslovcem

Příslovce jako 也 „taky, také” nebo hái 还/還 „ještě, navíc“ stojí před slovesem, ke kterému je připojené guo 过/過.

podmět
sloveso
过/過
guo
(předmět)
中国。
中國。
Zhōngguó.
On byl také v Číně.
podmět
还/還
hái
sloveso
过/過
guo
(předmět)
美国。
美國。
Měiguó.
Byla ještě v Americe.

Příslovce cónglái 从来/從來 „nikdy” and hái 还/還 „zatím, ještě” se často objevují v záporných větách s guo 过/過 a stojí ještě před záporkou méi (yǒu) 没 (有)/沒(有).

podmět
从来/從來
从来
從來
cónglái
没(有)/沒(有)
méi
sloveso
过/過
guo
(předmět)
中国。
中國。
Zhōngguó.
Nikdy nebyla v Číně.
podmět
还/還
hái
没(有)/沒(有)
méi
sloveso
kàn
过/過
guo
(modifikátor + předmět)
那本书。
那本書。
nà běn shū.
Ještě tu knihu nečetl.

S komplementem

Pokud se děj v minulosti uskutečnil a je třeba dodat jak dlouho trval nebo kolikrát se opakoval, je možné umístit komplement vyjadřující časový údaj či počet opakování (tzv. kvantitativní komplement) za sloveso + guo 过/過.

podmět
sloveso
xué
过/過
guo
kvantitativní komplement
三年(的)
三年(的)
sān nián (de)
(předmět)
中文。
中文。
Zhōngwén.
Učil jsem se tři roky čínsky.
podmět
sloveso
kàn
过/過
guo
kvantitativní komplement
两遍
兩遍
liǎng biàn
(modifikátor + předmět)
那本书。
那本書。
nà běn shū.
Četla tu knihu dvakrát.

Pozor, tento komplement stojí obvykle před předmětem, ale pokud předmět vyjadřuje nějaké místo (jméno místa), může stát také až za předmětem.

podmět
他们
他們
Tāmen
sloveso
过/過
guo
kvantitativní komplement
一次
一次
yí cì
předmět (jméno místa)
中国。
中國。
Zhōngguó.
V Číně byli jednou.
podmět
他们
他們
Tāmen
sloveso
过/過
guo
předmět (jméno místa)
中国
中國
Zhōngguó
kvantitativní komplement
一次。
一次。
yí cì.
V Číně byli jednou.
Více informací o umístění předmětu ve větách s komplementy vyjadřujícími délku trvání nebo četnost opakování (tzv. kvantitativními komplementy) je v Kvantitativní komplement a Komplement časového trvání.

V konstrukci se spřaženými slovesy

Větná konstrukce se spřaženými slovesy (též označovaná jako sériová konstrukce) je věta, ve které je po sobě zařazeno dvě a více sloves týkajících se jednoho a toho samého podmětu. Tyto konstrukce mohou vyjadřovat bližší okolnosti nějakého děje – důvod, účel, po sobě následující děje nebo způsob provedení děje. Ke kterému ze sloves přidat guo 过/過? Guo 过/過 přidáváme pouze za jedno sloveso, a to za sloveso, které ve větě vyjadřuje hlavní a nejdůležitější děj.

podmět
sloveso 1
(předmět)
外国
外國
wàiguó
sloveso 2
kàn
过/過
guo
(předmět)
朋友。
朋友。
péngyou.
Byl jsem v zahraničí navštívit kamarády.
(Důraz je zde na návštěvu přátel. Informace o tom, že se děj stal v zahraničí, je spíš vedlejší a jen upřesňuje okolnosti děje.)
podmět
sloveso 1
过/過
guo
(předmět)
外国
外國
wàiguó
sloveso 2
kàn
(předmět)
朋友。
朋友。
péngyou.
Byl jsem navštívit kamarády v zahraničí.
(Zde je důraz daný na návštěvu zahraničí, návštěva přátel je spíš doplňující informace o účelu cesty.)

Funkce

1. Guo 过/過 vyjadřuje zkušenost v minulosti

Guo 过/過 se často vyskytuje ve větách, které vyjadřují zkušenost získanou alespoň jednou v minulosti, podobně jako při odpovědi na otázku: „Už jsi někdy…?”

我以前吃饺子。
我以前吃餃子。
Wǒ yǐqián chī guo jiǎozi.
Kdysi jsem jedl čínské knedlíčky.
我姐姐从来没见他。
我姐姐從來沒見他。
Wǒ jiějie cónglái méi jiàn guo tā.
Moje starší sestra ho nikdy nepotkala.

Děje se mohly odehrát v minulosti jednou nebo vícekrát, ale nesmí se jednat o děje pravidelné nebo o zvyk.

我早上喝两杯咖啡。
我早上喝两杯咖啡。
Wǒ zǎoshang hē liǎng bēi kāfēi.
Ráno si dávám dva šálky kávy.
(Označuje zvyk, kdy mluvčí pravidelně pije dva šálky kávy každé ráno, proto do věty guo 过/過 nepatří.)
我以前早上喝两杯咖啡。
我以前早上喝两杯咖啡。
Wǒ yǐqián zǎoshang hē liǎng bēi kāfēi.
Dříve jsem ráno pil dva šálky kávy.
(Ačkoliv se jedná o děj minulosti, který se nyní již neopakuje, věta popisuje pravidelně se opakující děj spíš než jednorázovou událost, proto ani zde guo 过/過 není.)
我早上喝这种咖啡。
我早上喝這種咖啡。
Wǒ zǎoshang hē guo zhè zhǒng kāfēi.
Ráno jsem pil tento druh kávy.
(Guo 过/過 zde vyjadřuje zkušenost s určitým typem kávy, kterou mluvčí získal ráno. Důraz je zde kladen vice na zkušenosti s určitým typem kávy více než na ukončený děj.)

Zkušenost z minulosti může být také vázána k určitému konkrétnímu času.

我年轻的时候看不少书。
我年輕的時候看不少書。
Wǒ niánqīng de shíhou kàn guo bù shǎo shū.
Jako mladý jsem přečetl hodně knih.
我两年前来这儿。
我兩年前來這兒。
Wǒ liǎng nián qián lái guo zhèr.
Přišel jsem sem před dvěma lety.

Věty s guo 过/過 se často používají k vysvětlení pravdy nebo podpoření určitého názoru.

A: 她的新歌很好听,快听听吧!
A: 她的新歌很好聽,快聽聽吧!
Tā de xīn gē hěn hǎotīng, kuài tīngting ba!
Její nová písnička je opravdu dobrá, pojď si ji poslechnout!
B: 你怎么知道?
B: 你怎麼知道?
Nǐ zěnme zhīdào?
Jak to víš?
A: 我刚听,当然知道。
A: 我剛聽,當然知道。
Wǒ gāng tīng guo, dāngrán zhīdào.
Právě jsem ji slyšel, jasně, že to vím.

Guo 过/過 se obvykle používá se slovesy popisujícími děje, které se mohou opakovat. Nepoužívá se se proto slovesy, jejichž děje jsou ze své podstaty neopakovatelné. Příkladem jsou chūshēng 出生 „narodit se“ nebo 死 „zemřít“, tedy události, které se v životě člověka odehrají pouze jednou. Stejné pravidlo platí i pro slovesa jako bì yè 毕业/畢業 „promovat, dokončit studium“ nebo jié hūn 结婚/結婚 „vdát se“, které se sice v reálném životě mohou opakovat, ale jsou z kulturního hlediska považovány spíše za jednorázové události, a proto se s nimi guo 过/過 běžně nepoužívá. Nicméně i zde najdeme specifická použití.

他结过婚。
她結過婚。
Tā jié guo hūn.
Vdala se.
(Touto větou lze například vyvrátit tvrzení, že nikdy nebyla vdaná, a naopak zdůraznit zkušenost, kterou v minulosti získala. Pokud by mluvčí chtěl pouze sdělit, že se vdala, použil by vido-časovou částici le 1 了1 namísto guo 过/過.)

Kromě toho nelze guo 过/過 použít také se slovesy popisujícími duševní stav, jako jsou zhīdào 知道 „vědět“, rènshi 认识/認識 „znát“, jìde 记得/記得 „pamatovat si“ nebo xīwàng 希望 „doufat“. Guo 过/過 však lze přidat za slovesa jiào 叫 „jmenovat se jménem, volat“ a xìng 姓 „jmenovat se příjmením“.

小马以前姓张。
小馬以前姓張。
Xiǎo Mǎ yǐqián xìng guo Zhāng.
Xiao Ma se dříve jmenovala příjmením Zhang.

Guo 过/過 může také následovat za některými adjektivy stojícími v přísudku, pokud popisují stav, který existoval dříve.

我爸爸、妈妈那时候也是这样,谁没年轻
我爸爸、媽媽那時候也是這樣,誰沒年輕
Wǒ bàba, māma nà shíhou yě shì zhèyàng, shéi méi niánqīng guo?
Moji rodiče byli tenkrát také takoví. Kdo z nás kdysi nebyl mladý?
树叶绿,现在又黄了。
樹葉綠,現在又黃了。
Shùyè lǜ guo, xiànzài yòu huáng le.
Listy byly kdysi zelené a teď zase zežloutly.
Podrobněji ve Srovnání vido-časových částic guo 过/過 a le 了1