Menu

在
在
zài
příslovce

Zài 在 ve funkci příslovce vyjadřujícího právě probíhající děj se dává před dějové sloveso a značí, že děj vyjádřený slovesem právě probíhá (ať už v přítomném okamžiku, nebo v nějakém jiném časovém bodě).

Zài 在 může být použito buďto samostatně, nebo dohromady s příslovcem zhèng 正 jako zhèngzài 正在. Oba výrazy mohou být ještě zdůrazněny větnou částicí ne 呢 umístěnou na konci věty. Zhèngzài 正在 je mírně formálnější než zài 在.

Slovosled

Základní věta

Pouze slovesa vyjadřující děje probíhající, dynamické a mající určité trvání mohou být použita s příslovcem zài 在 vyjádřujícím právě probíhající děj. Proto jej nelze použít se slovesy jako shì 是 „být“, xǐhuan 喜欢/喜歡 „mít rád“, ani s adjektivy v postavení přísudku, jako např. hǎo 好 „dobrý“ nebo è 饿/餓 „hladový“.  Zài 在 musí vždy stát před slovesem.

podmět
我
我
Wǒ
在
在
在
zài
sloveso
吃
吃
chī
předmět
饭。
飯。
fàn.
Právě jím.

Když je ve větě použit výraz zhèngzài 正在, který také funguje jako příslovce, bude i tento umístěn před slovesem. Na konci věty lze pro zdůraznění přidat větnou částici ne 呢.

podmět
我
我
Wǒ
正在
正在
正在
zhèngzài
sloveso
吃
吃
chī
předmět
饭
飯
fàn
呢
(呢)。
(呢)。
(ne).
Právě jím.

Vazba zhèngzài 正在 …  ne 呢 může být použita v různých formách, kde různé její části mohou být vynechány. Ne 呢 na konci věty je volitelné.

podmět
我
我
Wǒ
在
在
在
zài
sloveso
吃
吃
chī
předmět
饭
飯
fàn
呢
呢。
呢。
ne.
Právě jím.
podmět
我
我
Wǒ
正
正
正
zhèng
sloveso
吃
吃
chī
předmět
饭
飯
fàn
呢
呢。
呢。
ne.
Právě jím.

Větná částice ne 呢 může být použita i samostatně (bez zhèngzài 正在).

podmět
我
我
Wǒ
sloveso
吃
吃
chī
předmět
饭
飯
fàn
呢
呢。
呢。
ne.
Právě jím.

Zápor

Ve větách s příslovcem zài 在 vyjadřujícím právě probíhající děj, se zápor tvoří pomocí záporky méi (yǒu) 没(有)/沒(有) umístěné před zài 在. Zhèng 正 and ne 呢 se zpravidla v záporných větách nepoužívají, protože jejich zdůrazňovací funkce není v záporu potřeba.

podmět
我
我
Wǒ
没(有)
没(有)
沒(有)
méi (yǒu)
在
在
在
zài
sloveso
吃
吃
chī
předmět
饭。
飯。
fàn.
Teď nejím.
(Popření toho, že by člověk v danou chvíli jedl.)

Někdy je pro vytvoření záporu použita i záporka bú (shì) 不(是), která zdůrazňuje popření nesprávné domněnky (jde především o opravu toho, co řekl někdo jiný). Věta s touto záporkou vyjadřuje, že se jedná o vyjasnění nějaké informace nebo o vyjádření rozdílu.

podmět
我
我
Wǒ
不(是)
不(是)
不(是)
bú (shì)
在
在
在
zài
sloveso
吃
吃
chī
předmět
饭。
飯。
fàn.
Já nejím.
(Oprava mylné domněnky, že někdo právě jí. Většinou by po větě navazovala informace o skutečně probíhající činnosti, např. 我在看书, wǒ zài kàn shū, „Právě čtu knihu“.)

Otázka

Otázku zjišťovací (ano-ne) lze vytvořit dvěma způsoby. První možností je přidat na konec věty tázací částici ma 吗/嗎.

podmět
你
你
Nǐ
在
在
在
zài
sloveso
吃
吃
chī
předmět
饭
飯
fàn
吗
吗?
嗎?
ma?
Ty právě jíš?
Druhou možností je umístit otázku klad-zápor ve formě shì bu shì 是不是 před příslovce zài 在.
podmět
你
你
Nǐ
是不是
是不是
是不是
shì bu shì
在
在
在
zài
sloveso
吃
吃
chī
předmět
饭?
飯?
fàn?
Ty právě jíš? (Že ty právě jíš?)

Pro vytvoření otázky doplňovací „co“ právě někdo dělá, se použije otázkové slovo shénme 什么 „co“.

podmět
你
你
Nǐ
在
在
在
zài
sloveso
做
做
zuò
otázkové slovo
什么?
什麼?
shénme?
Co právě děláš?

S příslovcem

Příslovce jako dōu 都 „všichni, oba“ a hái 还/還 „ještě“ stojí před zài 在.

podmět
我们
我們
Wǒmen
příslovce
都
都
dōu
在
在
在
zài
sloveso
唱
唱
chàng
předmět
歌。
歌。
gē.
Všichni právě zpíváme.
老师
老師
Lǎoshī
还
還
hái
在
在
zài
睡
睡
shuì
觉。
覺。
jiào.
Učitel ještě spí.

S předložkovou frází

Předložková fráze se zpravidla dává mezi zài 在 a sloveso vyjadřující (právě probíhající) děj.

podmět
我
我
Wǒ
在
在
在
zài
předložková fráze
给你
給你
gěi nǐ
sloveso
做
做
zuò
předmět
饭。
飯。
fàn.
Právě pro tebe vařím.

Stejně jako ostatní modální slovesa, yào 要stojí ve větě ještě před předložkovou frází.

Podmět
我
我
Wǒ
要
要
要
yào
předložková fráze
给她
給她
gěi tā
sloveso
打
打
dǎ
předmět
电话。
電話。
diànhuà.
Chci jí zavolat.
他
他
Tā
要
要
yào
跟你
跟你
gēn nǐ
去
去
qù
银行。
銀行。
yínháng.
Chce s tebou jít do banky.

Pokud není časový údaj zdůrazněný, stojí před yào 要. Naopak pokud má být zdůrazněný, bude stát za yào 要.

Podmět
我
我
Wǒ
jméno času
今年
今年
jīnnián
要
要
要
yào
sloveso
去
去
qù
předmět
中国。
中國。
Zhōngguó.
Letos chci jet do Číny.
Podmět
我
我
Wǒ
要
要
要
yào
čas podstatné jméno
今年
今年
jīnnián
sloveso
去
去
qù
předmět
中国。
中國。
Zhōngguó.
Do Číny chci jet LETOS.

Funkce

1. Zài 在 vyjadřuje právě probíhající děj

Zài 在 vyjadřuje, že děj právě probíhá. Často funguje podobně jako čas průběhový v angličtině (např. „am eating“ nebo „are talking“). Zài 在 (v této jednoslabičné formě) je jedním z nejpoužívanějších větných vzorců v běžné konverzaci.

我在看书。
我在看書。
Wǒ zài kàn shū.
Právě si čtu (knihu).
学生在跟老师说话。
學生在跟老師說話。
Xuésheng zài gēn lǎoshī shuō huà.
Student právě mluví s učitelem.
A: 你在看电影吗?
A: 你在看電影嗎?
Nǐ zài kàn diànyǐng ma?
Díváš se právě na film?
B: 不是,我在看新闻。
B: 不是,我在看新聞。
Bú shì, wǒ zài kàn xīnwén.
Ne, dívám se na zprávy.

Je mnohem běžnější mluvit o ději právě probíhajícím, než o ději právě neprobíhajícím. Záporná věta je obvykle použita jen při odpovědi na nějakou otázku.

A: 你在写字吗?
A: 你在寫字嗎?
Nǐ zài xiě zì ma?
Ty právě píšeš znaky?
B: 我没在写字。
B: 我沒在寫字。
Wǒ méi zài xiě zì.
Nepíšu (právě) znaky.

Skutečnost, že děj právě probíhá, může být dále zdůrazněna použitím zhèng 正 a ne 呢. Zhèng 正 zdůrazňuje, že děj probíhá „právě v tuto chvíli“ nebo že někdo je „právě uprostřed“ nějaké činnosti. Ne 呢 zdůrazňuje, že děj trvá. Při použití zhèngzài 正在 zní věta trochu formálněji než při použití samotného zài 在.

我正在看书呢。
我正在看書呢。
Wǒ zhèngzài kàn shū ne.
Právě si čtu (knihu).
A: 学生在做什么?
A: 學生在做什麼?
Xuésheng zài zuò shénme?
Co studenti právě dělají?
B: 他们正在休息呢。
B: 他們正在休息呢。
Tāmen zhèngzài xiūxi ne.
Právě odpočívají.

Když věta obsahuje určení místa uvedené předložkou (předložkovým slovesem) zài 在, např. zài jiā 在家 „doma“, zài 在 se neopakuje. Místo zhèngzài 正在+ zài 在 bude použito pouze zhèngzài 正在.

我正在家看书。
我正在家看書。
Wǒ zhèngzài jiā kàn shū.
Právě si doma čtu (knihu).

Děj může „právě probíhat“ i v minulosti nebo budoucnosti. Věta může být umístěna v přítomnosti, minulosti nebo budoucnosti pomocí určení času nebo vedlejší věty. Často lze časové umístění věty také vyrozumět z kontextu.

老师给我发短信的时候, 我在打球。
老師給我發短信的時候, 我在打球。
Lǎoshī gěi wǒ fā duǎnxìn de shíhou, wǒ zài dǎ qiú.
Když mi učitel poslal SMS, zrovna jsem hrál míčové hry.
A: 昨天早上八点钟你做什么呢?
A: 昨天早上八點鐘你做什麼呢?
Zuótiān zǎoshang bā diǎnzhōng nǐ zuò shénme ne?
Co jsi dělal včera v osm hodin ráno?
B: 我正在上班。
B: 我正在上班。
Wǒ zhèngzài shàng bān.
Zrovna jsem byl v práci.
A: 小白来看你的时候, 你在洗澡吗?
A: 小白來看你的時候, 你在洗澡嗎?
Xiǎo Bái lái kàn nǐ de shíhou, nǐ zài xǐ zǎo ma?
Když za tebou Mladý Bai přišel, tak ses zrovna sprchoval?
B: 我不是在洗澡, 我是在做饭。
B: 我不是在洗澡, 我是在做飯。
Wǒ bú shì zài xǐ zǎo, wǒ shì zài zuò fàn.
Nesprchoval jsem se, zrovna jsem vařil.

Srovnej s: Zài 在(处所)
Srovnej s: Zài 在 vyjadřující existenci / jako sloveso
Srovnej s: Zài 在 jako komplement