en
cs
da
de
it
plČasté chyby
Příslovce 就 může ve větě plnit několik různých funkcí a jeho význam silně závisí na kontextu.
1. Chybná pozice
Vzhledem k tomu, že jde o příslovce, nesmí 就 ve druhé větě podmínkového souvětí, navazující na 如果 nebo 要是 „pokud / jestliže“ v první větě, stát před podmětem hlavní věty, je‑li tento podmět vyjádřen.
*如果明天天气很好，就我们去公园跑步。
如果明天天气很好，我们就去公园跑步
*如果明天天氣很好，就我們去公園跑步。
如果明天天氣很好，我們就去公園跑步。
To samé platí i tehdy, když se 就 objeví ve struktuře 一……就…… „jakmile…, tak…“, kde jsou činnosti v první a druhé části této struktury vykonávány dvěma různými osobami.
*新老师一说话，就学生们想笑。
新老师一说话，学生们就想笑。
*新老師一說話，就學生們想笑。
新老師一說話，學生們就想笑。
2. Vynechání
Když 就 vyjadřuje, že jeden děj nastane „hned po“ jiném, studenti často zapomínají přidat vido-časovou částici 了 nebo použít slovesný komplement (modifikátor), aby bylo jasně vyjádřeno, že první děj je dokončený.
*我吃饭就回家了。
我吃完饭就回家了。
*我吃飯就回家了。
我吃完飯就回家了。
Když se 就 objeví ve struktuře 一……就…… „jakmile…, tak…“, může být 一 vynecháno, pokud je použita slovesná fráze typu sloveso–předmět. Pokud se však nejedná o slovesnou frázi typu sloveso–předmět, 一 vynechat nelze.
*她学就会.
她一学就会.
他吃完饭就去公园。
他一吃完饭就去公园。
*她學就會.
她一學就會.
他吃完飯就去公園。
他一吃完飯就去公園。
3. Nesprávné použití modální částice 了 v rozkazech a návrzích
Studenti někdy nesprávně přidávají modální částici 了 do rozkazovacích vět nebo návrhů/doporučení. V těchto kontextech se však daný děj ještě neuskutečnil, zatímco částice 了 jej prezentuje jako již daný či proběhlý, což vytváří pragmatický rozpor.
*你今天身体不舒服，吃了药就去睡觉了。
你今天身體不舒服，吃了藥就去睡覺了。
你今天身体不舒服，吃了药就去睡觉 (吧)。
你今天身體不舒服，吃了藥就去睡覺 (吧)。
4. Nejasnosti ohledně použití 就 a 才
Oba výrazy mohou spojovat dvě slovesné fráze a vyjadřovat, že jeden děj následuje po druhém. Vyjadřují však opačné časové vztahy: 就 vyjadřuje, že druhý děj nastane „hned po“ prvním, s krátkým časovým odstupem; naproti tomu 才 vyjadřuje, že druhý děj nastane „až po“ prvním, s dlouhým nebo neočekávaným časovým odstupem.
他做完作业就来到我家了。
他做完作業就來到我家了。
他做完作业才来到我家。
他做完作業才來到我家。
Když se 了 objeví na konci věty po 就, vyjadřuje, že děj následující po 就 se už také uskutečnil. Naproti tomu u 才 je modální částice 了 volitelná: bez 了 věta prezentuje událost jako součást dokončeného sledu událostí/činností; použitím 了 mluvčí klade další důraz na výsledek, který je vnímán jako nový nebo zásadní.
等了一会儿，医生就来了。
等了一會兒，醫生就來了。
等了很久，医生才来。
等了很久，醫生才來。
等了很久，医生才来了。
等了很久，醫生才來了。
5. Nejasnosti ohledně vyjadřování pozdějšího či dřívějšího času
Když je ve větě uveden časový údaj, jeho pozice mění význam: stojí‑li před 就, znamená to, že děj proběhl nebo byl dokončen dříve, než se očekávalo; stojí‑li až za 就, znamená to, že děj proběhl nebo byl dokončen později, než se očekávalo.
你下午五点就吃晚饭了。
你下午五點就吃晚飯了。
你吃午饭的时候就下午三点半了。
你吃午飯的時候就下午三點半了。
6. Nevhodné použití struktury 一…… 就……
Tato struktura vyjadřuje, že jeden děj nastane bezprostředně po druhém, tedy „jakmile…, tak…“. Pokud však mezi oběma ději existuje i jen krátký časový odstup, nelze tuto strukturu použít.
*他们俩一认识就结婚了。
他们俩认识不久就结婚了。
*他們倆一認識就結婚了。
他們倆認識不久就結婚了。
7. Pragmatické chyby
Je třeba mít na paměti, že když 就 stojí před slovesem následovaným vyjádřením množstvím, určuje až kontext, zda je toto množství vnímáno jako malé, nebo naopak velké.
买这本书，你就花了二十块钱。
買這本書，你就花了二十塊錢。
修这辆车，就花了三千块钱。
修這輛車，就花了三千塊錢。
7. Chyby českých studentů
Pod vlivem češtiny mají studenti tendenci klást čínské příslovce 就 hned za čárku na práh hlavní věty – tedy přesně tam, kde v české podmínce stojí spojovací výraz „tak“ („Pokud…, tak já…“).
Čínské jiù 就 je však příslovce, nikoli spojka. V čínské větě proto musí stát až ZA podmětem hlavní věty (pokud je podmět vyjádřen), nikoli před ním.
* 如果下雨，就我不出门。
如果下雨，我就不出门。
*如果下雨，就我不出門。
如果下雨，我就不出門。
Aktivita do výuky: Představ si a dokonči.
dvojice nebo celá třída
10 minut
obrázky nebo nápovědy na tabuli
- Učitel napíše na tabuli několik neúplných vět a ukáže související obrázky, například:
如果我是一条鱼，我就……/如果我是一條魚，我就……;如果忘了做作业，我就……/如果我是一條魚，我就……;如果爸爸生气了，我就……/如果爸爸生氣了，我就……;如果我会飞，我就……/如果我會飛，我就……;
如果明天天气不好，我就……/如果明天天氣不好，我就……
- Učitel na jednom příkladu zopakuje strukturu 如果……，就…….
- Studenti pracují ve dvojicích nebo samostatně a ke každé větě vymyslí vhodné doplnění.
- Studenti nahlas přečtou své doplněné věty.
- Učitel vyzve několik studentů, aby se podělili o své nápady s celou třídou.
- Učitel poskytne krátkou zpětnou vazbu a potvrdí správné použití podmínkového souvětí.