Směrové modifikátory lze rozdělit na jednoduché (jednoslabičné) a složené (dvojslabičné). Mezi jednoslabičné směrové modifikátory patří lái 来/來 „směrem sem (k mluvčímu)“, qù 去 „směrem tam (pryč od mluvčího), shàng 上 „směrem nahoru“, xià 下 „směrem dolů“, jìn 进/進 „směrem dovnitř“, chū 出 „směrem ven“, huí 回 „zpět“, guò 过/過 „přes, skrz“, qǐ 起/起 „směrem nahoru“, kāi 开/開 „otevřeně, pryč, doširoka“.
Složené (dvojslabičné) směrové modifikátory mají dvě složky: „objektivní“ směr pohybu (tedy nahoru, dolů, dovnitř, ven apod.) a „subjektivní“, která určuje, jestli jde o pohyb směrem k mluvčímu nebo pryč od něj. Mezi nejpoužívanější dvojslabičné směrové modifikátory patří:
| Zjednodušené znaky | Tradiční znaky | Pinyin | Význam |
| 上来 | 上來 | shàng lai | „směrem sem nahoru“ |
| 上去 | 上去 | shàng qu | „směrem tam nahoru“ |
| 下来 | 下來 | xià lai | „směrem sem dolů“ |
| 下去 | 下去 | xià qu | „směrem tam dolů“ |
| 进来 | 進來 | jìn lai | „směrem sem dovnitř“ |
| 进去 | 進去 | jìn qu | „směrem tam dovnitř“ |
| 出来 | 出來 | chū lai | „směrem sem ven“ |
| 出去 | 出去 | chū qu | „směrem tam ven“ |
| 回来 | 回來 | huí lai | „směrem zpět sem“ |
| 回去 | 回去 | huí qu | „směrem zpět tam“ |
| 过来 | 過來 | guò lai | „směrem k mluvčímu (přes něco)“ |
| 过去 | 過去 | guò qu | „směrem pryč od mluvčího (přes něco)“ |
| 起来 | 起來 | qǐ lai | „směrem nahoru“ |
Pozor, modifikátor qǐ qu 起去/起去 neexistuje!

Slovosled
1. Bez předmětu
Složené (dvojslabičné) směrové modifikátory se skládají ze dvou složek – zatímco první vyjadřuje objektivní pohyb v prostoru, druhá se vztahuje k pozici mluvčího (pohyb probíhá směrem k mluvčímu nebo směrem pryč od něj). Pokud ve větě není předmět, stojí dvojslabičný směrový modifikátor přímo za slovesem.
2. S lokativním předmětem
Pokud je ve větě lokativní předmět (tedy místo, ke kterému se děj vyjádřený slovesem vztahuje), vkládá se mezi dvě složky dvojslabičného směrového modifikátoru (tedy před 来 nebo 去). Pokud byla činnost už dokončena, vkládá se za první slabiku směrového modifikátoru (tedy shàng 上, xià 下, jìn 进/進, chū 出 nebo huí 回) vido-časová částice le了.
3. S předmětem
Některá slovesa (jako ná 拿, mǎi 买 nebo dài 带/帶) obvykle přibírají přímý předmět. Ten se obvykle také vkládá mezi dvě složky dvojslabičného směrového modifikátoru (tedy před lái 来/來 nebo qù 去). Pokud byla činnost už dokončena, dává se za první slabiku směrového modifikátoru (tedy shàng 上, xià 下, jìn 进/進, chū 出 nebo huí 回) vido-časová částice le了.
V takovýchto větách se používá častěji lái 来/來 než qù 去. Následují některé typické příklady použití:
4. Vznesení žádosti
Pokud mluvčí větou o něco žádá, může dvojslabičný směrový modifikátor také celý stát až za předmětem. Následují některé typické přeíklady:
5. S vido-časovou částicí le 了
Vido-časová částice le了 se často používá tehdy, když byla činnost už dokončena. Je možné vytvořit tři různé větné konstrukce, přičemž každá z nich má trochu jiné zaměření.
5a. Zdůraznění pohybu předmětu – celý dvojslabičný směrový modifikátor se dává až za předmět
5b. Zdůraznění toho, že je výsledná pozice předmětu blízko nebo daleko od mluvčího – druhá slabika (lái 来/來 nebo qù 去) stojí za předmětem
5c. Zdůraznění toho, že se předmět objevil nebo zmizel v důsledku pohybu
V této konstrukci obsahuje předmět zpravidla číslovkovou frázi.
6. S předložkovou frází
Některé předložky (prepoziční slovesa) vyjadřující směr pohybu mohou stát před směrově modifikovaným slovesem. Patří mezi ně např. cóng 从/從 „z“ (označuje výchozí bod činnosti/děje) nebo xiàng 向 „směrem k“ (označuje místo, kam činnost/děj směřuje).
Ve větě se směrově modifikovaným slovesem se může objevit i předložka (prepoziční sloveso), které nenese význam směru, např. gěi 给/給 (které se používá tam, kde čeština používá 3. pád „komu, čemu“).
7. S další (následnou) činností
Za směrově modifikovaným slovesem může následovat další sloveso (další činnost). V takové konstrukci vyjadřuje druhé sloveso účel děje vyjádřeného prvním slovesem („aby, za účelem“), případně činnost, která následuje po první činnosti („a potom“).