自己

自己

zìjǐ

osobní zájmeno

Osobní zájmeno 自己 „sám“ se používá tehdy, když se děj týká té stejné osoby, která ho vykonává, nebo když chce mluvčí zdůraznit, že někdo něco dělá sám, bez pomoci druhých.

Slovosled

Základní slovosled

Tvar zájmena zìjǐ 自己 „sám“ se nijak nemění podle osoby či rodu, zůstává vždy stejný.

Aby bylo jasné, na koho zìjǐ 自己 „sám“ odkazuje, předchází mu často příslušné osobní zájmeno nebo podstatné jméno.

Jako podmět nebo předmět věty

Zìjǐ 自己 „sám“ může ve větě stát jak na místě podmětu, tak na místě předmětu. Obvykle mu předchází osobní zájmeno, případně podstatné jméno.

Když se zìjǐ 自己 objeví ve větě jako předmět a není před ním osobní zájmeno, automaticky je chápáno tak, že odkazuje zpět na podmět.

Jako příslovečná fráze ve větě

Zìjǐ 自己 může stát před slovesem nebo adjektivem ve funkci přísudku. V této pozici příslovečného určení znamená „sám“ (ve smyslu „na vlastní pěst, bez cizí pomoci“).

Jako přívlastek před podstatným jménem

Zìjǐ 自己 může stát také před podstatným jménem, obvykle spolu se strukturní částicí 的. Někdy je před ním ještě osobní zájmeno. V tomto případě znamená „vlastní“, případně „svůj vlastní“.

Funkce

1. Zìjǐ 自己 „sám“ slouží ke zdůraznění osoby nebo věci

Když se zìjǐ 自己 objeví na místě podmětu nebo předmětu a předchází mu osobní zájmeno nebo podstatné jméno, zdůrazňuje právě tu konkrétní osobu nebo věc, o které je řeč.

Srovnej s: Osobní zájmena

2. Zìjǐ 自己 indicating a reference to the subject

Když se zìjǐ 自己 objeví ve větě jako předmět a není před ním osobní zájmeno, automaticky je vnímáno tak, že odkazuje na podmět věty. Osobní zájmeno se vynechává, protože už z kontextu je jasné, že děj se vztahuje k podmětu.

3. Zìjǐ 自己 vyjadřuje, že činnost je někým/něčím vykonávána samostatně (bez pomoci druhých)

Zìjǐ 自己 může stát před slovesem nebo adjektivem ve funkci přísudku. V této pozici funguje jako příslovce a znamená „sám“. Vyjadřuje, že podmět vykonává děj samostatně, bez pomoci druhých.

4. Zìjǐ 自己 vyjadřuje vlastnictví nebo blízký vztah k podmětu

Po zìjǐ 自己 může následovat strukturní částice 的, čímž je vyjádřen význam „(svůj) vlastní“,  tedy že něco patří konkrétní osobě nebo věci, která tvoří podmět věty.

Když před zìjǐ 自己 následovaným částicí de 的 stojí ještě osobní zájmeno, důraz na vlastníka je zesílen.

Další informace pod heslem Strukturní částice de 的

5. Zìjǐ 自己 v obecném významu

Zìjǐ 自己 lze také použít ve větách, které neodkazují na konkrétní podmět, ale na kohokoli, kdo je do situace dosazen. Může se jednat o věty popisující nějaké obecné pravidlo apod.