de
strukturní částice

HSK1

Strukturní částice de 地 je slovo, které má pouze gramatickou funkci, nemá žádný lexikální význam, a proto se do češtiny nepřekládá. Spojuje příslovečné určení se slovesem nebo adjektivem, které mají ve větě obvykle funkci přísudku. Pozor, v čínštině může být příslovečné určení tvořené různými slovními druhy, nejen příslovcem, proto se někdy také označuje pouze jako „určení“.
Ve spojení s de 地 nalezneme nejčastěji adjektiva, ale může zde být také sloveso, podstatné jméno, číslovka nebo idiomatický výraz. Příslovečné určení jako celek potom blíže popisuje podmět – jeho vzhled, duševní stav nebo způsob jeho jednání.

Structural particle de 地

Slovosled

Základní věta

De 地 stojí mezi příslovečným určením a slovesem nebo adjektivem.

podmět
弟弟
弟弟
Dìdi
adjektivum
开心
開心
kāixīn
de
sloveso
跳舞。
跳舞。
tiào wǔ.
Mladší bratr vesele tancuje.

Zápor

Pokud je ve větě záporka, stojí před slovem, které popírá. Nejčastější je spojení 不 + adjektivum.

podmět
孩子
孩子
Háizi
adjektivum
高兴
高興
gāoxìng
de
sloveso
关门。
關門。
guān mén.
Dítě nešťastně řeklo: “Nashledanou!”

Otázka

Otázka se nejčastěji tvoří přidáním tázací částice ma 吗/嗎 na konec věty.

podmět
小猫
小貓
Xiǎomāo
adjektivum
安静
安靜
ānjìng
de
sloveso
睡觉
睡覺
shuì jiào
吗?
嗎?
ma?
Spalo/spí kotě tiše?
Rodilý mluvčí by v této větě zpravidla přidali slova 会/會 nebo 在, která zdůrazňují průběhovost děje a věta díky nim zní přirozeněji 小猫会安静地睡觉吗/小貓會安靜地睡覺嗎? nebo 小猫在安静地睡觉吗/小貓在安靜地睡覺嗎?)

S předložkovou frází

Pokud je přísudek ve větě blíže rozvinutý ještě předložkovou frází, vzájemná pozice příslovečného určení + de 地 a předložkové fráze záleží na kontextu.
V některých větách stojí předložková fráze až za určením + de 地, jako například ve větě:

podmět
adjektivum
大声
大聲
dàshēng
de
předložková fráze
对我
對我
duì wǒ
sloveso
说话。
說話。
shuō huà.
Mluvil/Mluví se mnou hlasitě.


V jiném kontextu, například u předložkových frází vyjadřujících místo, bude pořadí obrácené:

podmět
předložková fráze
在公园里
在公園裡
zài gōngyuán lǐ
adjektivum
慢慢
慢慢
mànmàn
de
sloveso
走。
走。
zǒu.
Pomalu se prochází v parku.

S příslovcem

Příslovečné určení se může skládat také ze spojení příslovce stupně s adjektivem, ve kterém příslovce popisuje intenzitu adjektiva (např. moc hlasitě, příliš rychle). Ve větě může stát také příslovce míry, které se zpravidla vztahuje k podmětu nebo předmětu (např. dōu 都„všichni, oba“)

podmět
孩子
孩子
Háizi
adverbium
hěn
adjektivum
难过
難過
nánguò
de
sloveso
哭。
哭。
kū.
Dítě strašně smutně pláče.
podmět
大家
大家
Dàjiā
adverbium
dōu
adjektivum
特别
特别
tèbié
de
adjektivum
高兴。
高興。
gāoxìng.
Všichni jsou obzvláště šťastní.

Pozor, aby se s de 地 mohla použít jednoslabičná příslovečná určení, musí se nejprve zdvojit (reduplikovat): hǎohāo de 好好地 „dobře“, qīngqīng de 轻轻地/輕輕地 „jemně“, mànmàn de 慢慢地 „pomalu“. Bez zdvojení se mohou zpravidla použít pouze v rozkazovací větě: kuài lái 快来/快來 „přijď rychle“, màn zǒu 慢走 „nashledanou“ (doslova „běž pomalu“).

Vynechání de

De 地 je možné za určitých okolností ve větě vynechat. Nicméně, věta je správně, i když v ní zůstane.

1. Příslovečné určení je vyjádřeno zdvojeným (reduplikovaným) číselným výrazem

他们一个一个(地)走了。
他們一個一個(地)走了。
Tāmen yí ge yí ge (de) zǒule.
Odešli jeden po druhém.

2. Příslovečné určení je vyjádřeno zdvojeným (reduplikovaným) adjektivem

大家高高兴兴(地)去看电影。
大家高高興興(地)去看電影。
Dàjiā gāogāoxìngxìng (de) qù kàn diànyǐng.
Všichni jdou/šli s radostí do kina.

3. Příslovečné určení je vyjádřeno často užívaným dvouslabičným adjektivem

学生在教室认真(地)学习。
學生在教室認真(地)學習。
Xuésheng zài jiàoshì rènzhēn (de) xuéxí.
Studenti se ve třídě pilně učí.

4. Příslovečné určení je vyjádřeno frází 很 + adjektivum

我很认真(地)听他说话。
我很認真(地)聽他說話。
Wǒ hěn rènzhēn (de) tīng tā shuō huà.
Pozorně poslouchám/jsem poslouchal, co říká/říkal.

Funkce

1. De 地 ve spojení s příslovečným určením popisujícím vzhled nebo duševní stav aktéra děje

De 地 se používá ve spojení s příslovečným určením popisujícím postoj, výraz nebo rozpoložení aktéra vykonávajícího nějaký děj.

那个人不好意思地走了。
那個人不好意思地走了。
Nà ge rén bù hǎo yìsi de zǒu le.
Ten muž odešel v rozpacích.
Bù hǎo yìsī de 不好意思地 označuje pocit podmětu nà ge rén 那个人/那個人.
我昨天非常认真地准备考试。
我昨天非常認真地準備考試。
Wǒ zuótiān fēicháng rènzhēn de zhǔnbèi kǎoshì.
Včera jsem se velmi pečlivě připravoval na zkoušku
Rènzhēn de 认真地/認真地 popisuje postoj wǒ 我 k danému úkolu.
爸爸生气地从楼上走下来。
爸爸生氣地從樓上走下來。
Bàba shēngqì de cóng lóushàng zǒu xiàlái.
áta rozzlobeně schází/sešel po schodech.
Shēngqì de 生气地/生氣地 vyjadřuje náladu podmětu bàba 爸爸.

2. De ve spojení s příslovečným určením označujícím způsob vykonání děje

De 地 se často používá s příslovečným určením, které popisuje způsob, jakým je určitý děj vykonaný.

今天是周末,你可以慢慢地吃早饭。
今天是周末,你可以慢慢地吃早飯。
Jīntiān shì zhōumò, nǐ kěyǐ mànmàn de chī zǎofàn.
Je víkend, můžeš se nasnídat pomalu a v klidu.
ànmàn de 慢慢地 vyjadřuje způsob vykonání děje chī zǎofàn 吃早饭/吃早飯.
请你一个字一个字地说。
請你一個字一個字地說。
Qǐng nǐ yí ge zì yí ge zì de shuō.
Prosím, řekni to slovo po slově.
Yí ge zì yí ge zì de 一个字一个字地/一個字一個字地 je způsob, jakým by měla být provedena akce shuō 说/說.
Srovnej s Strukturní částice 得
Srovnej s Strukturní částice 的
Srovnej s Srovnání 的, 得 a 地